Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Proudění vzduchu v oblasti Žďárských vrchů

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020699%3A_____%2F24%3AN0000092" target="_blank" >RIV/00020699:_____/24:N0000092 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="http://www.cmes.cz/web/wp-content/uploads/2024/05/Jeseniky_web_v.pdf" target="_blank" >http://www.cmes.cz/web/wp-content/uploads/2024/05/Jeseniky_web_v.pdf</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Proudění vzduchu v oblasti Žďárských vrchů

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Proudění vzduchu je v horských oblastech komplikované v důsledku členitostí terénu a vzniku místních cirkulačních systémů. Bodová měření proto často nejsou reprezentativní pro větší oblast. Prostorovou proměnlivost směru a rychlosti větru mohou odhadnout modelové výstupy. Práce je zaměřená na statistické vyhodnocení základních anemometrických charakteristik v oblasti Žďárských vrchů na pěti klimatologických stanicích. Pro zpracování byla použita data naměřená v 10-minutových intervalech v období 2011-2023. Bylo zjištěno, že k charakteristickým rysům proudění zde patří orientace směru větru v ose SZ-JV a výskyt nejvyšších rychlostí větru v zimním období. Zvláštní pozornost byla pak věnována výskytu vichřic, při kterých směr a rychlost větru zůstávají po dobu několika hodin relativně stabilní v celé oblasti. Podle údajů ze stanice Svratouch se ve zkoumaném období 13 let, vyskytlo 6 vichřic (8 dnů s vichřicí). V těchto situacích bylo vypočítané pole rychlosti větru v celé oblasti. K výpočtu byl využit model WEng. Následně byly hodnoty odhadnuté modelem porovnány s reálnými údaji naměřenými na klimatologických stanicích. Bylo zjištěno, že model nadhodnocuje realitu. Modelové výstupy s rozlišením desítek metrů dobře korespondují s morfologií terénu, a zohledňují i drsnost aktivního povrchu. Vichřice byla predikovaná modelem v četných exponovaných na vítr, a nezalesněných polohách, k nimž patři i vodní nádrž Velké Dářko. Na nejvyšších vrcholech, které jsou pokryty lesem, například na Křovině, však rychlost větru nedosahovala síly vichřice. Model umožňuje výpočet rychlostí větru v různých výškách, do 200 m nad povrchem.

  • Název v anglickém jazyce

    Airflow in the Žďár Hills

  • Popis výsledku anglicky

    Airflow is complicated in mountainous areas due to the rugged terrain and the emergence of local circulation systems. Point measurements are therefore often not representative of the larger area. Spatial variability in wind direction and speed can be estimated by model outputs. The work is focused on the statistical evaluation of basic anemometric characteristics in the Žďár Hills region at five climatological stations. Data measured at 10-minute intervals in the period 2011-2023 were used for processing. It was found that the characteristic features of the flow here include the orientation of the wind direction in the NW-SE axis and the occurrence of the highest wind speeds in the winter period. Special attention was then paid to the occurrence of gales in which wind direction and speed remain relatively stable over the whole area for several hours. According to the data from the Svratouch station, 6 gales (8 days with gales) occurred in the 13-year period under study. In these situations, the wind speed field was calculated over the whole area. The WEng model was used for the calculation. The values estimated by the model were compared with real data measured at climatological stations. The model was found to overestimate the reality. The model outputs with a resolution of tens of meters correspond well with the morphology of the terrain, and take into account the roughness of the active surface. Storm surges were predicted by the model in numerous wind-exposed, and unforested locations, which include the Velké Dařko reservoir. However, at the highest forested peaks, such as at Křovina, wind speeds did not reach gale force. The model allows the calculation of wind speeds at different heights, up to 200 m above the surface.

Klasifikace

  • Druh

    O - Ostatní výsledky

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    10509 - Meteorology and atmospheric sciences

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2024

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů