Philosophical Café: Situational phenomenology of speech

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F20%3A00535723" target="_blank" >RIV/67985955:_____/20:00535723 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=jVRr7meN_Xg" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=jVRr7meN_Xg</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Filosofická kavárna: Situační fenomenologie řeči o situační fenomenologii

Original language description

Známý překladatel a komparatista Martin Pokorný zavítal do Filosofické Kavárny Kryštofa Boháčka spolu s Tomášem Koblížkem, odborníkem na filosofickou reflexi umění a literatury v analytické a lingvistické tradici. Řeč spolu vedli zejména o Pokorného knize Řeč, která propojuje dlouhodobé Pokorného bádání v oblasti teorie interpretace, fenomenologie, klasických studií, dějin filosofie a komparativní analýzy literárního díla. Hlavní host setkání, Martin Pokorný, nejprve představil základní motivace a myšlenkové pozadí své knihy. Zároveň odmítl ve zjednodušené formě předat zhuštěný obsah či shrnutí, neboť knihu samu podal co nejpřesněji a nejvýstižněji byl schopen se k daným otázkám vyjádřit. Jak ovšem poznamenal Kryštof Boháček, Pokorného texty jsou vždy zprvu náročné a shrnující kniha Řeč je jedním z nejobtížnějších a čtenářsky nejnáročnějších textů, které kdy byly v češtině napsány. Boháček se tedy nejprve s diváky podělil o svou čtenářskou zkušenost a pokusil se zprostředkovat základní strukturu knihy, která po naprosto nezbytném methodologickém úvodu sestává ze tří částí, ontologické, lingvisticko-fenomenologické a rétoricko-performativní. Formou dotazů vázaných na konkrétní pasáže pak s Pokorným prošli klíčová místa jeho celkového filosofického uchopení fenoménu řeči a pokusili se zodpovědět otázky, zda se řeč opírá o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí? Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její významy každou konkrétní situaci překračují? Je výpověď vyjádřením myšlenky, nebo lze myslet jen ve výpovědích, jež myšlenkám dávají tvar? Zda se tvoří rétorické figury až v řeči, anebo naopak každá řeč již na určitých rétorických figurách stojí? A především klíčový problém Pokorného přístupu: představuje řeč, jež se přece nutně vztahuje mimo sebe, vůbec samostatné téma? Jak velmi zasvěceně doplnil Tomáš Koblížek, fenomenologická Pokorného koncepce usiluje o vykročení z těchto (zdánlivých) dilemat a reaguje na klasické, z dějin filosofie známé klíčové problémy, ale zároveň se při jejich řešení vrací k základním východiskům konkurenční disciplíny, rétoriky, a ukazuje jejich fenomenologickou váhu: důraz na situaci, orientaci, jednání a vyjadřovací vůli. Koblížek rovněž v několika exkursech zasadil Pokorného výklad do širšího rámce světového bádání posledních zhruba padesáti let a poukázal na mnohé styčné body s významnými díly a postavami. Kryštof Boháček rovněž sledoval kontinuitu Pokorného práce, kterou dokládal klíčovými tématy knihy, objevujícími se jaksi zastřeně již v starší publikaci Způsoby četby, tam můžeme mnohé z Pokorného metodologie již nalézt při díle, zatímco v knize Řeč se jedná o soustředěnou teoretickou konceptualizaci. Pokorný souhlasil s Boháčkovým dojmem, že tématicky kniha vede postupný dialog s Aristotelem, Kantem, Husserlem a de Saussurem. Pokorného kniha je zvláštní rovněž v tom ohledu, že autor rezignoval na předložení bibliografie a téměř úplně i na poznámky pod čarou, pouze v methodologickém úvodu nalezneme poukaz na vyrovnání se s pro autora klíčovými cca deseti mysliteli. Diskuse ve Filosofické kavárně částečně umožnila zvídavému čtenáři zodpovědět také tyto otázky. Dokument je vybaven podrobným abstraktem a bibliografií.

