Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Kovárny v Čechách (historie a vývoj)

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023299%3A_____%2F11%3A%230000225" target="_blank" >RIV/00023299:_____/11:#0000225 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Kovárny v Čechách (historie a vývoj)

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Kovárny se od počátku výroby a zpracování železa staly jeho nedílnou součástí . Pro trvalou poptávku po jednoduché podkovářské, kovářské i zámečnické výrobě a také po opravách starších železných výrobků, patřila kovárna k vybavenosti téměř každé vesnice,hospodářských usedlostí panství i měst a městeček. Na vesnici se preferovalo její umístění na návsi, později se dbalo i na požárně bezpečnostní hledisko, protože v kovárně se pracovalo s otevřeným ohněm. Kovárna většinou nebývala umístěna pod jednou střechou s chalupou kováře, ale obě stavby stávaly pokud možno ve vzájemné blízkosti. Pro výstavbu a provozování kovárny na vesnici se často spojilo několik majitelů zemědělských usedlostí. Půdorysně byla kovárna nejčastěji členěna dvojdílným způsobem se vstupem v čelní stěně. Uvnitř se nacházel pracovní prostor s topeništěm, výhní a měchem a před kovárnou plocha pro kování dobytka, zpravidla krytá podobně jako otevřená dřevěná veranda nebo zděné loubí. Většina mladších zděných kováren má p

  • Název v anglickém jazyce

    The Smithies in Bohemia (the History and Development)

  • Popis výsledku anglicky

    The smithy belonged to the common facilities of almost each village, of demesne farmsteads, as well as of town and small town farmsteads. This was due to the steady demand for simple farrier, blacksmith and locksmith production, and for repairs of olderiron products. In the case of a village, location at the village square was preferred and, later, also the fire safety aspects were taken into account. Smithy usually was not under one roof together with the smith?s cottage, but was situated nearby. Several farmstead owners were often involved in building and operation of the smithy in a village.As regards the ground plan, the smithy was most often divided into two parts, with entrance in the front wall. The workplace inside contained furnace, forge andbellows; there was a site for shoeing in front of the smithy, which was usually roofed, similarly as an open wooden veranda or a built in bower. The majority of the younger and walled smithies have the front handling space open through a

Klasifikace

  • Druh

    C - Kapitola v odborné knize

  • CEP obor

    AB - Dějiny

  • OECD FORD obor

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2011

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název knihy nebo sborníku

    Století Národního technického muzea

  • ISBN

    978-80-7037-208-1

  • Počet stran výsledku

    11

  • Strana od-do

    172-182

  • Počet stran knihy

    332

  • Název nakladatele

    Národní technické muzeum

  • Místo vydání

    Praha

  • Kód UT WoS kapitoly