Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F22%3A00572026" target="_blank" >RIV/68378068:_____/22:00572026 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil

Popis výsledku v původním jazyce

Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“.

Název v anglickém jazyce

Once More on Voltaire’s “Work” in Bohemia, or Why Dobrovský Postponed Reading It

Popis výsledku anglicky

The definition of a work as an event is apt for characterising Voltaire’s writings. For not only do we record their impact on historical events, but we also consider Voltaire himself one of the first intellectuals to step out into the public arena to change the “state of affairs”. However, this topicality of his work is certainly a difficulty when examining its reception in the Czech Lands in the generations of his contemporaries, i.e. the actors of the “Czech Enlightenment” and the first Czech National Revival. A more thorough analysis of this matter (Minař, Kopal, Vodička 1964) not only observed the popularity of Voltaire’s plays and hints of “Voltairianism” as a critical or even ironic approach towards monasticism, superstition, clericalism and fatalism, but also noted that local authors only claimed allegiance to Voltaire in order to explicitly reject a figure that embodied theism and free-thinking. Dobrovsky’s often commented hesitation to read Voltaire’s work seems particularly enigmatic. Thanks to the now more accessible knowledge about book imports to the Czech Lands and using two conceptual approaches, we will try to contribute to this discussion and, subsequently, to the definition of a work and its impact on society. First, we will take into account the material nature of a work, whose dissemination depends on its physical characteristics. In the case of Voltaire, the language of dissemination of his writings and the nature of the book market in the second half of the 18th century seem to be crucial for the Czech Lands. Furthermore, the angle of viewing Voltaire’s work was strongly influenced by the social context of his reputation. Finally, censorship practices were an inevitable but ambiguous obstacle. This approach can situate the moments of reception of a work in the temporality of its never-finished construction, which, following Pierre-Michel Menger, we will conceive as a process of its “rarefaction, consolidation and growth”.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století

ISBN

978-80-200-3420-5

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

17

Strana od-do

52-41

Název nakladatele

Academia

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Plzeň

Datum konání akce

2. 3. 2022

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—