Na výspě hlasitého vyprávění

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F20%3A00540655" target="_blank" >RIV/68378068:_____/20:00540655 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Na výspě hlasitého vyprávění

Popis výsledku v původním jazyce

Stať „Na výspě hlasitého vyprávění“ je věnována poetice románu Holanovy dcery, s jehož rukopisem jeden z protagonistů kabaretu Červená sedma, písničkář, spisovatel a advokát Jiří Červený (1887–1962) zvítězil v soutěži o nový lidový román, uspořádané v období Protektorátu Čechy a Morava vydavatelstvím sešitové románové edice Večery pod lampou. Zde byl román poprvé otištěn na vánoce 1942, knižní vydání připravované po válce se neuskutečnilo, tisk knihy byl na podzim 1948 po zásahu cenzury zastaven. Prózu Jiřího Červeného počínaje jeho frivolními povídkami z 20. let 20. století a konče jeho historickými reportážemi o Červené sedmě a o uměleckém životě studentů v Hradci Králové v letech před první světovou válkou, které byly publikovány na přelomu 50. a 60. let 20. století, charakterizuje přisvojování populárních žánrů, přitakání mýtu bohémy a oscilace na hraně mezi fikčností a autobiografičností. Šlo o žánrové volby, motivické komplexy a stylizační principy, jež Červený sdílel s jinými autory poslední, postsymbolistické generace moderny. Druhým rysem jeho prózy je využívání postupů „hlasitého vyprávění“, které se podle Daniely Hodrové začalo v kontextu české literatury prosazovat kolem roku 1910 a na počátku 30. let 20. století se stalo jejím dominantním narativním způsobem. Oba rysy, autobiografičnost a antiiluzivnost narace, formují také poetiku románu Holanovy dcery. Červeného román, jehož příběh je vyprávěn 23 různými vypravěči, byl v kontextu českých sešitových románových edic nejvýraznějším experimentem s multiperspektivním vyprávěním. Stať zároveň ukazuje, jak je v románu forma nespolehlivého vyprávění moderována vůči žánrovému podkladu lidového vesnického románu s jeho ústředním ideologématem selského rodu a zbavována přitom svých znepokojivých významových potencí.

Název v anglickém jazyce

At the Promontory of “Loud Narration”

Popis výsledku anglicky

This study concerns the poetics of the novel Holanovy dcery (Holan’s Daughters), with whose manuscript one of the protagonists of the Červená sedma cabaret, the songwriter, author, and lawyer Jiří Červený (1887–1962), prevailed in a competition for new popular novels held during the Nazis’ Protectorate of Bohemia and Moravia by the publisher of the pulp magazine Večery pod lampou (Evenings under the Lamp). The novel was first published in this magazine on Christmas in 1942. Its book-form publishing, planned after the war, never took place - the book’s printing was halted in autumn of 1948 after intervention by the censors. Jiří Červený’s prose — beginning with his risqué stories from the 1920s and ending with his historical reportages on Červená sedma and the artistic life of the students in Hradec Králové in the years preceding World War I, published in the late 1950s and early 1960s — is characterized by the appropriation of popular genres, affirmation of the myth of the Bohemian artist, and oscillation at the edge of the fictional and the autobiographical. This involved genre choices, motivational complexes, and stylistic principles that Červený shared with other authors of the last, post-symbolic generation of the modernists. His prose has a second trait: the use of the approaches of “loud narration,” which, according to Daniela Hodrová, began to assert itself within Czech literature around 1910, and became its dominant narrative technique at the start of then1930s. Both traits — the autobiographical approach and the anti-illusory nature of his narration — also shape the poetics of his Holanovy dcery. This romance novel, whose story is told by 23 different narrators, was the most substantial experiment with multi-perspective narration in the context of Czech pulp magazines. The current essay also shows how unreliable narration within this novel is moderated towards the genre foundation of the popular village novel with its central ideologeme of the rural family and stripped, meanwhile, of its unsettling semantic potentials.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

<a href="/cs/project/GA20-09848S" target="_blank" >GA20-09848S: Obrysy české populární literatury 1918–1939: díla a kontexty</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Tradicí stvořená. Jaroslavě Janáčkové k devadesátinám

ISBN

978-80-88069-89-8

Počet stran výsledku

19

Strana od-do

94-115

Počet stran knihy

230

Název nakladatele

Ústav pro českou literaturu

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—