Československý konzulát v Kyjevě objektem zájmu NKVD v letech 1936–1938

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75112779%3A_____%2F24%3A00011524" target="_blank" >RIV/75112779:_____/24:00011524 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://sd.usd.cas.cz/artkey/sod-202302-0006_the-czechoslovak-consulate-in-kyiv-as-an-object-of-nkvd-interest-in-1936-8211-1938.php" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/artkey/sod-202302-0006_the-czechoslovak-consulate-in-kyiv-as-an-object-of-nkvd-interest-in-1936-8211-1938.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2023.033" target="_blank" >10.51134/sod.2023.033</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Československý konzulát v Kyjevě objektem zájmu NKVD v letech 1936–1938

Popis výsledku v původním jazyce

Studie si klade za cíl zmapovat kontrarozvědné aktivity orgánů Lidového komisariátu vnitra SSSR (Nacionalnyj komissariat vnutrennych děl – NKVD) vůči Generálnímu konzulátu Československé republiky v Kyjevě, který existoval v době od června 1936 do dubna 1938. Autoři k tomu primárně využívají nedávno odtajněných dokumentů z ukrajinských bezpečnostních archivů a diplomatických zpráv generálního konzula Rudolfa Brabce (1884–1955). Nejprve nastiňují dřívější historii diplomatických zastoupení Československa na sovětské Ukrajině a upozorňují, že jejich fungování mělo pro nově vzniklý stát zvláštní význam zejména kvůli existenci zdejší početné české menšiny. Obnovení diplomatické pobočky na Ukrajině po téměř deseti letech následovalo po navázání oficiálních diplomatických styků Československa se Sovětským svazem v roce 1934 a po otevření jeho vyslanectví v Moskvě. Československá diplomacie tento krok považovala za svůj úspěch, záhy však přišlo vystřízlivění. Jak autoři dokládají, prakticky ihned se československý konzulát stal objektem zájmu sovětských bezpečnostních složek a po několika měsících pak (podobně jako ostatní zastupitelské úřady na Ukrajině) také ústředním hromosvodem sílících obav tehdejšího stalinského režimu z cizího ohrožení. Ještě před zahájením „Velkého teroru“ byl konzulát vystaven důmyslným akcím ukrajinských orgánů NKVD ve snaze kontrolovat a postupně ochromit jeho činnost, což nakonec výrazně přispělo k jeho uzavření. Autoři ukazují na zřetelnou souvislost mezi opatřeními namířenými vůči kyjevskému konzulátu a represemi proti české minoritě na Ukrajině, které si na konci třicátých i začátkem čtyřicátých let vyžádaly řadu nevinných obětí.

Název v anglickém jazyce

The Czechoslovak Consulate in Kyiv as an Object of NKVD Interest in 1936–1938

Popis výsledku anglicky

The article aims to map the counterintelligence activities of the authorities of the People's Commissariat of Internal Affairs (Narodnyi komissariat vnutrennikh del - NKVD) of the Ukrainian Soviet Socialist Republic against the Consulate General of the Czechoslovak Republic in Kyiv, which existed between June 1936 and April 1938. The authors make primary use of recently declassified documents from Ukrainian security archives and diplomatic reports of Consul General Rudolf Brabec (1884-1955). They first outline earlier Czechoslovak diplomatic representations in Soviet Ukraine and point out that their functioning was of particular importance for the newly established state, especially because of the existence of a large Czech minority there. The re-establishment of a diplomatic office in Ukraine after almost ten years took place after the establishment of official diplomatic relations between Czechoslovakia and the Soviet Union in 1934 and the opening of its embassy in Moscow. Czechoslovak diplomacy considered this step a success, but quickly sobered up. As the authors document, the Czechoslovak consulate almost immediately became an object of interest for the Soviet security forces and, after a few months (like other embassies in Ukraine) a central lightning rod for the then Stalinist regime's growing fears of foreign threats. Even before the "Great Terror" began, the consulate was the target of sophisticated actions by the Ukrainian NKVD authorities in an effort to control and gradually paralyse its activities, which eventually contributed to its closure. The authors show a clear connection between the measures taken against the Kyiv consulate and the repression of the Czech minority in Ukraine, which claimed many innocent victims in the late 1930s and early 1940s.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Soudobé dějiny / Czech Journal of Contemporary History

ISSN

1210-7050

e-ISSN

2695-0952

Svazek periodika

30

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

30

Strana od-do

493-523

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85175371713