Uranová těžba v industriální krajině Jáchymova a okolí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F23%3A00368127" target="_blank" >RIV/68407700:21110/23:00368127 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Uranová těžba v industriální krajině Jáchymova a okolí

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek se zaměřuje na zhodnocení, historický kontext, mizení, současnost a budoucnost pozůstatků po uranové těžbě v Jáchymově a jeho okolí, který je společně se sousední německou stranou zapsán od roku 2019 pod názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. Příhraniční region Krušných hor je osídlen od 1.pol. 16. století, kdy zde propukla horečka těžby stříbra a dalších vzácných kovů, posléze i s ražbou Jáchymovského tolaru, jenž dal jméno dnešnímu dolaru. Po objevu prvku uranu zde od 19.století probíhala jeho cílená těžba, zpočátku pro barvení skla a porcelánu a poté ze zbytků místní rudy byl roku 1898 izolován nový prvek radium. Během počátku 20. století se zdejší doly podílely na celosvětové produkci uranu až ze 45 %. Jáchymov a jeho nerostné bohatství se během 30. - 40. let 20. století se stal strategickým místem celosvětového dění – postoupení Sudet Německé říši, objev štěpení atomového jádra a jeho vojenského a energetického potenciálu, vysídlení sudetských Němců a s tím i odchod místního hornického know-how. Především v roce 1945 pak Krušné hory byly jediným známým nalezištěm uranové rudy v nové zóně působnosti Sovětského svazu. S tímto východním vlivem přišel mimo touhy po vzácné surovině i příklad řešení nedostatku pracovní síly po vzoru gulagů. Na práci zde byly zřizovány trestanecké pracovní tábory pro trestance a politické vězně tehdejšího komunistického režimu. V tomto ohledu je uranový průmysl v rámci České republiky (společně s Příbramí a Horním Slavkovem) spojení témat industriálního dědictví a perzekuce politických vězňů zcela ojedinělé. V další části je pojednána analýza postupného mizení průmyslových stop od konce těžby až po současnost, včetně problematiky nereflektování hodnotných území v rámci územního plánování nebo zřízení památkových zón hornických kulturních krajin. V závěru pak je aplikována analýza možností využití industriálních památek na konkrétních příkladech s ohledem na jejich symbolickou a pietní hodnotu.

Název v anglickém jazyce

Uranium mining in the industrial landscape of Jáchymov region

Popis výsledku anglicky

The article focuses on the evaluation, historical context, disappearance, present and future of the remains of uranium mining in Jáchymov and its surroundings, which, together with the neighbouring German side, has been inscribed on the UNESCO World Heritage List as the Erzgebirge/Krušnohoří mining region since 2019. The border region of the Erzgebirge has been inhabited since the first half of the 16th century, when a fever of silver and other precious metals mining broke out here, followed by the minting of the Jáchymov thaler, which gave its name to today's dollar. After the discovery of the element uranium, its targeted extraction took place here from the 19th century onwards, initially for the colouring of glass and porcelain, and then in 1898 the new element radium was isolated from the remains of the local ore. During the early 20th century, local mines contributed up to 45% of the world's uranium production. During the 1930s - 1940s, Jáchymov and its mineral wealth became a strategic location for global events - the cession of the Sudetenland to the German Reich, the discovery of nuclear fission and its military and energy potential, the displacement of the Sudeten Germans and the departure of local mining know-how. Especially in 1945, the Erzgebirge was the only known uranium ore deposit in the new Soviet zone of influence. With this eastern influence came, apart from the desire for scarce raw material, an example of a gulag-style solution to labour shortages. Labor camps were set up there for the convicts and political prisoners of the then communist regime. In this respect, the uranium industry is quite unique in the Czech Republic (together with Příbram and Horní Slavkov) in combining the themes of industrial heritage and the persecution of political prisoners. The next part deals with the analysis of the gradual disappearance of industrial traces from the end of mining to the present, including the issue of not reflecting valuable areas in the spatial planning or the establishment of conservation zones of mining cultural landscapes. Finally, an analysis of the possibilities of using industrial monuments is applied to specific examples with regard to their symbolic and commemorative value.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60402 - Architectural design

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Poválečný industriál: Historie a budoucí využití

ISBN

978-80-01-07055-0

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

69-76

Počet stran knihy

112

Název nakladatele

Česká technika - nakladatelství ČVUT

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—