Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918-1958

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28130%2F20%3A63527085" target="_blank" >RIV/70883521:28130/20:63527085 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918-1958

Popis výsledku v původním jazyce

Výstava a publikace Zlínský design 1918–1958 je součástí rozsáhlého společného projektu pracovníků Fakulty multimediálních komunikací Tomáše Bati ve Zlíně, Národního technického muzea v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, mapujícího design v technických disciplínách během existence Československa. Dominantní osu výstavy představuje historie baťovské Školy umění. Text Víta Jakubíčka se zaměřuje na okolnosti a motivace jejího vzniku, na dobu její existence a na doznívání jejího vlivu na domácí design v padesátých letech minulého století. Ke Škole umění dosud vyšla poměrně obsáhlá odborná i populární literatura, ale jednotliví autoři často probírali tradovaná zjednodušení či dokonce omyly, absolutizovali význam sádrového modelu revolverového soustruhu R50 Vincence Makovského jako jakýsi nultý bod domácího průmyslového designu i Školy umění a význam této instituce uzavírali nástupem komunistické moci v Československu. Vít Jakubíček na základě podrobného studia archivních materiálů relativizuje tento pohled, dokumentuje spíše evoluční povahu formování podhoubí Školy umění v procesu vývoje zlínského baťovského podniku. Rovněž poukazuje na to, že paradoxně až poválečné, ačkoli krátce trvající období existence školy, do jisté míry naplnilo představy o nasměrování výuky k tomu, co dnes nazýváme designem. Kontinuitu vlivu Školy umění udržoval zejména Zdeněk Kovář, jeden z jejích prvních absolventů, významný designér a zakladatel designérské pedagogiky v Československu, prostřednictvím činnosti oboru tvarování strojů a nástrojů, založeného v roce 1947. Závěr příspěvku je věnován úspěchu na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu, který představoval důležitý výraz uznání výsledků dvacetileté historie zlínského designu, jehož počáteční období bylo mnohdy poznamenáno nenaplněnými očekáváními a střety smělých vizí se složitou realitou. Během této doby se však zlínští průkopníci „nového povolání průmyslového výtvarnictví“ dokázali nejen vyhnout kopírování cizích vzorů, ale zároveň přijít s vlastní a autentickou koncepcí, která se posléze prakticky uplatnila v podobě konkrétních průmyslových výrobků. Vzhledem k evidentním paralelám v zacílení studia se zlínskou Školou umění jsme se rozhodli do katalogu zařadit i příspěvek spolupracovníků ze Slovenského múzea dizajnu Kláry Prešnajderové a Maroše Schmidta věnovaný Škole umeleckých remesiel v Bratislavě. Zatímco zlínská vzdělávací instituce vznikla na prahu druhé světové války v roce 1939, ta bratislavská založená v období vrcholící euforie heroické moderny v roce 1928, s vypuknutím války zanikla. Obě instituce spojoval antiakademický charakter výuky, ruskinovská snaha o symbiózu umění a běžného života, vzdělávací metody založené na duální výuce řemesel a umění a prolínání výtvarných cvičení a praktického výcviku. Na obou institucích se podařilo angažovat vynikající osobnosti výtvarné kultury. Přirozeně, bylo zde i množství rozdílů. Bratislavská Škola umeleckých remesiel se snažila více opřít o domácí výrobní tradice, specifikem zlínské Školy umění byl typicky baťovský pragmatismus v důrazu na praktickou využitelnost absolventů i pedagogů ve vlastní firmě. Mentální spřízněnost spojovala ředitele Josefa Vydru a Františka Kadlece, o čemž svědčí i jejich nedávno objevená přímá komunikace. perspektivy.

Název v anglickém jazyce

Sense versus Sensibility: Zlín Industrial Design 1918–1958

Popis výsledku anglicky

The exhibition and publication Sense versus Sensibility: Zlín Industrial Design 1918–1958 is part of an extensive joint project organized by the staff of the Faculty of Multimedia Communications of Tomas Bata University in Zlín, the National Technical Museum Prague and the Gallery of Fine Arts in Zlín mapping design in technical disciplines during the existence of Czechoslovakia. The dominant axis of the exhibition is the history of the School of Arts in Zlín. The text of Vít Jakubíček focuses on the circumstances and motivations of the founding of the school, the period of its existence and on the fading of its influence on Czechoslovak design in the 1950s. A wide range of scholarly and popular literature has been published about the School of Arts in Zlín, but individual authors have often discussed traditional simplifications or even fallacies, overestimating the significance of Makovský‘s R50 revolver lathe as a sort of starting point of domestic industrial design and of the art school itself, linking the decline of the importance of the institution to the rise of communist power in Czechoslovakia. Based on a detailed study of archival materials, Vít Jakubíček relativizes this view, documenting the evolutionary nature of the formation of the hot-bed of the School of Arts in the process of the development of the Zlín-based Baťa Company. Jakubíček also points out that, paradoxically, it was the post-war, albeit short-lived period of the existence of the school, that fulfilled to some extent the idea of directing its teaching towards what we today call design. The continuity of the influence of the School of Arts in Zlín was maintained mainly by Zdeněk Kovář, one of its first graduates, a prominent designer and founder of design education in Czechoslovakia, through the activity of machine and tool forming department, founded in 1947. The last section of the paper deals with the success at the World EXPO 1958, which represented an important expression of recognition of the results of the twenty-year history of Zlín design, the initial period of which was often marked by unfulfilled expectations and clashes of daring visions with complex reality. During this time, however, Zlín’s pioneers of the “new profession of industrial design” managed not only to avoid copying foreign designs, but also to come up with their own and authentic concept, which was later practically applied in the form of specific industrial products. Given the obvious parallels in the focus of its studies with the School of Arts in Zlín, we have also decided to include a contribution by Klára Prešnajderová and Maroš Schmidt , our colleagues from the Slovak Design Museum, dedicated to the School of Arts and Crafts in Bratislava. While the Zlín educational institution was established on the threshold of World War II in 1939, the school in Bratislava was founded in the period of the culminating euphoria of heroic modernism in 1928, disappearing with the outbreak of the war. Both institutions had in common an anti-academic character of tuition, a Ruskinian pursuit of the symbiosis of art and everyday life, educational methods based on dual teaching of crafts and art, and a blending of exercises in art and practical training. Both institutions managed to engage outstanding personalities of art and design. Naturally, there were many differences. The Bratislava School of Arts and Crafts relied more on domestic production traditions, the specific feature of the School of Arts in Zlín was the typical Baťa pragmatism, emphasizing the practical usability of graduates and teachers in its own company. The schools‘ directors Josef Vydra and František Kadlec has a strong mental affinity, evidenced by their recently discovered direct communication.

Druh

E_krit - Výstava s kritickým katalogem

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

<a href="/cs/project/DG18P02OVV059" target="_blank" >DG18P02OVV059: Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Místo konání akce

Zlín

Stát konání akce

CZ - Česká republika

Datum zahájení akce

—

Datum ukončení akce

—

Celkový počet účastníků

2575

Počet zahraničních účastníků

—

Typ akce podle státní přísl. účastníků

CST - Celostátní akce