„Dílna” Charty 77

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378114%3A_____%2F23%3A00582898" target="_blank" >RIV/68378114:_____/23:00582898 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/02/03.pdf" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/02/03.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2023.040" target="_blank" >10.51134/sod.2023.040</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

„Dílna” Charty 77

Popis výsledku v původním jazyce

Předmětem studie je dosud blíže neprobádaný proces tvorby a zveřejňování dokumentů Charty 77 – písemností, které tvořily v letech 1977 až 1989 hlavní formu prezentace stanovisek a rozborů této nejdůležitější disidentské iniciativy v Československu a týkaly se stavu lidských a občanských práv v zemi, různých dalších společenských a politických témat i situace samotného disentu. Tento proces označuje autor pojmem „dílna”, který chápe v přeneseném slova smyslu jako myšlenkové a tvůrčí prostředí, v němž se rodí a jsou realizovány nápady, návrhy a podněty. Za účelem analýzy fungování chartistické „dílny” si zvolil šest obsahově rozmanitých dokumentů, k jejichž vzniku se dochovaly různé historické prameny. Na případech základního „Prohlášení Charty 77” z 1. ledna 1977, „Sdělení Charty 77” o závěrech interní diskuse k další práci Charty ze září téhož roku a stanoviska mluvčích Charty 77 k diskusím o poslání a činnosti Charty z října 1978 autor dokládá, jak se uvnitř tohoto společenství hledaly vhodné způsoby další činnosti a jak se zde prosazovala psaná „dílenská” pravidla. Na případech dokumentu o situaci Romů v Československu z prosince 1978, takzvaného ekonomického dokumentu z května 1979, známého jako „Teze o spotřebě”, a analýzy stavu československého dějepisectví z května 1984, známé jako „Právo na dějiny“, ilustruje autor problémy s dodržováním dohodnutých „dílenských” pravidel, schopnost chartistů tyto problémy překonávat a skutečnost, že chartisté „vyráběli” dokumenty Charty dvěma způsoby. První spočíval v tom, že si zájemci vytvořili neformální skupinu, v jejím rámci zpracovali příslušné téma, výběrově zapracovali připomínky a poté text sami nebo zprostředkovaně předložili mluvčím k podpisu za celé chartistické společenství. Ve druhém případě „vyrobili” dokument mluvčí Charty tím, že svůj nebo převzatý text podepsali, aniž by ho s kýmkoli konzultovali. To byl právě případ dokumentu „Právo na dějiny”, který vyvolal v disentu rozsáhlou polemiku.

Název v anglickém jazyce

Charter 77 “Workshop”

Popis výsledku anglicky

The subject of the article is the hitherto unexplored process of the creation and publication of the Charter 77 documents - documents that fundamentally presented the opinions and analyses of this most important dissident initiative in Czechoslovakia between 1977 and 1989. They covered the state of human and civil rights in the country, various other social and political issues, and the situation of dissent itself. The author refers to this process as a “workshop”, which he understands figuratively as a thinking and creative environment in which ideas, proposals and suggestions are born and implemented. In order to analyse the functioning of the Chartist “workshop”, he chooses six documents with different content, for the creation of which we have diverse historical sources. Using the examples of the basic document “Declaration of Charter 77” of 1 January 1977, the “Communication of Charter 77” (on the conclusions of the internal discussion on the further work of the Charter from September of the same year), and the position of the spokespersons of Charter 77 (on the discussions on the mission and activities of the Charter from October 1978), the author shows how appropriate ways of further activity were sought within this community and how the written “workshop” rules were enforced. Using a document on the situation of the Roma in Czechoslovakia from December 1978, a so-called “economic” document from May 1979 (known as “Theses on Consumption”), and an analysis of the state of Czechoslovak official historiograpghy from May 1984 (known as “The Right to History”), the author illustrates the Chartists' problems in adhering to the agreed “workshop” rules, their ability to overcome these problems, and the fact that they “produced” Charter documents in two ways. In the first case, the interested parties created an informal group to work on a topic, then incorporated - selectively - the received comments, and then submitted the text (by themselves or through intermediaries) to the speakers for their signature on behalf of the entire Chartist community. In the second case, the Charter spokespersons “produced” the document by signing their own text or a text they had received without consulting anyone. This was precisely the case with the document “The Right to History” (Právo na dějiny), which provoked widespread controversy among Czechoslovak dissenters.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

—

Svazek periodika

30

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

29

Strana od-do

385-413

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85175374963