Srovnání postavení sociální demokracie a komunistů v rakouském politickém systému (1918-1934)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F24%3AN0000025" target="_blank" >RIV/70979821:_____/24:N0000025 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Srovnání postavení sociální demokracie a komunistů v rakouském politickém systému (1918-1934)

Popis výsledku v původním jazyce

Srovnání postavení sociální demokracie a komunistů v rakouském politickém systému v letech 1918–1934 je ve studii provedeno z hlediska role lídra, vnitřní jednoty, organizační struktury a vybraných volebních výsledků na spolkové i zemské úrovni. Zatímco sociální demokraté měli ve svých řadách hned několik významných osobností typu Karla Rennera, Karla Seitze, Otto Bauera nebo Roberta Danneberga, komunisté pro celé sledované období marně hledali vhodného lídra. Nestal se jím ani dlouholetý funkcionář Johann Koplenig. Socialisté vystupovali navenek, na rozdíl od komunistů, jako vnitřně jednotná strana, které se daří harmonizovat vzniklé vnitřní rozpory. Stranickou legitimaci SDAP vlastnil na konci dvacátých let minulého století každý šestý dospělý obyvatel Rakouska. Komunisté dosáhli rekordního počtu členů na přelomu května a června 1919. Poté, co nedokázali realizovat vizi radikální přestavby ekonomiky a společnosti se jejich členská základna prudce zmenšila. Strana spíše fungovala jako společenství malých skupin provádějící legální i ilegální akce. Rovněž volební výsledky na spolkové a zemské úrovni hovoří zcela ve prospěch sociální demokracie. SDAP do každých parlamentních voleb vstupovala jako hlavní vyzyvatel křesťanských socialistů v boji o vítězství. KPÖ nikdy nedokázala nabýt parlamentní relevance jak na spolkové, tak na zemské úrovni. Při podrobnějším pohledu na výsledky v jednotlivých spolkových zemích lze nalézt jedinou shodu mezi sociální demokracií a komunisty. Mezi společné „bašty“ patřila Vídeň. Teprve proměna rakouského parlamentního systému v autoritářský režim přivedla sociální demokracii a komunisty na společnou platformu. Jejich odpor vůči státním bezpečnostním jednotkám a autoritativnímu hnutí Heimwehr skončil v únoru 1934 jednoznačnou porážkou. Poté museli sociální demokraté následovat dřívější cestu komunistů v podobě práce v ilegalitě. Těmto podmínkám se ve srovnání s KPÖ přizpůsobovali jen těžce.

Název v anglickém jazyce

The Comparation of the Position of Social Democrats and Communists in the Austrian Political System (1918-1934)

Popis výsledku anglicky

The study focuses on the comparison of the position of social democrats and communists in the Austrian political system in the years 1918–1934 from the aspect of the leader, inner unity, organisational structure, and selected election results at the federal and provincial levels. While the social democrats had several prominent personages including Karl Renner, Karl Seitz, Otto Bauer, and Robert Danneberg, the communists failed to find a suitable leader throughout the given period. Even the long-term functionary Johann Koplenig was an unsuccessful applicant. Unlike the communists, the social democrats outwardly presented themselves as an internally unified party successfully harmonising their inner disputes. Toward the end of the 1920s, every sixth adult inhabitant of Austria was a member of the Social Democratic Workers’ Party of Austria (SDAPÖ). The communists reached a record number of members at the turn of May and June 1919. After they failed to implement the vision of the radical restructuring of the economy and society, their membership base rapidly decreased. The party was rather an association of small groups conducting legal and illegal activities. Similarly, the election results at the federal and provincial levels favoured social democracy. In all parliamentary elections, the SDAPÖ was the main rival of the Christian Social Party. The Communist Party of Austria (KPÖ) never gained the parliamentary relevance at the federal or provincial level. A closer look at the election results in the federal states reveals but one accord between the social democrats and communists. Vienna was the ‘bastion’ of both. It was not until the Austrian parliamentary system was transformed into an authoritarian regime that it brought social democracy and the communists on the same platform. Their resistance against the state security units and the Heimwehr authoritarian movement culminated in a definite defeat in February 1934. The social democrats then had to take on the previous communist path, working illegally. Compared to the KPÖ, they coped with significant difficulties.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Paginae historiae

ISSN

1211-9768

e-ISSN

—

Svazek periodika

32

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

35-46

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—