Průzkumy malt a omítek

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F23%3AN0000107" target="_blank" >RIV/75032333:_____/23:N0000107 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Průzkumy malt a omítek

Popis výsledku v původním jazyce

Malty jsou stavební materiály využívané od starověku ke spojování staviv a k povrchové úpravě stavebních konstrukcí, později také k náročnějším, dnešními slovy uměleckořemeslným nebo uměleckým postupům (štuk, štukolustro, podklad malby, sgrafito ad.). Z hlediska formálního lze malty označit za kompozitní materiály tvořené kamenivem, pojivem a póry, z hlediska typologie se pak nejčastěji klasifikují podle převažujícího pojiva. V nejjednodušším rozlišení se dělí na malty hlinité, vápenné a obsáhlou skupinu malt s hydraulickými pojivy, která zahrnuje z chemického hlediska pestrou paletu látek (přirozeně hydraulická vápna, pucolánová pojiva, portlandský cement, románský cement, sádra ad.). Malty jsou tedy téměř výlučně materiály antropogenní, které vznikly větší či menší úpravou přírodních, nejčastěji lokálních surovin. Obecně se jedná o materiály s velmi variabilními vlastnostmi, které kromě výchozích komponent a surovin (lokální písek, lokální zdroj vápence apod.), odráží použitou dobovou technologii zpracovaní primárních surovin (například specifika výpalu vápna, úpravu kameniva sítováním nebo drcením), dále vlastní způsob zpracování těchto komponent na výslednou maltu/omítku a její následné zrání (poměry mísení, postupy zpracování čerstvé malty, hydratace slínkových minerálů, karbonatace, rekrystalizace některých fází atd.). Kromě uvedených vlivů se zejména v případě archeologických malt na dnešních charakteristikách odráží také následný čas, během kterého byly tyto materiály vystaveny proměnným, někdy značně agresivním podmínkám. Povětrnost a zejména uložení pod zemí působící v některých případech po celá staletí se obvykle projevilo na fyzikálních, strukturních i chemických vlastnostech. Na historické malty navíc nelze nahlížet moderní optikou jako na standardizované materiály abstrahované od konkrétní formy nebo zpracování. V praxi se vždy jedná o vzorky konkrétně, můžeme říci řemeslně zpracovaných, malt a lze je proto do určité míry považovat za svébytné „historické artefakty“, podobně jako například fragmenty architektonických článků nebo keramiky. Zde jen stručně nastíněný komplex parametrů charakterizujících konkrétní vzorek malty můžeme vhodnými metodami a postupy zčásti dešifrovat a získat tak dílčí informace o použitých vstupních materiálech, výrobních technologiích, recepturách nebo zpracovatelských postupech. Ačkoli tyto technologické informace na rozdíl od analýzy izotopů C14 zkarbonatovaného pojiva malty neslouží k přímému datování malt a přeneseně stavebních konstrukcí, mohou být pro dataci a získání dalších historických souvislostí přínosné. Příspěvek posluchače seznámí s obvyklým postupem analýzy souboru archeologických malt a upozorní také na specifika odběru, respektive výběru vzorků pro tento průzkum a možnosti jeho interpretace ve vztahu k prohloubení poznání stavebního vývoje zkoumaných objektů.

Název v anglickém jazyce

Surveys of historic mortars and plasters in archeometry

Popis výsledku anglicky

Mortars are building materials used since antiquity for joining building materials and for the plastering of building surfaces, and later also for more sophisticated, arts and crafts or artistic techniques in today's words (stucco, stucco-chandelier, painting base, sgraffito etc.). From a formal point of view, mortars can be described as composite materials made up of aggregate, binder and pores, while in terms of typology they are most often classified according to the predominant binder. In the simplest distinction, they are divided into clay mortars, lime mortars and a comprehensive group of mortars with hydraulic binders, which chemically includes a wide variety of substances (natural hydraulic lime, pozzolanic binders, Portland cement, Roman cement, gypsum etc.). Mortars are therefore almost exclusively anthropogenic materials, which have been produced by more or less modification of natural, usually local raw materials. In general, they are materials with highly variable properties, which, in addition to the initial components and raw materials (local sand, local source of limestone, etc.), reflect the historical technology used to process the primary materials (e.g. the specifics of lime firing, aggregate treatment by sieving or crushing), the actual processing of these components into the resulting mortar/plaster and its subsequent maturation (mixing ratios, fresh mortar processing procedures, hydration of clinker minerals, carbonation, recrystallisation of some phases, etc.). In addition to these influences, especially in the case of archaeological mortars, today's characteristics also reflect the subsequent time during which these materials have been exposed to variable, sometimes highly aggressive conditions. Weathering and, in particular, underground deposition, in some cases taking centuries, have usually affected the physical, structural as well as chemical properties. Moreover, historic mortars cannot be viewed through modern optics as standardized materials abstracted from a particular form. In practice, they are always samples of specifically, one might say crafted, mortars and can therefore be considered to some extent as distinctive 'historical artefacts', like fragments of architectural articles or ceramics, for example. The complex of parameters characterising a particular mortar sample, can be partly decode by appropriate methods and procedures, and thus partial information about the input materials used, production technologies, recipes or processing procedures can be obtained. Although this technological information, unlike the C14 isotope analysis of carbonated mortar binder, does not serve to direct dating of mortars and building structures, but can be useful for dating and providing further historical context as well. The paper will introduce the audience to the usual procedure for the analysis of archaeological mortars and will also highlight the specifics of the sampling or selection of samples for this survey and the possibilities for its interpretation in relation to understanding of historical structures development.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60102 - Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

II. škola archeometrie

ISBN

978-80-85036-82-4

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

4

Strana od-do

25-28

Název nakladatele

Univerzita Palackého v Olomouci

Místo vydání

Olomouc

Místo konání akce

Olomouc

Datum konání akce

2. 2. 2023

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—