Czech name

Filosofická kavárna: Situační fenomenologie řeči o situační fenomenologii

Czech description

Známý překladatel a komparatista Martin Pokorný zavítal do Filosofické Kavárny Kryštofa Boháčka spolu s Tomášem Koblížkem, odborníkem na filosofickou reflexi umění a literatury v analytické a lingvistické tradici. Řeč spolu vedli zejména o Pokorného knize Řeč, která propojuje dlouhodobé Pokorného bádání v oblasti teorie interpretace, fenomenologie, klasických studií, dějin filosofie a komparativní analýzy literárního díla. Hlavní host setkání, Martin Pokorný, nejprve představil základní motivace a myšlenkové pozadí své knihy. Zároveň odmítl ve zjednodušené formě předat zhuštěný obsah či shrnutí, neboť knihu samu podal co nejpřesněji a nejvýstižněji byl schopen se k daným otázkám vyjádřit. Jak ovšem poznamenal Kryštof Boháček, Pokorného texty jsou vždy zprvu náročné a shrnující kniha Řeč je jedním z nejobtížnějších a čtenářsky nejnáročnějších textů, které kdy byly v češtině napsány. Boháček se tedy nejprve s diváky podělil o svou čtenářskou zkušenost a pokusil se zprostředkovat základní strukturu knihy, která po naprosto nezbytném methodologickém úvodu sestává ze tří částí, ontologické, lingvisticko-fenomenologické a rétoricko-performativní. Formou dotazů vázaných na konkrétní pasáže pak s Pokorným prošli klíčová místa jeho celkového filosofického uchopení fenoménu řeči a pokusili se zodpovědět otázky, zda se řeč opírá o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí? Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její významy každou konkrétní situaci překračují? Je výpověď vyjádřením myšlenky, nebo lze myslet jen ve výpovědích, jež myšlenkám dávají tvar? Zda se tvoří rétorické figury až v řeči, anebo naopak každá řeč již na určitých rétorických figurách stojí? A především klíčový problém Pokorného přístupu: představuje řeč, jež se přece nutně vztahuje mimo sebe, vůbec samostatné téma? Jak velmi zasvěceně doplnil Tomáš Koblížek, fenomenologická Pokorného koncepce usiluje o vykročení z těchto (zdánlivých) dilemat a reaguje na klasické, z dějin filosofie známé klíčové problémy, ale zároveň se při jejich řešení vrací k základním východiskům konkurenční disciplíny, rétoriky, a ukazuje jejich fenomenologickou váhu: důraz na situaci, orientaci, jednání a vyjadřovací vůli. Koblížek rovněž v několika exkursech zasadil Pokorného výklad do širšího rámce světového bádání posledních zhruba padesáti let a poukázal na mnohé styčné body s významnými díly a postavami. Kryštof Boháček rovněž sledoval kontinuitu Pokorného práce, kterou dokládal klíčovými tématy knihy, objevujícími se jaksi zastřeně již v starší publikaci Způsoby četby, tam můžeme mnohé z Pokorného metodologie již nalézt při díle, zatímco v knize Řeč se jedná o soustředěnou teoretickou konceptualizaci. Pokorný souhlasil s Boháčkovým dojmem, že tématicky kniha vede postupný dialog s Aristotelem, Kantem, Husserlem a de Saussurem. Pokorného kniha je zvláštní rovněž v tom ohledu, že autor rezignoval na předložení bibliografie a téměř úplně i na poznámky pod čarou, pouze v methodologickém úvodu nalezneme poukaz na vyrovnání se s pro autora klíčovými cca deseti mysliteli. Diskuse ve Filosofické kavárně částečně umožnila zvídavému čtenáři zodpovědět také tyto otázky. Dokument je vybaven podrobným abstraktem a bibliografií.

Type

A - Audiovisual production

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Place of publication

—

Publisher/client name

—

Version

—

Carrier ID

—