Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem. Kapitoly z pražské toponymie

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F21%3A00543890" target="_blank" >RIV/68378092:_____/21:00543890 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem. Kapitoly z pražské toponymie

Popis výsledku v původním jazyce

Monografie se zabývá urbanonymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj urbanonymie daného období je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Monografie se ve své teoretické části věnuje jak samotnému vymezení honorifikačních urbanonym, tak i jejich klasifikaci, která je provedena podle nejrůznějších klasifikačních kritérií (především lexikálně-sémantického a strukturního). Teoretická část práce se dotýká i problematiky městského prostoru, jeho paměti, orientace v něm, jakož i vytváření mýtů městské krajiny, k jejichž vzniku měla napomáhat úředně schválená městská toponyma. Teoretický rámec je v druhé části práce aplikován na urbanonymický materiál samotný. V konkrétních sondách tato část práce sleduje, jak se urbanonymie podílela na utváření identity poválečné Prahy, respektive identity nově konstruované po únorových událostech roku 1948. Zatímco v průběhu 50. let využíval vládnoucí režim honorifikační urbanonyma k politicko-ideologickému ovládnutí prostoru hlavního města Československa, po roce 1960 už do městské toponymie skrze honorifikační jména nepronikají nijak výrazné a pro komunistickou stranu klíčové motivy. Analytická část práce dále sleduje jen minimální prosazení vlivů tzv. pražského jara do pojmenovávání veřejných míst v Praze. V případové studii věnované náměstí Jana Palacha naopak dokládá nebývalé vzepětí veřejnosti, jež si přála prosadit toto honorifikační jméno do soustavy pražské toponymie. Analýza materiálu dále ukazuje, že se honorifikace postupně koncentrovala v odlišných typech městských prostorů (např. historické jádro, periferie, různé druhy městské zástavby). Velký prostor dostávají v monografii i urbanonyma nestandardizovaná, která se podařilo získat v rozhovorech s pamětníky.

Název v anglickém jazyce

Between Stalin Boulevard and Husák’s Silence. Chapters from Prague Toponymy

Popis výsledku anglicky

This monograph investigates Prague urban toponyms used between the end of the Second World War and 1989. The text examines commemorative names with an objective to trace the development of urbanonymy of this period, perceiving commemorative names as the most suitable instrument that can be used to describe how Prague toponymy, a politicized space reflecting historical milestones as well as claims staked by the elites then in power, formed. The theoretical part of the book seeks to both define commemorative names and offer classification thereof based on a variety of classification criteria including, without limitation, lexico-semantic and structural criteria. Additionally, the theoretical part touches upon urban space and its memory as well as on how urban landscape myths are created by officially sanctioned urban toponyms. It also addresses how urban spaces are perceived and how people orient themselves within these spaces. The second part of the book applies the theoretical framework to actual urban toponymy. Specific examinations are performed that shed light on how urbanonymy helped to shape the identity of post-World War Two Prague (i.e. its socially constructed post-February 1948 identity). In the 1950s, the regime in power made use of commemorative urban toponyms to conquer the space within the Czechoslovak capital in political and ideological terms, however, commemorative names containing conspicuous and ideologically significant motives for the Communist Party ceased to permeate through Prague urban toponymy as early as 1960. The analytical part also investigates the limited degree to which Prague Spring affected how Prague public spaces were named. In contrast, the case study presented, which is dedicated to náměstí Jana Palacha (Jan Palach Square), documents the extraordinary degree of public interest in incorporating a specific commemorative name into Prague toponymy. Also, an analysis shows commemorative names gradually concentrated in different types of urban spaces (e.g. historical centre, peripheries, various types of built-up areas). Finally, the monograph also focuses on non-standardized urban toponyms obtained during interviews with contemporaries of the period.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-200-3216-4

Počet stran knihy

345

Název nakladatele

Academia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—