Zahrada období baroka a její interpretace na konci 19. a počátkem 20. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F20%3AN0000018" target="_blank" >RIV/70979821:_____/20:N0000018 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/70979821:_____/20:N0000019

Výsledek na webu

<a href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=009096700&local_base=SKC" target="_blank" >https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=009096700&local_base=SKC</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zahrada období baroka a její interpretace na konci 19. a počátkem 20. století

Popis výsledku v původním jazyce

Barokní zahrada vnesla do kompozice především prolamování přímých linií, plastické modelování terénu, členění celé zahrady na vizuálně oddělené celky a využití výsadby plastických ornamentálních záhonů. V italské barokní zahradě lze vysledovat dynamický směr výrazně vycházející z renesančního uspořádání čtvercových polí. Kompozice je zde založena především na stísněných plochách s výrazným stupňováním terénu naplněný pohybem vodních kaskád, fontán s dalekými, úzkými průhledy a terasami, schodišti vyrovnávající stoupající terén a tvarově bohatou vegetací. Ve francouzské barokní zahradě zase dominovala plocha širokých rozměrů s klidnými plochami bazénů a přísně formovanými vegetačními prvky. Zcela zásadním prvkem se stala otevřenost do krajiny, do které zahrada pronikala systémem průhledů, cest, stavbami a alejemi tvořící vazbu s lesem. K dalšímu velmi významnému motivu kompozice patřila osovost zdůrazněná samotnou rezidencí a umístěnou zelení podél ní. Pestrost barokní zahrady dodal parter, který do ní vnesl především barevnost a zdobnost. Část barokních zahrad na území České republiky se dochovala, část byla později přebudována do podoby krajinářských parků nebo zcela zanikla. Tvorba barokních zahrad zde byla silně ovlivňována italskými a holandskými vlivy, které se v zahradách mísily s prvky typickými pro francouzskou zahradu. Zatímco měřítko a terénní modelace i architektonické prvky zahrad zůstávaly často pod vlivem italských vzorů, vegetační složka zahrad se snažila reflektovat vývoj zahradního umění ve Francii. Nicméně kompozicí barokní zahrady se inspirovala i celá řada zahradních architektů na přelomu 19. a 20. století. V tvorbě našeho nejvýznamnějšího zahradního architekta Františka Thomayera lze bezesporu identifikovat květinové formální partery čerpající právě z barokních základů i rozvolněné krajinářské partie s přírodními stylizacemi. Výrazným znakem Thomayerovy tvorby byly bohatě provedené květinové partery nazývané „květnice,“ které se stávaly ústředním motivem kompozice jím navrhovaných zahrad a parků. K dalším zahradním architektům navazujícím na Thomayerovu kompozici vycházející z barokních základů lze dále jmenovat Josefa Kumpána či Josefa Vaňka.

Název v anglickém jazyce

The garden of the Baroque period and its interpretation at the end of the 19th and the beginning of the 20th century

Popis výsledku anglicky

The Baroque garden brought into the composition mainly the breaking of straight lines, plastic modeling of the terrain, the division of the entire garden into visually separate units and the use of planting plastic ornamental flower beds. In the Italian Baroque garden, a dynamic direction can be traced, strongly based on the Renaissance arrangement of square fields. The composition is based mainly on cramped areas with significant gradation of the terrain filled with the movement of water cascades, fountains with distant, narrow vistas and terraces, stairs balancing the rising terrain and rich in vegetation. The French Baroque garden was dominated by a wide area with quiet areas of swimming pools and strictly shaped vegetation elements. An open element into the landscape, into which the garden penetrated through a system of vistas, paths, buildings and alleys forming a connection with the forest, became a crucial element. Another very important motif of the composition was the axiality emphasized by the residence itself and the greenery placed along it. The diversity of the Baroque garden was added by the ground floor, which brought color and decoration to it. Part of the Baroque gardens in the Czech Republic have been preserved, some were later rebuilt into landscape parks or completely disappeared. The creation of Baroque gardens here was strongly influenced by Italian and Dutch influences, which mixed with the elements typical of the French garden. While the scale and terrain modeling as well as the architectural elements of the gardens often remained influenced by Italian patterns, the vegetation component of the gardens sought to reflect the development of garden art in France. However, the composition of the Baroque garden also inspired a number of landscape architects at the turn of the 19th and 20th centuries. In the work of our most important garden architect František Thomayer, it is undoubtedly possible to identify floral formal parterres drawing on Baroque foundations as well as loose landscape parts with natural stylizations. A distinctive feature of Thomayer's work were the richly executed floral parterres called "flower beds," which became the central motif of the composition of the gardens and parks he designed. Other garden architects following Thomayer's composition based on Baroque foundations include Josef Kumpán and Josef Vaňek.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Krajina v rukou barokního člověka: lidé a krajina 16.-18. století na východě Čech

ISBN

978-80-88226-23-9

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

261-275

Počet stran knihy

425

Název nakladatele

Národní památkový ústav

Místo vydání

Josefov

Kód UT WoS kapitoly

—