Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F23%3A00373763" target="_blank" >RIV/68407700:21110/23:00373763 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://doi.org/10.5817/GVMS2023-33668" target="_blank" >https://doi.org/10.5817/GVMS2023-33668</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2023-33668" target="_blank" >10.5817/GVMS2023-33668</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Popis výsledku v původním jazyce

V okolí města Zábřeh (Česká republika) byla ve 15. století vystavena řada rybníků, z nichž se v průběhu času všechny ztratily, a zachoval se pouze jeden (Oborník), který přetrvává dodnes. V současnosti jsou jediným důkazem existence těchto rybníků v krajině hráze, které se do různé míry zachovaly. Dalším potenciálním důkazem existence rybníků jsou sedimenty rybníků, jejichž existence a rozsah jsou předmětem této studie. Pro tento výzkum byl vybrán opuštěný Leštinský rybník, nacházející se na východ od Zábřehu. Tento rybník byl zaznamenán pouze na mapách z první vojenské mapování a na novějších mapách již není zobrazen. Jeho existence je naznačena částečně dochovanou hrází, která není v krajině příliš zřetelná, ale je viditelná na snímcích z LIDARu. Sedimenty rybníka byly zkoumány kombinací geologického průzkumu (mělké vrtací otvory) a geofyzikálního průzkumu (elektrická odporová tomografie a georadar). Celkem bylo odebráno 5 vrtacích jader, na kterých byla měřena magnetická susceptibilita, velikost zrn, geochemické složení a spektrální odrazivost. Na základě litologie a použitých analýz byly identifikovány čtyři facie. Tyto facie jsou interpretovány jako nedávná půda (facie P1), sedimenty rybníka (facie R) a zahrabaná aluviální půda vyvinutá na fluviálních sedimentech (facie P2) a hrubozrnné písky (facie F). Data z geofyzikálního průzkumu korelují s litologií vrtacích jader a tato informace je rozšířena prostorově. Především je snadno pozorovatelný georadar (GPR) facie RF3, interpretovaný jako základní vrstva sedimentů rybníka, v profilech georadaru. Získané výsledky poskytují informace o přítomnosti a tloušťce sedimentů rybníka. Sedimenty rybníka byly zachyceny ve vrtacích otvorech s tloušťkou v rozmezí od 12 do 38 cm, přičemž nebyla pozorována vnitřní stratigrafie sedimentů rybníka. Pravděpodobným důvodem tak omezené tloušťky sedimentů může být původně mělká hloubka rybníka nebo proces letnění rybníka, během kterého v rybníku nebyla přítomna voda a odstraňování sedimentů rybníka probíhalo v pravidelných cyklech.

Název v anglickém jazyce

Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Popis výsledku anglicky

Several ponds were built in the vicinity of the city of Zábřeh (Czech Republic) during the 15th century, all of which disappeared over time, leaving only one (Oborník) that survived to the present day. Currently, the only proof of the existence of these ponds in the landscape are the dams, preserved in varying degrees of quality. Another potential proof of the presence of ponds is pond sediment, the existence and extent of which are the subject of this text. The abandoned Leštinský pond, located to the east of Zábřeh, was chosen for this research. This pond was only captured on the maps from the 1st military mapping, it is no longer depicted on newer maps. Its presence is indicated by a partially preserved dam, which is not very distinct in the landscape but is visible in Lidar images. The pond sediments were investigated through a combination of geological survey (shallow boreholes) and geophysical prospecting (electrical resistivity tomography and ground penetrating radar). A total of 5 drill cores were taken on which magnetic susceptibility, grain size, geochemical composition and spectral reflectance were measured. Four facies were identified based on the lithology and the used analyses. These facies are interpreted as a recent soil (facie P1), pond sediment (facie R) and buried alluvial soil developed on fluvial sediments (facie P2) and coarse-grained sands (facie F). The data from geophysical survey correlates with boreholes lithology and extends this information spacially. Above all, ground penetrating radar (GPR) of facie RF3, interpreted as the base of pond sediments, can be easily observed in GPR profiles. The obtained results provide information about the presence and thickness of the pond sediment. Pond sediment was captured in boreholes at thickness ranging from 12 to 38 cm, with no internal pond sediment stratigraphy being observed. The probable reason for such a limited sediment thickness could be the initially shallow depth of the pond or the pond’s summering process (“letnění”), during which no water was present in the pond and the removal of the pond sediment occurred in regular cycles.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10505 - Geology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku

ISSN

2336-4378

e-ISSN

2336-4378

Svazek periodika

30

Číslo periodika v rámci svazku

1-2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

45-55

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85184013202