Pomníky Velké války na jihu Čech

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F18%3AN0000024" target="_blank" >RIV/75032333:_____/18:N0000024 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Pomníky Velké války na jihu Čech

Popis výsledku v původním jazyce

Kniha se zabývá pomníky obětem první světové války na území Jihočeského kraje. Již v roce 1915 členové rakouské vlády podněcovali budování pomníků jako hold válečným hrdinům a prostředek k posílení bojového ducha mezi obyvateli monarchie. Jejich iniciativa ovšem nepřinesla výrazné plody, ve válečných letech vznikla jediná umělecky pozoruhodná memoriální díla z iniciativy dvou velkých, v regionu usazených pluků, u nichž sloužili i sochaři (Jindřichův Hradec, Písek). Krátce po konci války začaly vznikat kamenné stélové pomníky. Výstroj a výzbroj, nejčastěji helma poražené armády, často nacházela místo na pomnících mezi německy mluvícími obyvateli jihu Čech. Výrazný rozdíl pozorujeme ve výzdobě pomníků v česky mluvících oblastech. Zejména v první polovině dvacátých let se na stélách objevovaly sdružené zemské znaky, odkazující na znamení užívané československými dobrovolnickými sbory. Z nejsnáze dostupné, a tedy i nejvíce rozšířené formy pomníků se záhy vydělila specifická skupina děl charakteristická vysoce kvalitní sochařskou složkou se závažným symbolickým obsahem. V českojazyčných oblastech objednavatelé často volili zobrazení lva jako symbol českého národa a nového mladého státu, současně vznikala i sousoší zobrazující vítězné pokoření habsburské monarchie. Početně sice méně zastoupenou, avšak svým významem, kvalitou zpracování a symbolikou nejvýznamnější skupinu představují figurální pomníky. Předpokladem jejich vzniku se stala skutečnost, že v poválečných letech mladé republiky na objednávku jihočeských zadavatelů (zejména spolků a obcí) tvořila plejáda sochařů, kteří většinou absolvovali sochařskou školou v Hořicích v Podkrkonoší a mnohdy i studium v zahraničních ateliérech. K nejkvalitnějším patřili Václav Suchomel (1869–1930), Antonín Bílek (1881–1937), Karel Gabriel (1884–1966), Rudolf Kabeš (1885–1974), Karla Vobišová-Žáková (1887–1961), Otto Birma (1892–1953), Karel Dvořák (1893–1950) a zejména Jan Vítězslav Dušek (1891–1966). V široké škále podob a symboliky, zobrazené na pomnících, je možné vysledovat rozličné vnímání toho, co pomník vyjadřuje a k čemu se obrací.

Název v anglickém jazyce

World War I Monuments in South Bohemia

Popis výsledku anglicky

The book deals with monuments of victims of the World War I on the territory of the South Bohemian Region. Dating back as far as 1915, the members of the Austrian government instigated the construction of monuments as tributes to war heroes and as means to strengthen the fighting spirit among the monarchy’s residents. Their initiative, however, did not bear much fruit. The only remarkable memorial works created during the war years came from the initiative of two large regiments settled in the region, as several sculptors served in these (Jindřichův Hradec, Písek). Shortly after the end of the war, stone steles began to emerge. Various items of equipment and armament, most likely a helmet of the defeated army, have often found place on the memorials among German-speaking South Bohemian inhabitants. A significant difference in the decoration of monuments can be seen in Czech speaking regions. In particular, in the first half of the 1920s, municipal shields appeared on the steles, referring to signs used by Czechoslovak Volunteer Corps.A specific group of works has very soon detached itself from the most accessible and thus most widely spread form of monuments. This group was characterized by supreme quality of sculptural elements with significant symbolism. Commissioners from Czech speaking regions have often chosen depiction of the lion as a symbol of the Czech nation and of the young new state, sculptural groups depicting the victorious abasement of the Habsburg Monarchy. Though not in quantity, but in quality of workmanship, in significance and symbolism, the most significant group is represented by figural monuments. The main pre-requisite for their creation was the fact, that in the post-war years of the young republic, many new sculptors were commissioned by South-Bohemians (mainly by associations and municipalities). These sculptors were mostly the graduates of the Sculpting Academy in Hořice and often also of foreign studios. Among the best ones were Václav Suchomel (1869-1930), Antonín Bílek (1881-1937), Karel Gabriel (1884-1966), Rudolf Kabeš (1885-1974), Karla Vobišová-Žáková (1887-1961), Otto Birma (1892-1953), Karel Dvořák (1893-1950) and above all Jan Vítězslav Dušek (1891-1966). In a wide range of forms and symbols displayed on memorials, it is possible to trace various perceptions of what the monument expresses and what it turns towards.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

9788085033878

Počet stran knihy

223

Název nakladatele

Národní památkový ústav

Místo vydání

České Budějovice

Kód UT WoS knihy

—