Assessment of protein C activity dynamics in dogs with portosystemic shunt

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62157124%3A16170%2F21%3A43879225" target="_blank" >RIV/62157124:16170/21:43879225 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf" target="_blank" >https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Sledování dynamiky hodnot aktivity proteinu C u psů s portosystémovým zkratem

Original language description

Úvod Portosystémový zkrat (PSS) je cévní onemocnění, které způsobuje patologická komunikace mezi portálním a systémovým krevním oběhem. Portální venózní systém přináší do jater až 80 % krevního objemu. Krev přiváděná ze splanchnické oblasti s sebou nese nejen metabolity trávicího traktu, které jsou v játrech zpracovávány, ale také hepatotropní látky, které napomáhají správnému růstu a funkci jaterní tkáně.1,2 U pacientů s PSS jsou tyto mechanismy narušeny. Protein C (PC) je jeden z proteinů koagulační kaskády s antikoagulačním účinkem, který je syntetizován v játrech.3 Ve veterinární medicíně se jedná o doposud málo sledovaný a známý parametr. Bylo zjištěno jeho snížení u psů s diseminovanou intravaskulární koagulopatií a u psů v sepsi,4-6 jeho role byla sledována také u pacientů s dilatací a torzí žaludku.7 U pacientů s PSS byla prokázána snížená funkce jater reprezentovaná zvýšenou koncentrací žlučových kyselin a amoniaku, zvýšenou aktivitou jaterních enzymů se sníženými koncentracemi celkové bílkoviny a albuminu v krvi těchto pacientů.1,8,9 Studie Toulza a kol. (2006) prokázala sníženou aktivitu PC u pacientů s PSS.10 Snížená aktivita PC u pacientů s PSS dokazuje sníženou jaterní funkci následkem hypoperfuze jaterního parenchymu. Toto potvrzují i údaje z humánní medicíny, kdy Mack a kol. (2003) popisují úpravu aktivity PC po obnovení portální cirkulace u pacientů po ošetření trombózy portální žíly.11 Na základě těchto údajů předpokládáme v naší práci úpravu aktivity PC u pacientů s PSS po chirurgické terapii, po jejíž úspěšném provedení by mělo docházet k obnovení fyziologického průtoku krve portální cévou. Sledování aktivity PC po chirurgické terapii PSS ameroidním konstriktorem nebylo dle námi dostupných informací doposud prováděno. Materiál a metodika Do studie byli zahrnuti pacienti ošetření na oddělení Chirurgie a ortopedie, Kliniky chorob psů a koček, Fakulty veterinárního lékařství Veterinární univerzity Brno, kteří byli diagnostikováni s onemocněním PSS, které u nich bylo léčeno chirurgicky s použitím ameroidního konstriktoru. Diagnostika byla prováděna na základě klinického vyšetření, biochemického a hematologického vyšetření krve, sonografického vyšetření a případně i vyšetření výpočetní tomografií. U pacientů s potvrzenou diagnózou PSS a následnou chirurgickou terapií metodou atenuace PSS ameroidním konstriktorem byla současně sledována dynamika změn aktivity PC v krvi. Stanovení aktivity PC bylo prováděno při vyšetření krevních vzorků v rámci standartního předoperačního a pooperačního vyšetření pacientů s PSS. Odběry krve probíhaly v časech: před operací (v čase diagnostiky) (T1), 2 dny po operaci (T2) a 8 týdnů po operaci (T3). Krev určená ke stanovení aktivity PC byla odebírána do zkumavek s citrátem. Tato krev byla do 1 hodiny od odběru stočena při 5100 otáčkách po dobu 15 minut. Vzorky byly následně zamraženy při -80 °C, s tím, že jejich stanovení probíhalo po nashromáždění dostatečného množství vzorků pro využití analyzační soupravy, nejpozději však do 6 měsíců od jejich zamražení. Aktivita PC byla hodnocena jako snížená při stanovení hodnot &lt;75 % (referenční rozmezí 75-135 %). Bylo provedeno statistické hodnocení nashromážděných dat, ke statistickému hodnocení byla použita ANOVA a t-test. Hladina statistické významnosti byla 1 % (p?0,01). Výsledky Do studie bylo zahrnuto celkem 27 psů s PSS léčených chirurgicky ameroidním konstriktorem. U 5 pacientů (18,52 %) se jednalo o PSS intrahepatální a 22 pacientů (81,48 %) o PSS extrahepatální. Z plemen byli zastoupeni jorkširský teriér (n=12), bišonek (n=3), jezevčík (n=3), papilon (n=1), trpasličí pudl (n=1), labradorský retriever (n=1), skotský teriér (n=1), maltézský psík (n=1), zlatý retriever (n=1), německý špic (n=1), beauceron (n=1) a kříženec (n=1). Průměrná hmotnost pacienta byla 3,6 kg (SD ? 3,07), průměrný věk 10,63 měsíců (SD ? 13,35). Ve sledovaném souboru pacientů uhynul pouze 1 pacient (3,7 %) s extrahepatálním PSS, který uhynul druhý den po operaci. Aktivita PC byla v čase T1 stanovena u všech 27 pacientů, v čase T2 u 26 pacientů a v čase T3 u 23 pacientů. Průměrná hodnota aktivity PC v čase T1 byla 34,44 %, v čase T2 33,08 % a v čase T3 67,44 %. Aktivita PC byla před operací v referenčním rozmezí pouze u 2 pacientů, u obou se však pohybovala na spodní hranici referenčního rozmezí (konkrétně 75,65 a 76,41 %). U 11 pacientů (47,82 %) došlo v čase 8 týdnů po operaci k úpravě hodnot aktivity PC do referenčního rozmezí. Hodnoty aktivity PC ve sledovaných obdobích udává Graf č. 1. Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi sledovanými obdobími (p&lt;0,01) ? v čase 8 týdnů po operaci PSS ameroidním konstriktorem dochází ke statisticky významnému vzrůstu aktivity PC oproti jeho aktivitě před operací (p&lt;0,01) a 2 dny po operaci (p&lt;0,01). Závěr Bylo zjištěno, že dochází ke statisticky významnému zvýšení aktivity PC v čase 8 týdnů po operaci PSS ameroidním konstriktorem. Během 8 týdnů po implantaci ameroidního konstriktoru dochází k jeho nejvýraznější expanzi a k postupnému uzávěru aberantní cévy.12,13 I přesto, že nejsme schopni diagnostikovat úplný uzávěr PSS, může být aktivita PC novým neinvazivním markerem, který by mohl sloužit k hodnocení úspěšnosti provedené operace. Autoři mají v plánu v budoucnosti provádět další studie zabývající se tímto parametrem a zjistit, jak velký přínos by mohl mít pro dlouhodobou prognózu pacientů s PSS.

