Bedřich Jenšovský a Řím

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F23%3AN0000029" target="_blank" >RIV/70979821:_____/23:N0000029 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Bedřich Jenšovský a Řím

Popis výsledku v původním jazyce

Na základě cestovních zpráv dr. Bedřicha Jenšovského podávajících plastický obraz jeho každodenní činnosti v Římě, dosud v plné míře nevyužitých, mapuje studie jeho pět zdejších pobytů uskutečněných v předvečer 1. světové války a ve 20. a 30. letech 20. století. Jenšovský je představen jako přední badatel a znalec fondů Vatikánského apoštolského archivu, Vatikánské apoštolské knihovny i dalších italských archivů a knihoven a zkušený editor nejen III. svazku edice Monumenta Vaticana res gestas bohemicas illustrantia, jehož je autorem, ale jsou popsány i jeho rozsáhlé heuristické a ediční práce na dalších svazcích této edice (Tomus prodromus, VI. a VIII. sv.), na které úspěšně navázali jejich pozdější editoři. Neméně významný byl i jeho výzkum bohemik v italských a vatikánských knihovnách, k jehož vědeckému zpracování položil základy svou studií o knihovně Barberini. Významné byly i jeho heuristické práce na výzkumu nunciatury u císařského dvora z konce 16. a 1. čtvrtiny 17. století, které dnes slouží současným editorům nunciaturních edic. Obrovskou píli, systematičnost a poctivost Jenšovského badatelské práce dosvědčuje také velké množství dochovaných přepisů vatikánských a italských dokumentů uložené v Národním archivu, které i dnes poslouží jako fundované východisko historikům a badatelům pro výzkum období středověku a raného novověku. Ve 20. a 30. letech minulého století patřil Jenšovský k vůdčím osobnostem nově založeného Československého historického ústavu v Římě, v jehož čele působil v době svých římských pobytů a na jehož organizaci, vědeckých úkolech i mezinárodní reprezentaci se podílel s velkým nasazením, často za pomoci československých vyslanců u italského státu a u Vatikánu. Také díky jeho iniciativám se ústav úspěšně prezentoval svou spoluprací se zahraničními historickými ústavy akreditovanými v Římě (především s ústavy rakouským, německým, Görresovy společnosti a rumunským) a italskými ústavy (Istituto per l’Europa Orientale, Assoziatione per gli studi mediterranei, Annales Institutorum, Istituto di Studi Romani), jejichž konferencí a zasedání se účastnil. Velkou pozornost věnoval Jenšovský také zabezpečení řádného chodu Československého ústavu v Římě po stránce organizační a administrativní, jak dokládá jeho úsilí o vypracování statutu ústavu, péče o ústavní registraturu, jejíž registraturní plán vypracoval v roce 1930, i velké úsilí věnované katalogizaci a soustavnému doplňování ústavní knihovny. Jeho velkým snem, jenž zůstal nenaplněn, byla výstavba Československé akademie v Římě. Smutného konce Československého historického ústavu v Římě, jehož správě věnoval tolik úsilí, se naštěstí nedožil. Jeho odkaz však žije dál v nově založeném Českém historickém ústavu v Římě, v němž se mnoho jeho návrhů, čekajících na realizaci více než půlstoletí, stalo skutečností.

Název v anglickém jazyce

Bedřich Jenšovský and Rome

Popis výsledku anglicky

Based on the travel reports of Dr Bedřich Jenšovský, providing a vivid testimony of his daily work in Rome, yet to be fully used, the study charts his five sojourns to Rome from the eve of the First World War to the 1920s and 1930s. Jenšovský is not only presented as a prominent researcher and connoisseur of the Vatican Apostolic Archives, Vatican Apostolic Library, and other Italian archives and libraries but also as an experienced editor and author of the third volume of the series Monumenta Vaticana res gestas bohemicas illustrantia. Moreover, he was an assiduous heuristic and editorial contributor to other volumes in the series (Tomus prodromus, vols. VI and VIII) that later editors successfully continued. His research of Bohemica in Italian and Vatican libraries was of no less import; his study about the Barberini Library laid foundations for their scientific analyses. His heuristic works on the research of the nunciature at the imperial court in the late 16th and the first quarter of the 17th centuries were equally significant and serve current editors of the nunciature editions. The enormous diligence, systematic character, and dutifulness of Jenšovský’s research are further evidenced by a wide array of remaining copies of the Vatican and Italian documents in the National Archives, today also used as erudite sources for historians and researchers of the Middle Ages and early modern times. In the 1920s and 1930s, Jenšovský mingled with the masterminds of the newly established Czechoslovak Historical Institute in Rome that he chaired during his sojourns there and he worked at full capacity on its organisation, scientific tasks, and international presentation, often with the assistance of the Czechoslovak ambassadors to Italy and the Vatican. It was also thanks to his initiatives that the institute could boast about successful collaboration with foreign historical institutes accredited in Rome (especially the Austrian, German, Romanian, and the Görres Society) as well as with Italian institutes (Istituto per l’Europa Orientale, Assoziatione per gli studi mediterranei, Annales Institutorum, Istituto di Studi Romani), by participating in their conferences and sessions. Furthermore, Jenšovský paid great attention to the proper operation of the Czechoslovak Historical Institute in Rome, both the organisational and administrative aspects, as documented by his efforts to develop the institute’s status, care for its registry, whose plan he drew up in 1930, and he also put extended efforts into the cataloguing and continuous re-stacking of the institute’s library. His great, though unfulfilled dream was the establishment of the Czechoslovak Academy in Rome. Fortunately, he did not live to see the sad end of the Czechoslovak Historical Institute in Rome, to whose administration he devoted such a great deal of effort. Nonetheless, his legacy continues in the newly established Czech Historical Institute in Rome that actually has implemented many of Jenšovský’s ideas that were on a waiting list for more than half a century.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Paginae historiae

ISSN

1211-9768

e-ISSN

—

Svazek periodika

31

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

32

Strana od-do

344-375

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—