Veršované kázání ve staročeské literatuře. Antonín Škarka a otázky kolem jedné literární kategorie

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F25%3A00639421" target="_blank" >RIV/68378068:_____/25:00639421 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Veršované kázání ve staročeské literatuře. Antonín Škarka a otázky kolem jedné literární kategorie

Popis výsledku v původním jazyce

Kapitola kriticky zkoumá pojem veršovaného kázání jakožto žánru středověké literatury. Tento termín zavedl do české vědy Antonín Škarka, který jej nejprve použil ve studii o Pláči Marie Magdaleny a poté jej rozšířil i na různé další staročeské texty. Na základě Škarkových argumentů a hypotéz se článek vyrovnává s určitými metodologickými otázkami, které vyvstávají ve světle současného studia středověkých kázání. Zvláštní pozornost vzbuzuje vztah mezi ústním přednesem kázání a jejich písemnou podobou, v níž se dochovala. Tato problematika je ve studii zkoumána prostřednictvím analýzy tří staročeských veršovaných textů věnovaných radostem Panny Marie. Srovnání ukazuje, že ačkoli každá báseň vykazuje rysy charakteristické pro pozdně středověké kázání, liší se výrazně ve svém náboženském účelu: jedna je především didaktická, druhá meditativní a třetí je souborem modliteb. Spíše než by tyto „známky orality“ jasně definovaly konkrétní literární žánr, poukazují na rozmanité způsoby, jakými byla náboženská literatura vnímána a přijímána. Ačkoli pro nedostatek studií v jiných jazykových oblastech nelze provést důkladné srovnání, zdá se, že pojem „veršované kázání“ je v mnoha ohledech zastaralý a jeho využitelnost ro studium středověké literatury se jeví jako poměrně omezená.

Název v anglickém jazyce

Verse Sermons in Old Czech Literature: Antonín Škarka and the Issues Surrounding one Literary Category

Popis výsledku anglicky

The chapter explores critically the concept of the “verse sermon” as a distinct genre of medieval literature. The term was introduced into Czech scholarship by Antonín Škarka, who applied it to a study of the Planctus of Mary Magdalene, and then extended it to various other Old Czech texts. Building on Škarka’s arguments and hypotheses, the paper addresses certain methodological issues that arise in light of contemporary sermon studies. Of particular interest is the relationship between the oral delivery of sermons and their written forms, in which they have been preserved. These broader questions are examined through an analysis of three Old Czech verse texts devoted to the Joys of the Virgin Mary. The comparison reveals that while each poem exhibits features characteristic of late medieval preaching, they differ significantly in devotional purpose: one is primarily didactic, another meditative, and the third takes the form of a series of prayers. Rather than defining a specific literary genre, these “signs of orality” point to the diverse ways in which religious literature was experienced and received. Although the lack of studies in other linguistic contexts hinders a thorough comparative analysis, it seems that the term “verse sermon” is, in many respects, outdated, and its applicability to the research of medieval literature appears rather limited.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

<a href="/cs/project/GA23-07559S" target="_blank" >GA23-07559S: Účinnost slova ve středověké bohemikální literatuře</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Jako bych se octl na obrovském staveništi. Antonín Škarka (14. 2. 1906 – 12. 11. 1972)

ISBN

978-80-7007-806-8

Počet stran výsledku

30

Strana od-do

253-282

Počet stran knihy

455

Název nakladatele

Filosofia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—