Czech name

Sledování dynamiky hodnot aktivity proteinu C u psů s portosystémovým zkratem

Czech description

Úvod Portosystémový zkrat (PSS) je cévní onemocnění, které způsobuje patologická komunikace mezi portálním a systémovým krevním oběhem. Portální venózní systém přináší do jater až 80 % krevního objemu. Krev přiváděná ze splanchnické oblasti s sebou nese nejen metabolity trávicího traktu, které jsou v játrech zpracovávány, ale také hepatotropní látky, které napomáhají správnému růstu a funkci jaterní tkáně.1,2 U pacientů s PSS jsou tyto mechanismy narušeny. Protein C (PC) je jeden z proteinů koagulační kaskády s antikoagulačním účinkem, který je syntetizován v játrech.3 Ve veterinární medicíně se jedná o doposud málo sledovaný a známý parametr. Bylo zjištěno jeho snížení u psů s diseminovanou intravaskulární koagulopatií a u psů v sepsi,4-6 jeho role byla sledována také u pacientů s dilatací a torzí žaludku.7 U pacientů s PSS byla prokázána snížená funkce jater reprezentovaná zvýšenou koncentrací žlučových kyselin a amoniaku, zvýšenou aktivitou jaterních enzymů se sníženými koncentracemi celkové bílkoviny a albuminu v krvi těchto pacientů.1,8,9 Studie Toulza a kol. (2006) prokázala sníženou aktivitu PC u pacientů s PSS.10 Snížená aktivita PC u pacientů s PSS dokazuje sníženou jaterní funkci následkem hypoperfuze jaterního parenchymu. Toto potvrzují i údaje z humánní medicíny, kdy Mack a kol. (2003) popisují úpravu aktivity PC po obnovení portální cirkulace u pacientů po ošetření trombózy portální žíly.11 Na základě těchto údajů předpokládáme v naší práci úpravu aktivity PC u pacientů s PSS po chirurgické terapii, po jejíž úspěšném provedení by mělo docházet k obnovení fyziologického průtoku krve portální cévou. Sledování aktivity PC po chirurgické terapii PSS ameroidním konstriktorem nebylo dle námi dostupných informací doposud prováděno. Materiál a metodika Do studie byli zahrnuti pacienti ošetření na oddělení Chirurgie a ortopedie, Kliniky chorob psů a koček, Fakulty veterinárního lékařství Veterinární univerzity Brno, kteří byli diagnostikováni s onemocněním PSS, které u nich bylo léčeno chirurgicky s použitím ameroidního konstriktoru. Diagnostika byla prováděna na základě klinického vyšetření, biochemického a hematologického vyšetření krve, sonografického vyšetření a případně i vyšetření výpočetní tomografií. U pacientů s potvrzenou diagnózou PSS a následnou chirurgickou terapií metodou atenuace PSS ameroidním konstriktorem byla současně sledována dynamika změn aktivity PC v krvi. Stanovení aktivity PC bylo prováděno při vyšetření krevních vzorků v rámci standartního předoperačního a pooperačního vyšetření pacientů s PSS. Odběry krve probíhaly v časech: před operací (v čase diagnostiky) (T1), 2 dny po operaci (T2) a 8 týdnů po operaci (T3). Krev určená ke stanovení aktivity PC byla odebírána do zkumavek s citrátem. Tato krev byla do 1 hodiny od odběru stočena při 5100 otáčkách po dobu 15 minut. Vzorky byly následně zamraženy při -80 °C, s tím, že jejich