Kolektivní žaloby v ochraně životního prostředí: Úvahy na půdorysu evropské právo – Aarhuská úmluva – český návrh zákona o hromadných žalobách

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F19%3A00531645" target="_blank" >RIV/68378122:_____/19:00531645 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.cspzp.com/dokumenty/casopis/cislo_54.pdf" target="_blank" >https://www.cspzp.com/dokumenty/casopis/cislo_54.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kolektivní žaloby v ochraně životního prostředí: Úvahy na půdorysu evropské právo – Aarhuská úmluva – český návrh zákona o hromadných žalobách

Popis výsledku v původním jazyce

Článek analyzuje neúspěšné snahy EU zakotvit do evropského práva kolektivní nástroje právní ochrany v oblasti ztrát na životním prostředí, které by zároveň byly implementací článku 9 (3) Aarhuské úmluvy. Dokládá, že ani návrh českého zákona o hromadných žalobách nemůže do této oblasti přinést zásadní změny a zamýšlí se nad specifiky právní ochrany životního prostředí, která vhodnost tohoto sektoru pro uplatnění soukromých kolektivních nástrojů právní ochrany podstatně snižují.

Název v anglickém jazyce

Collective Redress in Environmental Protection: the EU Law, the Aarhus Convention and the Czech Draft Act on Collective Actions

Popis výsledku anglicky

The collective redress instruments that are known and used in the consumer or competition areas have hardly been applied in the environmental protection field so far. Any of the previous eff orts of the EU bodies to transfer the collective redress tools from those sectors to the environmental protection legislation has not been successful. When examining the rules of consumer collective actions from the environmental law point of view, it can be demonstrated that these collective redress instruments are able to help the environmental protection only in a very limited way: solely as regards harms inflicted to persons, not to the environment as such. One possible solution is to tailor the collective action tools for the environmental purposes and their specifics, nevertheless, the modifications that these changes would necessitate would probably be so extensive that they would turn the classical collective action into another instrument. An alternative approach is to admit that the call for establishing collective actions in the environmental protection does in fact not stem from the NGOs’ desire for litigating against private perpetrators of environmental norms in civil courts but from the gap that exists in the public enforcement of environmental law at both the European and national level. The author supports the view that a meaningful completion of the public enforcement of environmental law may consist rather in an adjusted actio popularis form than in private collective actions.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

České právo životního prostředí

ISSN

1213-5542

e-ISSN

—

Svazek periodika

19

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

19

Strana od-do

12-30

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—