Přímo působící antivirotika v léčbě chronické hepatitidy C u pacientů v Ostravě

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F71009396%3A_____%2F17%3AN0000009" target="_blank" >RIV/71009396:_____/17:N0000009 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00843989:_____/17:E0106637

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Přímo působící antivirotika v léčbě chronické hepatitidy C u pacientů v Ostravě

Popis výsledku v původním jazyce

Cíl práce: Na infekční klinice v Ostravě byla u pacientů s chronickou hepatitidou C zahájena léčba přímo působícími antivirotiky v roce 2012. Uvedeny vlastní zkušenosti s dostupností a účinností léčby u 89 pacientů, z nichž 8 bylo léčeno dvakrát pro neúspěch první léčby. Materiál a metodika: Soubor zahrnoval 40 žen a 49 mužů ve věku 22–80 let, genotyp 1 mělo 86 pacientů. Trojkombinace s pegylovaným interferonem a ribavirinem byla použita u 46 pacientů, boceprevir byl podán 25 pacientům, telaprevir a simeprevir shodně 10 pacientům a sofosbuvir 1 pacientovi. Léčba bez interferonu (ev. s ribavirinem) byla aplikována 51 pacientům, z nich 24 obdrželo sofosbuvir a ledipasvir, 21 pacientů dasabuvir, ombitasvir, paritaprevir/ritonavir (3D režim), 5 nemocných elbasvir a grazoprevir a poslední pacient sofosbuvir a velpatasvir. Hodnocena byla setrvalá virologická odpověď (SVR) za 24 týdnů po trojkombinační léčbě, za 12 týdnů po léčbě bez interferonu a nežádoucí účinky léčby. Výsledky: SVR24 byla prokázána po léčbě boceprevirem u 14 z 25 pacientů (56 %), po léčbě telaprevirem u všech 10 pacientů, po léčbě simeprevirem u 9 z 10 pacientů, po léčbě sofosbuvirem u 1 pacienta. Hodnocení režimů bez interferonu bylo neúplné, SVR12 po léčbě sofosbuvirem s ledipasvirem byla zjištěna u 17 z 19 pacientů (89 %), po léčbě 3D režimem u 16 ze 17 pacientů (94 %) a po léčbě elbasvirem s grazoprevirem u 1 pacienta. Tolerance trojkombinační léčby s interferonem byla u mnoha pacientů obtížná, režimy bez interferonu byly snášeny lépe, nežádoucí účinky byly většinou svázány s podáním ribavirinu. Závěr: Léčba přímo působícími antivirotiky zvýšila účinnost léčby, režimy bez interferonu byly lépe tolerovány, značně rozšířily spektrum léčených pacientů, což prohloubilo problém s nedostatkem financí na uvedenou léčbu.

Název v anglickém jazyce

Direct-acting antivirals in the treatment of chronic hepatitis C in patients in Ostrava.

Popis výsledku anglicky

Background: Treatment of patients with chronic hepatitis C with direct-acting antivirals was introduced at a department of infectious diseases in Ostrava in 2012. Reported are experiences with the availability and effectiveness of the therapy in 89 patients of whom eight were treated twice for the failure of the first therapy. Material and Methods: The sample included 40 females and 49 males aged 22–80 years; most prevalent was genotype 1 (86 patients). Triple therapy with pegylated interferon and ribavirin was used in 46 patients; boceprevir was given to 25 patients, telaprevir and simeprevir to 10 patients and sofosbuvir to one patient. An interferon-free regimen (or with ribavirin) was used in 51 patients, of whom 24 received sofosbuvir and ledipasvir, 21 received dasabuvir, ombitasvir and paritaprevir/ritonavir (3D regimen), five were given elbasvir and grazoprevir and one patient received sofosbuvir and velpatasvir. A sustained viral response (SVR) at 24 weeks after triple therapy, 12 weeks after the interferon-free regimen and adverse events were evaluated. Results: SVR24 was detected in 14 out of 25 patients (56 %) after treatment with boceprevir, all 10 patients treated with telaprevir, 9 out of 10 patients receiving and the one patient treated with sofosbuvir. Evaluation of interferon-free regimens was incomplete. SVR12 was observed in 17 out of 19 patients (89 %) after treatment with sofosbuvir and ledipasvir, in 16 out of 17 patients (94 %) treated with the 3D regimen and in one patient receiving elbasvir and grazoprevir. Tolerance of triple therapy with interferon was difficult to achieve in many patients; the interferon-free regimens were better tolerated, with adverse event being mostly connected with ribavirin administration. Conclusions: Treatment with direct-acting antivirals increased treatment effectiveness; interferon-free regimens were better tolerated and substantially increased the spectrum of treated patients, making the lack of finance for these therapies an even bigger problem.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30303 - Infectious Diseases

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Klinická mikrobiologie a infekční lékařství

ISSN

1211-264X

e-ISSN

—

Svazek periodika

23

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

95-101

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—