stanovení probíhalo po nashromáždění dostatečného množství vzorků pro využití analyzační soupravy, nejpozději však do 6 měsíců od jejich zamražení. Aktivita PC byla hodnocena jako snížená při stanovení hodnot &lt;75 % (referenční rozmezí 75-135 %). Bylo provedeno statistické hodnocení nashromážděných dat, ke statistickému hodnocení byla použita ANOVA a t-test. Hladina statistické významnosti byla 1 % (p?0,01). Výsledky Do studie bylo zahrnuto celkem 27 psů s PSS léčených chirurgicky ameroidním konstriktorem. U 5 pacientů (18,52 %) se jednalo o PSS intrahepatální a 22 pacientů (81,48 %) o PSS extrahepatální. Z plemen byli zastoupeni jorkširský teriér (n=12), bišonek (n=3), jezevčík (n=3), papilon (n=1), trpasličí pudl (n=1), labradorský retriever (n=1), skotský teriér (n=1), maltézský psík (n=1), zlatý retriever (n=1), německý špic (n=1), beauceron (n=1) a kříženec (n=1). Průměrná hmotnost pacienta byla 3,6 kg (SD ? 3,07), průměrný věk 10,63 měsíců (SD ? 13,35). Ve sledovaném souboru pacientů uhynul pouze 1 pacient (3,7 %) s extrahepatálním PSS, který uhynul druhý den po operaci. Aktivita PC byla v čase T1 stanovena u všech 27 pacientů, v čase T2 u 26 pacientů a v čase T3 u 23 pacientů. Průměrná hodnota aktivity PC v čase T1 byla 34,44 %, v čase T2 33,08 % a v čase T3 67,44 %. Aktivita PC byla před operací v referenčním rozmezí pouze u 2 pacientů, u obou se však pohybovala na spodní hranici referenčního rozmezí (konkrétně 75,65 a 76,41 %). U 11 pacientů (47,82 %) došlo v čase 8 týdnů po operaci k úpravě hodnot aktivity PC do referenčního rozmezí. Hodnoty aktivity PC ve sledovaných obdobích udává Graf č. 1. Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi sledovanými obdobími (p&lt;0,01) ? v čase 8 týdnů po operaci PSS ameroidním konstriktorem dochází ke statisticky významnému vzrůstu aktivity PC oproti jeho aktivitě před operací (p&lt;0,01) a 2 dny po operaci (p&lt;0,01). Závěr Bylo zjištěno, že dochází ke statisticky významnému zvýšení aktivity PC v čase 8 týdnů po operaci PSS ameroidním konstriktorem. Během 8 týdnů po implantaci ameroidního konstriktoru dochází k jeho nejvýraznější expanzi a k postupnému uzávěru aberantní cévy.12,13 I přesto, že nejsme schopni diagnostikovat úplný uzávěr PSS, může být aktivita PC novým neinvazivním markerem, který by mohl sloužit k hodnocení úspěšnosti provedené operace. Autoři mají v plánu v budoucnosti provádět další studie zabývající se tímto parametrem a zjistit, jak velký přínos by mohl mít pro dlouhodobou prognózu pacientů s PSS.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

40301 - Veterinary science

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Sborník příspěvků z výsledků řešení projektů IGA VETUNI 2021

ISBN

978-80-7305-865-4

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

4

Pages from-to

6-9

Publisher name

Veterinární univerzita Brno

Place of publication

Brno

Event location

Brno

Event date

Dec 14, 2021

Type of event by nationality

EUR - Evropská akce

UT code for WoS article

—