90 let od úmrtí Jana Dukáta.
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F16%3AN0000181" target="_blank" >RIV/75032333:_____/16:N0000181 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="http://fontesnissae.cz/home.php" target="_blank" >http://fontesnissae.cz/home.php</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
90 let od úmrtí Jana Dukáta.
Popis výsledku v původním jazyce
Jan Dukát (1849–1926) jako výtvarník nepatřil mezi špičkové umělce v oboru plastiky, nicméně představoval typ dobře zavedeného návrháře a modeléra užitého umění. Pracoval podle daných vzorů trojrozměrných i reprodukčních. Repliky slavných výtvarných děl prováděl s podivuhodnou dokonalostí, která mátla i odborníky. Svou prací v různých oborech užitého umění si vytvořil i předpoklady k restaurování, které povznesl na vyšší úroveň, než byly pouhé renovační požadavky šlechticů a duchovních správců památek. V roce 1863 nastoupil do učení k pražskému pozlacovači Františku Wihanovi, kde se během tří let vyučil štafírským tovaryšem. Nastoupil do pražské továrny na zlacené lišty a rámy Antona Speila, kde se rychle zapracoval. Po třech letech odešel na zkušenou, kde v roce 1869 přijal své první místo v Aradu v Uhrách u pozlacovače Basilia Derestye jako štafír a modelér. Na vandru se seznámil s novými materiály, technikami a vzory. Navštívil také Srbsko, kde pobýval v monastýrech, v nichž měl možnost přiučit se umění mistrů pravoslavných ikon. Do Čech se vrátil po čtyřech letech v roce 1873 a nastoupil jako modelér a vedoucí zlatičské dílny v továrně dědiců hraběte Kinského ve Sloupu. Následně vystřídal několik dalších působišť – Vídeň, Bohosudov, Proboštov a Prahu, kde si v roce 1893 nechal patentovat elfenit – modelovací hmotu vlastní výroby. Na konci 90. let 19. století začal spolupracovat s firmou Jakuba Kocourka na Poříčí, která si jej najala na opravy starých historických objektů. Roku 1900 se natrvalo přestěhoval i s manželkou Klárou roz. Záveskou (1852–1939) do Jablonného (dnes Jablonné v Podještědí), kde se pod vedením vídeňského sochaře působícího v Liberci Hanse Aichingera, postupně vypracoval na samostatného restaurátora štukatéra. Na základě kladného doporučení získal řadu velkých samostatných zakázek na komplexní restaurování kostelů a kaplí např. v Českém Dubu, Děčíně, Smržovce, Horní Polici, Kunraticích či Krompachu. Pracoval také na zámcích Nový Falkenburk, Lemberk, Grabštejn, Mimoň, Doksy a Zákupy. Vedle restaurátorské práce věnoval se Dukát i tvorbě drobného užitého umění – zhotovování ozdobných obrazových a zrcadlových rámů, dekorativních bytových doplňků, interiérových plastik a především nástěnných reliéfů, do kterých přenášel antické mytologické výjevy i díla slavných středověkých, renesančních, barokních a empírových mistrů. Dnes je jeho písemná i hmotná pozůstalost uložena ve Státním okresním archivu v České Lípě a Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě a může sloužit případným badatelům jako pramen každodenního života, tvůrčího vývoje či pracovních příležitostí samostatného drobného umělce na přelomu 19. a 20. století.
Název v anglickém jazyce
90th anniversary of the death of Jan Dukát
Popis výsledku anglicky
In 1849 Jan Dukát was born in Prague, where he was consequently trained in surface restoration works and gilding. After his return from wandering he worked as modeller for the count Kinsky’s heritors’s factory in North Bohemian Sloup. He improved his expertise by frequently changing his employers (from Vienna to Prague). In 1893 in Prague he patented elfenit. By the end of the 1890s he returned with his family to Jablonné v Podještědí in the Northern Bohemia. He worked also in New Falkenburk a Lemberk castles, where he under supervision of the sculptor Hans Aichinger achieved title of plasterer-restorer. After that he obtained a number of individual contracts based on previous recommendations. Dukát was also committed to commercial art creations. He used existing three-dimensional and executant designs but used them creatively. His replicas of famous artworks were made with remarkable sense for detail, which confused even the experts. He died after long serious illness in Jablonné v Podještědí November 3rd 1926.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/DF13P01OVV001" target="_blank" >DF13P01OVV001: Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2016
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Fontes Nissae
ISSN
1213-5097
e-ISSN
—
Svazek periodika
XVII
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
10
Strana od-do
58-67
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—