Frýdlantsko a Liberecko v období baroka. Gallasovská architektura a umělci.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F16%3AN0000182" target="_blank" >RIV/75032333:_____/16:N0000182 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://fontesnissae.cz/home.php" target="_blank" >http://fontesnissae.cz/home.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Frýdlantsko a Liberecko v období baroka. Gallasovská architektura a umělci.

Popis výsledku v původním jazyce

Původní vazby Frýdlantska (a Liberecka) na lužickoslezský region jsou od druhé čtvrtině 17. st. nahrazovány posilující orientací na české vnitrozemí resp. Prahu. Značná majetková základna umožnila hraběcímu rodu Gallasů, který byl po čtyřech generacích následován rovněž čtyřmi generacemi Clam-Gallasů, angažovat vlastní "dvorní" architekty či stavitele zodpovědné za veškerou stavební činnost. Na tomto postu (a pozici asistujících polírů) se postupně vystřídali Marcantonio Canevalle (1652–1712), Giovanni Francesco Mazza / Franz Matz, Tomáš Haffenecker (1669–1730), Johann Fogenauer / Felgenhauer (1682–1739), Jakub Schedel / Schödl (1699?–1751), Jan Antonín Jedlička (1736–1780) a Johann Joseph Kunz (1724–1800). Tvorba jednotlivých gallasovských resp. clam-gallasovských stavitelů - vykazující značnou kontinuitu - významně olivnila architekturu celého regionu. Z důvodu neexistence významnější sochařské dílny bývaly skulpturální úkoly svěřovány umělcům z okolí. Místní malířská tradice pak souvisí především s několika generacemi rodu Kaulferschů, na jejichž působení navázal v polovině 18. století liberecký rodák Filip Leubner (1730–1803).

Název v anglickém jazyce

Frýdlant (and Liberec) region in the baroque epoch. Gallas architecture and artists

Popis výsledku anglicky

Since the 17th century former bonds of the Frýdlant (and Liberec) region and Lusatia-Silesia were replaced by the stronger inclination to the Czech inland, Prague in the first palce. Four generations of the Gallas count family (and following four generations of the Clam-Gallas family) were allowed by their substantial wealth to employ their own „court“ architects and builders responsble for all building activities. Marcantonio Canevalle (1652–1712), Giovanni Francesco Mazza / Franz Matz, Thomas Haffenecker (1669–1730), Johann Fogenauer / Felgenhauer (1682–1739), Jakub Schedel / Schödl (1699?–1751), Jan Antonín Jedlička (1736–1780) a Johann Joseph Kunz (1724–1800) were one by one emplyed on this position (and positions of the foremans). Creations of individual gallas or clam-gallas builders (maintaining considerable continuity) significantly affected architecture of the whole region. Sculptural work was usually done by local workers/artists, because no significant sculptor‘s workshop existed in this region in that time. Local painting tradition was inspired mainly by several generations of the Kaulfersch family and later (in the second half of the 18 th century) by the Liberec man Filip Leubner (1730–1803).

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

<a href="/cs/project/DF13P01OVV001" target="_blank" >DF13P01OVV001: Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Fontes Nissae. Prameny Nisy

ISSN

1213-5097

e-ISSN

—

Svazek periodika

XVII

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

2-17

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—