Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378114%3A_____%2F21%3A00545568" target="_blank" >RIV/68378114:_____/21:00545568 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu

Popis výsledku v původním jazyce

Dějiny postkomunistické Evropy se díky dostupnosti archivních pramenů a rostoucímu časovému odstupu stávají čím dál tím více předmětem historického bádání, které propojuje poznatky z archivního výzkumu s dřívějšími poznatky ostatních společenských věd. Průběh postkomunistické ekonomické reformy ve střední a východní Evropě byl doposud zkoumán především ekonomy, kteří hodnotili její jednotlivé kroky jako dobře či špatně provedené a načasované, a ostatní společenské vědy se jím zabývaly pouze zprostředkovaně. Oproti ekonomickému přístupu se předkládaná monografie soustředí na politické pozadí jedné z hlavních součástí ekonomické reformy v Československu, na reformu vlastnických vztahů a s ní související změny v hospodářské legislativě, které analyzuje coby výsledky politických vyjednávání mezi politickými stranami a hnutími, zájmovými svazy, názorovými uskupeními, ministerstvy a vládami. Monografie vychází z rozsáhlého archivního výzkumu i z rozhovorů s pamětníky a soustředí se na šest následujících otázek s reformou vlastnictví spojených: Kde myšlenka reformy tzv. socialistického vlastnictví vznikla a jak se dostala do agendy postkomunistických československých vlád? Jakou roli v rozhodování o podobě reformy vlastnictví hrály podniky a jejich tzv. samosprávné orgány? Jak vznikla soustava nových privatizačních institucí a jaké byly alternativní návrhy na její uspořádání? Kdy a jak přijala veřejnost a političtí aktéři myšlenku privatizace státního majetku do soukromých rukou? Jaké vzory ekonomického chování si měli lidé podle autorů jednotlivých reformních koncepcí osvojit? Jak do podoby reformy vlastnictví zasáhly souběžné spory o vymezení kompetencí federálních a republikových institucí? Kniha se soustředí na období mezi počátkem sametové revoluce a koncem jara 1992, kdy se uskutečnily druhé porevoluční volby a první vlna kuponové privatizace. Tuto dobu představuje jako období intenzivního myšlenkového kvasu a identifikuje hlavní proudy politického myšlení, které formovaly její podobu.

Název v anglickém jazyce

Market without Adjectives or Economic Democracy? Disputes over the Form of Ownerwhip Transformation in Post-Revolutionary Czechoslovakia

Popis výsledku anglicky

Thanks to the availability of archival sources and the growing time lag, the history of post-communist Europe is becoming more and more the subject of historical research, which connects knowledge from archival research with earlier knowledge of other social sciences. The course of post-communist economic reform in Central and Eastern Europe has been so far examined mainly by economists, who have assessed its individual bad and good implemented and timed steps, and other social sciences have dealt with it only indirectly. In contrast to the economic approach, the presented monograph focuses on the political background of one of the main components of economic reform in Czechoslovakia, the reform of property relations and related changes in economic legislation, which analyzes the results of political negotiations between political parties and movements, interest groups, opinion groups, ministries and governments. The monograph is based on extensive archival research and interviews with witnesses and focuses on the following six issues related to property reform: Where did the idea of socialist property reform originate and how did it get on the agenda of post-communist Czechoslovak governments? What role did companies and their so-called self-governing bodies play in deciding on the form of ownership reform? How did the system of new privatization institutions come into being and what were the alternative proposals for its organization? When and how did the public and political actors accept the idea of privatizing state property into private hands? According to the authors of the individual reform concepts, what patterns of economic behavior should have people mastered? How did parallel disputes over the delimitation of competencies of federal and republican institutions affect the form of property reform? The book focuses on the period between the beginning of the Velvet Revolution and the end of spring 1992, when the second post-revolutionary elections and the first wave of coupon privatization took place. It presents this period as a period of intense storm of thoughts and identifies the main currents of political thought which have shaped its form.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7285-258-1

Počet stran knihy

353

Název nakladatele

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—