Metody a přístupy znovuvyužití bývalých velkolomů v regionu Severočeské hnědouhelné pánve

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F23%3A00369907" target="_blank" >RIV/68407700:21110/23:00369907 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Metody a přístupy znovuvyužití bývalých velkolomů v regionu Severočeské hnědouhelné pánve

Popis výsledku v původním jazyce

Krajina Severočeské hnědouhelné pánve (SHP) prošla po celou dobu své těžební historie výraznou proměnou. Z hlediska rozlohy, objemu a struktury se jedná o nemalou část dnešního Ústeckého kraje, respektive celé České republiky. Tento celek se na povrchu vyznačuje specifickou skladbou krajiny, sídel a průmyslových nebo post- průmyslových fragmentů. Dříve hlubinné provozy se postupem těžby transformovaly do celků velkolomových/povrchových. Ty se po tzv. odtěžení ložiska, respektive v dnešní době útlumu uhelné těžby, stávají plochou, která hledá nové využití. Procesy postupného navracení života do těchto lokalit se často velmi různí. Někde převládá krajinářsko–zemědělský proces, jinde dochází k drobným architektonickým zásahům v tzv. „fázi 0”. Různost přístupů v území krajinu nadále více nepropojuje. Celému území SHP chybí propracovaná územní analýza, která by přístupy jednotila a vedla k určenému cíli - post–těžební krajině s nabídkou nových funkcí, ploch, propojení a využití. Vhodné příklady z praxe jsou známé, přesto (stakeholdery) prozatím málo reflektované. Příspěvek stručně popíše historii snah zpřístupnění ploch po těžbě v Severočeské hnědouhelné pánvi veřejnosti a představí nedávné projekty, které tento specifický územní celek řeší. Region SHP obsahuje řadu významných technologických celků, které mají svou historickou hodnotu. V rámci příspěvku dojde k zmapování těch, které již slouží jinému účelu (jsou adaptovány nebo transformovány na centra turistického zájmu a ruchu). Dojde k porovnání se zahraničními zkušenostmi a příklady. Cílem článku je důkladně zmapovat zůstatkový stav bývalých průmyslových celků (průmyslových krajin, provozů dolů, areálů souvisejících s těžbou, těžební techniky a obdobných technických struktur) ve vybrané lokalitě SHP, a na základě úzkého příkladu popsat jejich hodnotu a naznačit možnosti jejich adaptability. Příspěvek bude systematicky specifikovat post–industriální relikty, a to vždy v přesně ohraničeném časovém období (dle posloupnosti jejich vzniku), kvalitě a stavu dochovanosti (dle hodnot místa a struktury/obsahu průmyslového dědictví). Dále tak přehledně vymezí podstatu případné ochrany (nejen památkové) či naopak možné likvidace (nejen úplné destrukce). Hlavními metodami práce v tomto tématu je vědecko-výzkumná činnost, personifikovaný sběr dat a jejich hodnocení (analýza), konfrontace s podobnými příklady a následná prezentace možných přístupů při zachování vrstvy kulturního dědictví - průmyslové krajiny, jakožto součásti průmyslového dědictví.

Název v anglickém jazyce

Methods and Approaches for the Reuse of Former Coal Mines in the Region of the North Bohemian Brown Coal Basin

Popis výsledku anglicky

The landscape of the North Bohemian brown coal basin has undergone a significant transformation throughout its mining history. In terms of area, volume and structure, it is a considerable part of today’s Ústí Region, or rather the entire Czech Republic. On the surface, this unit is characterized by a specific landscape composition, settlements and industrial or post-industrial fragments. Earlier deep operations were transformed into large-scale/surface mining units as mining progressed. After the so-called removal of the deposit, or in the present era of the decline of coal mining, they become an area that is looking for a new use. The processes of gradually bringing life back to these locations are often very different. In some places, the landscape- agricultural process prevails, in other places minor architectural interventions occur in the so-called “phase 0”. The diversity of approaches in the territory no longer connects the landscape. The entire territory of North Bohemian brow coal region lacks a sophisticated territorial analysis that would unify the approaches and lead to the specified goal - a post-mining landscape with an offer of new functions, areas, connections and uses. Suitable examples from practice are known, but they (stakeholders) have not yet reflected on them. The presentation will briefly describe the history of efforts to make areas after mining in the North Bohemian lignite basin accessible to the public and will present recent projects that this specific territorial unit is dealing with. The North Bohemian brown coal region contains a number of important technological units that have their historical value. As part of the contribution, those that already serve a different purpose (they are adapted or transformed into centers of tourist interest and activity) will be mapped. There will be a comparison with foreign experiences and examples.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

20103 - Architecture engineering

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Člověk, stavba a územní plánování 16

ISBN

978-80-01-07215-8

ISSN

2336-7687

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

10-20

Název nakladatele

Fakulta stavební

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Fakulta stavební, ČVUT, Praha

Datum konání akce

16. 11. 2022

Typ akce podle státní příslušnosti

WRD - Celosvětová akce

Kód UT WoS článku

—