České schisma – vznik Církve československé

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979391%3A_____%2F22%3AN0000008" target="_blank" >RIV/70979391:_____/22:N0000008 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

České schisma – vznik Církve československé

Popis výsledku v původním jazyce

Bouřlivý zrod Církve československé se teprve v posledních dvou desetiletích těší určitějšímu zájmu odborné veřejnosti. Stále však v této problematice zůstává řada klíčových otázek, které čekají na své zodpovězení. Ve snaze pomoci najít adekvátní odpovědi se Státní okresní archiv rozhodl zorganizovat ke sto letům výročí vzniku Církve československé odbornou konferenci. Účast na ni přislíbili snad všichni význační historikové, kteří se daným tématem zabývají. Příchod pandemie covidu však způsobil nejprve odložení konference a posléze i její odvolání. Připravované konferenční texty ale tím rozhodně nepřišly na zmar a zájemce se s nimi může seznámit v ediční řadě Otázky z historie. Věříme, že v příhodnější době zrealizujeme panelovou diskuzi věnovanou této problematice. Úvodní příspěvek nemůže patřit nikomu jinému než průkopníku novodobému bádání církevního rozkolu Pavlu Markovi. Jeho práce přibližuje nejenom výsledky dlouhodobého studia, ale ukazuje i potřebu vnímat reformní hnutí katolického duchovenstva a zrod nové církve v celoevropském kontextu. Markův text vhodně doplňuje příspěvek předního českého historika Jaroslava Šebka, zasazující události do tehdejších církevně politických souvislostí. Práce Karla Řeháčka se věnuje období, kdy budoucí duchovní vůdce nové konfese Karel Farský dospěl k názoru, že je třeba prosadit církevní reformy i za cenu rozchodu s tradiční katolickou církví. S podobnou tématikou se setkáváme i v článku Martina Chadimy, který se věnuje postavě Farského spolupracovníka Gustava Adolfa Procházky. Marek Šmíd seznamuje čtenáře s výsledky své badatelské práce ve vatikánských archivech a popisuje cestu zástupců Jednoty katolického duchovenstva do Říma. Zajímavé vědecké poznatky přináší studie Bohdana Kaňáka o státním uznání nové církve. Ukazuje, že proces schvalování s ohledem na veřejné mínění nebrzdila ani úřednická vláda Jana Černého. Text Jaroslava Hrdličky pak lze vnímat jako určitou sondáž do vývoje bohosloveckého vzdělávání nové církve. Jitka Jonová zde zúročila své dlouhodobé studium vývoje bohoslužebného oděvu Církve československé a ukazuje, že jeho současná podoba byla původně chápána pouze jako dočasné řešení. Soubor příspěvků uzavírá Jan Krško s textem řešícím postoj prvního prezidenta k nové církvi. V redakční práci jsme zachovali původní ráz konferenčních příspěvků, proto se mohou některé informace v jednotlivých článcích opakovat. Čtenář seznamující se s konkrétním textem, tak nemusí procházet celou monografii. Věřím, že sborník prací osloví nejen odbornou veřejnost a posune naše poznání tohoto významného období našich novodobých církevních dějin.

Název v anglickém jazyce

The Czech schism - the creation of the Czechoslovak Church

Popis výsledku anglicky

The tumultuous birth of the Czechoslovak Hussite Church has been particularly favoured by experts only in the last two decades. Nevertheless, the issue brings about numerous key questions that need to be answered. In order to find appropriate answers, the State District Archives decided to organize a specialized conference as to the 100th anniversary of the establishment of the Czechoslovak Hussite Church. Almost all of the distinguished historians, who focus on the very topic, promised to participate in the event. The covid-19 pandemics, however, caused the conference to be postponed, and finally it was cancelled altogether. Still, the texts that should have been presented at the conference had not been prepared in vain and those interested in the topic may find them in the edition of Questions from History. We believe a panel discussion dedicated to the issue will be organized when more favourable times come. The opening article belongs to no one else than Pavel Marek, the pioneer of a modern approach of studying the ecclesiastical schism. His article approximates not only outcomes of the long-time research but points at the need to see the reform movement of the Catholic clergy and birth of the new church in the European context. Marek’s study sufficiently complements an article written by Jaroslav Šebek, a prominent Czech historian, who embeds events into the then church and political conditions. Karel Řeháček’s study is dedicated to a period when the future spiritual leader of the new confession Karel Farský reached an opinion that it was essential to push through the ecclesiastical reforms at the cost of breakup with the traditional Catholic Church. Martin Chadima’s article deals with a similar topic in his article. He pays attention to Gustav Adolf Procházka, Farský’s collaborator. Marek Šmíd presents results of his research in the Vatican archives to readers. He describes the journey of representatives of the Unity of Catholic Clergy to Rome. Bohdan Kaňák’s interesting scientific findings on the state’s acknowledgement of the new church may be found in his study. It shows the process of approving with respect to a public opinion that was not delayed by Jan Černý’s clerical government. Jaroslav Hrdlička’s text may be perceived as a possible insight into the development of a theological educational system of the new church. Jitka Jonová makes good use of her long-time research concerned with the development of liturgical garments of the Czechoslovak Hussite Church and shows that the contemporary state was previously seen as a temporary solution. Jan Krško’s text dealing with the first president’s attitudes towards the new church comes as the last contribution. When it comes to editorial work, the former character of the contribution previously intended for the conference has remained and that is why some information may be repeated in the respective texts. Readers familiarizing themselves with a specific study then do not have to go through the whole monograph. I believe the almanac will appeal not only to scholars and will move learning about the significant period of the modern ecclesiastical history forwards.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-88148-51-7

Počet stran knihy

191

Název nakladatele

SOA Praha – Státní okresní archiv Rakovník ve spolupráci s Muzeem T. G. M. Rakovník

Místo vydání

Rakovník

Kód UT WoS knihy

—