Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Rakouská severozápadní dráha a její vliv na urbanistický vývoj sídla

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F16%3A00301957" target="_blank" >RIV/68407700:21110/16:00301957 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="http://csup.uzemi.eu" target="_blank" >http://csup.uzemi.eu</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Rakouská severozápadní dráha a její vliv na urbanistický vývoj sídla

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Rakouskou severozápadní dráhu postavila za Rakouska-Uherska v letech 1869 – 1874 soukromá společnost ÖNWB jako nejkratší spojení z Vídně do Berlína. Rakouská severozápadní dráha byla pro oblasti severních Dolních Rakous, jihozápadní Moravy, východních a severovýchodních Čech výrazným modernizačním prvkem, který usnadnil výměnu zboží i pracovních sil. V roce 1909 přišlo zestátnění a prioritu začala postupně získávat rovinatější trať, která vede na sever přes Břeclav a Brno. Desítky let pak Severozápadní dráha setrvávala rozdělena kvůli železné oponě a její důležitost nadále upadala. Inženýři použili při stavbě pár technických novinek týkajících se například mostů (významných městotvorných prvků) ve Vídni, Znojmě přes Dyji či v Ústí nad Labem. Zcela převratná byla výstavba železničářské kolonie v Nymburce, která se svými pravoúhlými ulicemi, stromořadími, zahradami a parkovým náměstím dlouho neměla obdoby. Článek se zaměří na analýzu dopadu dráhy na sídla, skrz která byla tažena. Bude vybráno několik (cca. 6) reprezentativních příkladů měst, u kterých bude především zkoumán jejich urbanistický vývoj v závislosti na příchodu dráhy neboli jak železnice ovlivnila růst organismu sídla. Práce se také bude zabývat otázkou socio-ekonomických dopadů Severozápadní dráhy (a průmyslové revoluce) na tyto konkrétní města - například tím, jak se proměnila jejich funkční struktura (zastoupení průmyslu vůči zemědělským provozům, navýšení bytové zástavby vůči rodinným domům a podobně). Vyjdu ze studia historie zkoumaných měst, archivních map a statistických údajů (typu počtu domů či počtu obyvatel) a na jejich základě ukážu, jak sídlo reaguje na železnici a jak je jí formováno.

  • Název v anglickém jazyce

    Austrian Northwestern Railway and Its Impact on Urban Development

  • Popis výsledku anglicky

    Austrian Northwestern Railway was built by private company ÖNWB during the Austro-Hungarian Empire in the years 1869–1874 as a shortest connection from Vienna to Berlin. Austrian Northwestern Railway was significant element of modernization to the northern region of Lower Austria, southwest of Moravia and the eastern and north-eastern Bohemia which has facilitated the exchange of goods and labor. In 1909 the nationalization came and the flatter track which led north through Brno and Břeclav was gradually gaining priority. Decades after that the Northwestern Railway remained divided because of the Iron Curtain and its importance continued to decline. Engineers used during the construction of this railway a few technical innovations concerning for example bridges (important city-forming elements) in Vienna, Znojmo over the Thaya river or in Ústí nad Labem. Completely revolutionary was the development of Railwaymen colony in Nymburk which was unprecedented at that time with its rectangular streets, alleys, gardens and park-like square. This paper analyzes the impact of the railway on the cities. Four representative examples were selected, four towns where we focus on their urban development depending on the arrival of the railway. Paper also addresses the issue of socio-economic impacts of Northwestern Railway (and the Industrial Revolution) on the selected towns: for example how they changed their functional structure (proportion of heavy industry to agricultural sites, shift in residential development from family houses to multistory ones etc.). Those analyses are based on the history of towns surveyed, archival maps and statistical data (such as the number of houses and population) and they show how the town responds to railway and how it is formed by it.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

    AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

  • OECD FORD obor

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2016

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    ČLOVĚK, STAVBA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 9

  • ISBN

    978-80-01-06002-5

  • ISSN

    2336-7687

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    19

  • Strana od-do

    41-59

  • Název nakladatele

    České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Praha 6

  • Datum konání akce

    21. 10. 2015

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    EUR - Evropská akce

  • Kód UT WoS článku