PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ A SYNDROM VYHOŘENÍ U SESTER PRACUJÍCÍCH NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28150%2F22%3A63553478" target="_blank" >RIV/70883521:28150/22:63553478 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/52353" target="_blank" >https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/52353</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ A SYNDROM VYHOŘENÍ U SESTER PRACUJÍCÍCH NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Práce sestry v intenzivní péči zahrnuje přímou péči o pacienty po operaci, někdyi v život ohrožujícím stavu. V této situaci nabývá na důležitosti diagnostika a následnáprevence zátěže. V příspěvku prezentujeme dílčí výsledky studie, která byla realizovánav roce 2018 u sester pracujících v intenzivní péči v ČR. Metody: Cílem bylo zjistit subjektivnípsychickou zátěž a syndrom vyhoření u sester pracujících v intenzivní péči. Průzkum bylrealizován s využitím dvou standardizovaných nástrojů. Jedním z nich byl Meisterův dotazníka druhým nástrojem byl dotazník MBI Occupational Burnout Question (Maslach BurnoutInventory). Výsledky: Studie se zúčastnilo 106 sester, jejich věkový průměr je M (středníhodnota) = 33,17. Zjistili jsme, že sestry pracující na intenzivní péči jsou vystaveny psychickézátěži a syndromu vyhoření. Byl sledován vztah mezi věkem, délkou praxe na současnémpracovišti a psychickou zátěží a projevy syndromu vyhoření. Mezi vyhořením a psychickouzátěží u zkoumané skupiny nebyl nalezen vzhledem k věku žádný vztah, délka služby korelujes depersonalizací a celkovým vyhořením. Diskuse: Problematika pracovního vyhořenía psychické zátěže v práci sester je mnohdy marginalizována. Syndrom vyhoření nevznikánáhle, ale je výsledkem postupného procesu. Analýza literatury ukazuje, že během tohotoprocesu se postupně vyvíjejí různé dimenze vyhoření. V první fázi je proces spuštěn vysocenáročným prostředím, proto si jedinci vyvíjejí obrannou strategii, která se projevujedepersonalizací a schopnost člověka efektivně pracovat se snižuje. Výsledky studie se shodujís výzkumem Asai et al., kde bylo prokázáno, že vyšší úroveň depersonalizace byla častějipozorována u mladších sester. Závěry: Bylo prokázáno, že sestry pracující v intenzivní péčijsou vystaveny psychickému stresu a syndromu vyhoření. Zkoumaná skupina vykazuje vyššímíru depersonalizace. Jsme si vědomi limitace, výsledky nelze globalizovat, týkají se pouzesester, zapojených do této studie.

Název v anglickém jazyce

PSYCHOLOGICAL BURDEN AND BURNOUT SYNDROME IN NURSES WORKING IN INTENSIVE CARE UNITS

Popis výsledku anglicky

Introduction: The work of a nurse in intensive care, involves the direct care of patients witha life-threatening condition. In this situation, the diagnosis and prevention of the load becomesmore important. In this paper, we present partial results of a study that was carrying out in 2018among nurses working in intensive care in the Czech Republic. Methods: The aim was todetermine the subjective psychological burden and burnout syndrome among nurses workingin intensive care. The survey was carrying out using two standardized tools. One of them wasMeister&apos;s questionnaire and the other instrument was the MBI Occupational BurnoutQuestionnaire (Maslach Burnout Inventory). Results: 106 nurses participated in the study, theiraverage age is M (mean value) = 33.17. We found that nurses working in intensive care areexposing to psychological stress and burnout. The relationship between age, length ofexperience at the current workplace and psychological burden and manifestations of the burnoutsyndrome was monitoring. No relationship was found between burnout and psychologicalburden in the studied group due to age, length of service correlates with depersonalization and overall burnout and overall burnout. Discussion: The issue of burnout and psychological stressin the work of nurses has marginalized. Burnout does not occur suddenly, but is the result ofa gradual process. An analysis of the literature shows that different dimensions of burnoutgradually develop during this process. In the first phase, a highly demanding environmenttriggers the process; therefore, individuals develop a defence strategy, which manifests itself indepersonalization, and a person&apos;s ability to work effectively decreases. The results of the studyagree with the research of Asai et al., where it was showing that a higher level ofdepersonalization was more often observing in younger nurses. Conclusion: It wasdemonstrating that nurses working in intensive care are exposing to psychological stress andburnout syndrome. The studied group shows a higher degree of depersonalization. We areaware of the limitations, the results were not able globalized, they only concern the nursesinvolved in this study.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

30307 - Nursing

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů