Akutní pankreatitida u pacientů po transplantaci jater

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023001%3A_____%2F20%3A00080058" target="_blank" >RIV/00023001:_____/20:00080058 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-gastro/2020-4-8/akutni-pankreatitida-u-pacientu-po-transplantaci-jater-123643" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-gastro/2020-4-8/akutni-pankreatitida-u-pacientu-po-transplantaci-jater-123643</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14735/amgh2020311" target="_blank" >10.14735/amgh2020311</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Akutní pankreatitida u pacientů po transplantaci jater

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Akutní pankreatitida (AP) je poměrně vzácnou, ale závažnou komplikací, která se může objevit u pacientů po transplantaci orgánů. V populaci pacientů po transplantaci jater je její incidence popisovaná v rozmezí od 1,5 do 8 % a je spojená s významnou mortalitou. Cíl a metody: Cílem naší studie bylo stanovit incidenci, identifikovat rizikové faktory a posoudit průběh AP u pacientů po transplantaci jater v Institutu klinické a experimentální medicíny. Provedli jsme retrospektivní analýzu lékařských záznamů všech pacientů, kteří podstoupili transplantaci jater mezi zářím 1996 a prosincem 2019. Výsledky: Celkem podstoupilo ve sledovaném období transplantaci jater 1 740 pacientů. AP byla diagnostikována u 50 pacientů (2,9 %), ve 40 případech (80 %) bylo onemocnění lehké, těžká AP byla zaznamenána u 10 pacientů (20 %), celková mortalita byla 10 %. Časná AP (&lt; 30 dní od transplantace), vzniklá v průměru s 10denním odstupem od transplantace, se vyskytla u 14 pacientů (28 %); u většiny z nich byla AP těžká (9 pacientů, 64 %) s úmrtím ve čtyřech případech (44%). Pozdní AP byla diagnostikována u 36 pacientů (72 %) v průměru po 40 měsících od transplantace; v naprosté většině případů byl průběh pankreatitidy lehký (35 pacientů, 97 %), jediný pacient s těžkou AP na onemocnění zemřel. Nejčastější etiologie AP byly: post-endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (38 %), idiopatická (26 %), pooperační (14 %) a poléková (12 %). Komplikace byly zaznamenány u devíti pacientů. Tři pacienti podstoupili chirurgickou léčbu. Chronická infekce virem hepatitidy B (HBV) jako příčina jaterního onemocnění vedoucího k transplantaci byla rizikovým faktorem vzniku AP (p = 0,012). Závěr: AP se vyskytuje u pacientů po transplantaci jater relativně vzácně, avšak častěji než v běžné populaci. Celková mortalita onemocnění byla ve srovnání s obecnou populací vyšší i přes obdobné zastoupení těžké a lehké formy AP. Nepříznivý průběh byl spojen zejména s výskytem onemocnění v časném potransplantačním období. Rizikovým faktorem vzniku AP byla transplantace jater pro komplikace HBV infekce.

Název v anglickém jazyce

Acute pancreatitis in patients after liver transplantation

Popis výsledku anglicky

Introduction: Acute pancreatitis (AP) is relatively rare but serious complication that may occur after organ transplantation. In the group of patients with liver transplantation, the reported incidence ranges from 1.5 to 8 % and is associated with significant mortality. Aim and methods: The aim of this study was to assess the incidence, identify potential risk factors and evaluate the course of acute pancreatitis in patients after liver transplantation in the Institute for Clinical and Experimental Medicine. We performed a retrospective analysis of the medical records of all patients who underwent liver transplantation during the period between September 1996 and December 2019. Results: A total of 1,740 patients underwent liver transplantation during the study period. AP was diagnosed in 50 patients (2.9%), a mild form was present in 40 cases (80%) and a severe form was found in 10 patients (20%), the overall mortality was 10%. An early form of AP (&lt; 30 days from transplantation), arising with an average 10-day delay from transplantation, occurred in 14 patients (28%); most of these patients presented with severe AP (9 patients, 64%) and four of them died (44%). Late form of AP was diagnosed in 36 patients (72%) with a mean delay of 40 months from transplantation; in most of the cases, the course of AP was mild (35 patients, 97%), one patient with severe AP died. The most common etiology of AP were post-endoscopic retrograde cholangio pancreatography (38%), idiopathic (26%), post-operative (14%) and drug-induced (12%). Complications occurred in nine patients. Three patients underwent surgical treatment. Chronic hepatitis B virus (HBV) infection as the cause of the liver disease leading to liver transplantation was a risk factor for the development of AP (P = 0.012). Conclusion: AP occurs relatively rarely in liver transplant recipients, but more frequently than in the general population. The overall mortality of the disease was higher compared to the general population despite similar representation of severe and mild form of AP. The unfavorable course was mainly associated with the occurrence of the disease in the early post-transplant period. Liver transplantation for complications of HBV infection was a risk factor for the development of AP.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30219 - Gastroenterology and hepatology

Projekt

—

Návaznosti

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Gastroenterologie a hepatologie

ISSN

1804-7874

e-ISSN

—

Svazek periodika

74

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

311-318

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85094965176