Mé archivní poslání ve Vídni 1919–1923

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F20%3AN0000014" target="_blank" >RIV/70979821:_____/20:N0000014 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=003240759&local_base=NKC" target="_blank" >https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=003240759&local_base=NKC</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Mé archivní poslání ve Vídni 1919–1923

Popis výsledku v původním jazyce

V letech 1965–1972 vznikl autobiografický rukopis archiváře a historika Karla Kazbundy (1888–1982) s názvem „Mé archivní poslání ve Vídni 1919–1923“. Kazbunda, tehdy již dávno penzionovaný a izolovaný od historické obce, v něm detailně popisuje svou činnost ve funkci československého delegáta pro otázky československo-rakouské archivní a spisové rozluky ve Vídni. Tato rozluka byla odvozena od příslušných článků St.Germainské mírové smlouvy z roku 1919 a následné pražské archivní úmluvy uzavřené mezi Rakouskem a Československem dne 18. 5. 1920. Cílem archivní rozluky bylo získat pro Československo historické archivní celky bohemikální provenience, které obsahovaly primární prameny důležité pro české dějiny (zejména Archiv České koruny, registraturu České dvorské kanceláře a Českého oddělení Dvorské komory, písemnosti vojenské kanceláře Albrechta z Valdštejna a další archivní soubory). Cílem spisové rozluky pak bylo získat „živé“ spisy z registratur ústředních úřadů habsburské monarchie, zpravidla z let 1888–1918, které měly zásadní význam pro právní, majetkový, personální a obecně administrativní provoz nového československého státu. Karel Kazbunda jako přímý účastník všech náročných jednání s rakouskou stranou si pořizoval podrobné deníkové zápisky, které se bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Na jejich základě a s využitím různých úředních pramenů mohl s odstupem více než čtyřiceti let napsat podrobné vzpomínky. Při psaní svých pamětí si byl vědom jejich výjimečnosti ve dvou ohledech. V první řadě to bylo vědomí mimořádnosti celé rozlukové akce pro dějiny československého a světového archivnictví. Karel Kazbunda byl zároveň tím, kdo měl pravděpodobně naposledy v rukou řadu cenných historických pramenů, které byly zničeny při požáru vídeňského justičního paláce v roce 1927. Citace z těchto pramenů, jejichž opisy tehdy pořídil, mají tedy jedinečný význam. Kromě vlastních archivních jednání přinášejí paměti zajímavé informace o československé a rakouské historické a archivní obci v meziválečném období i informace o kulturním životě Vídně dané doby. Karel Kazbunda byl vynikajícím znalcem vídeňských archivů, jejichž úřednímu i badatelskému využití se intenzivně věnoval prakticky celý život. Jeho paměti vycházející edičně při příležitosti 100. výročí uzavření pražské archivní úmluvy jsou i s velkým odstupem zajímavým příspěvkem k dějinám československého archivnictví a československé historiografie. Edice je opatřena kritickým aparátem, seznamem pramenů a literatury, úvodní studií, ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.

Název v anglickém jazyce

My archival mission in Vienna 1919–1923

Popis výsledku anglicky

In the years 1965–1972, an autobiographical manuscript under the name My archival mission in Vienna 1919–1923 was written by an archivist and historian Karel Kazbunda (1888–1982). Kazbunda, at the time already retired and isolated from the historical community, described in detail his activities as a Czechoslovak delegate for the Czechoslovak-Austrian committee for separation of archival documents and official records in Vienna. The separation was based on pertinent articles from the Saint-Germain Treaty from 1919 and a subsequent Prague Archival Agreement concluded between Czechoslovakia and Austria on May 18, 1920. Its aim was to gain documents that were of importance for the Czechoslovakia, firstly historical archival collections of Bohemian provenience including primary sources essential for the history of Bohemian Lands (Archives of the Bohemian Crown, registers of Bohemian Court Chancellery, a Bohemian Department of the Court Chamber, documents from the Military Office of Albrecht Wallenstein and other archival units). Secondly, the goal was to obtain also current files from the records offices of central authorities of the Habsburg monarchy, mostly from the years 1888–1918 that had a crucial importance for the legal system, property issues, personnel agenda and general administrative questions in the new Czechoslovak state. Karel Kazbunda as a direct participant of all strenuous negotiations with the Austrian delegation took detailed diary notes that are, unfortunately, considered lost by these days. Based on this records and using various official sources, he was able to write down thorough and in-depth memoirs even 40 years after the events in question. Already during writing his memoirs, Kazbunda was aware of their unique character in two aspects: the extraordinary nature of the whole separation project in the history of both Czechoslovak and global archival science and the fact that Karel Kazbunda was in many ways the last person to see many historical documents destroyed in 1927 during the July Revolt and Fire of the Vienna Palace of Justice. Copies and quotations of these documents, that Kazbunda made at the time, are, therefore, of a unique importance. Apart from the very negotiations in the committee, the memoirs contain interesting information on the Czechoslovak and Austrian historical and archival community in the interwar period as well as observations on the cultural life in Vienna of the time. Karel Kazbunda was an outstanding expert of Viennese archives, he used them practically for all his professional life both from the official and the scholarly point of view. His memoirs were edited and published in the year of 100 years’ anniversary of the Prague Archival Agreement and represent an interesting contribution to the history of Czechoslovak archival science and historiography. The edition is supplemented with footnotes apparatus, a list of primary sources and secondary literature, an introductory study, editorial note and a name index.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7469-095-2

Počet stran knihy

336

Název nakladatele

Národní archiv

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—