Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Lze považovat Radovesickou výsypku za kulturní krajinu?

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F18%3AN0000146" target="_blank" >RIV/75032333:_____/18:N0000146 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Lze považovat Radovesickou výsypku za kulturní krajinu?

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Původní Radovesické údolí se nacházelo na severozápadní straně Českého středohoří. Bylo to území osídlené a utvářené člověkem několik tisíciletí, hradiště knovízské a štíravské kultury se nacházela na Štěpánovské hoře dominující východní straně údolí. Údolí bylo rovněž mimořádně cenné z hlediska flóry, fauny i morfologie, nacházely se zde čtyři přírodní rezervace, kde se vyskytovala řada vzácných a ohrožených rostlin. Přes tyto nepochybné klady bylo údolí od 70. let 20. století do roku 2003 bylo údolí postupně zaváženo skrývkou z hnědouhelného velkolomu Maxim Gorkij (v současnosti Důl Bílina). Při tom bylo zničeny čtyři vesnice (Radovesice, Chotovenka, Hetov a Dřínov) a jejich obyvatelstvo přesídleno z malebných osad do panelových sídlišť. Vznikla Radovesická výsypka. Z technického hlediska je výsypka unikátní technické a svým způsobem i krajinářské dílo. Od počátku byla koncipována jako komponovaná krajina s uměle vytvářeným reliéfem a měla by v budoucnosti sloužit jako rekreační území. Přes veškeré ambice tvůrců se však jedná o sterilní krajinu bez genia loci i charisma. Je to krajina bez života!

  • Název v anglickém jazyce

    Can the Radovesice spoil pile be regarded as a cultural landscape?

  • Popis výsledku anglicky

    The original Radovesice valley was situated on the northwest side of the Central Bohemian Highlands. It has been a settlement and man-shaped territory for several millennia, an ancient fortified settlement of Knoviz and Stirava culture were located on the Štěpánov mountain, which dominates the eastern side of the valley. The valley was also extremely valuable in terms of flora, fauna and morphology, and there were four nature reserves, where a number of rare and endangered plants existed. Despite these undoubted assets the valley was gradually filled up with spoil from a brown coal open mine Maxim Gorky (now the Bílina Mine). Four villages (Radovesice, Chotovenka, Hetov and Dřínov) were destroyed and their inhabitants relocated from the picturesque villages to the panel housing estates. Radovesice spoil pile was created. From a technical point of view, the spoil pile is a unique technical and in a way also landscape work. From the beginning it was conceived as a composite landscape with an artificially created relief and should serve as a recreational area in the future. Despite all the ambitions of the creators, it is a sterile landscape without genius loci and charisma. It's a lifeless landscape!

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60500 - Other Humanities and the Arts

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2018

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Monumentorum Custos, časopis pro památky severozápadních Čech

  • ISSN

    1803-781X

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    2017

  • Číslo periodika v rámci svazku

    2017

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    8

  • Strana od-do

    85-92

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus