Původ sedimentů Liščí jeskyně v Ostrovském žlebu
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F20%3A00000040" target="_blank" >RIV/00025798:_____/20:00000040 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Původ sedimentů Liščí jeskyně v Ostrovském žlebu
Popis výsledku v původním jazyce
Transport sedimentů systémem Liščí jeskyně probíhal poměrně komplikovaně a odlišně v různých výškových úrovních: Nižší a nejnižší partie byly zásobovány paleotoky z oblasti drahanského kulmu, tedy od východu (paleoLopač a paleoKrasovský potok), Tyto toky přibíraly v menší míře sedimenty pokryvných útvarů, které do nich pronikly vertikálním transportem. Tuto skutečnost nám dokazuje složení štěrků (Obr. 4) a složení asociací těžkých minerálů písků (Obr. 7 a 2). Jinak tomu bylo při zaplňování vyšších partií jeskyně, kde právě vertikální transport materiálu z povrchu Ostrovské plošiny a ze svahů Suchého žlebu hrál dominantní roli. To se v jeskynních sedimentech projevuje rozhodujícím podílem typomorních těžkých minerálů (Obr. 5 a 2) a valounků štěrků typických pro sladkovodní ottnang a rudické vrstvy (Obr.3). V některých částech chodeb došlo při následném horizontálním transportu k vytřídění, kdy v nižších částech profilu se nahromadily mineralogicky vyzrálé písky (obr. 6, lokalita B). Podíl materiálu, který byl splaven do jeskyně vertikálním transportem z pleistocenních sedimentů (spraší, sprašových hlín) je značně proměnlivý od mizivého až po rozhodující (Obr. 2).
Název v anglickém jazyce
Origin of sediments of the Liščí Cave in the Ostrov VaLLEY
Popis výsledku anglicky
Sediments of the Liščí Cave system in the Moravian Karst were studied to find out their origin and provenance. Relatively small systém has been basically filled from three different sources. The provenance was specified from the analyses of pebble compositon of gravels and of the translucent heavy minerals of sands. The upper parts of the labyrinth were sourced from Miocene (Ottnangian) freshwater sediments covering even recently the Ostrov Plateau (Baldík et al. 2018). Primary source of Miocene sands was mainly the Cretaceous Rudice formation. This source is proved mainly by typomorphic minerals like staurolites, kyanites, rutiles, tourmalines, andalusites and sillimanites in sand (Baldík ed. 2017) and by Cretaceous sandstones and siltstones pebbles in gravels. There are ultrastable heavy mineral assemblages at the base of the profile most probably as a result of sorting. Another source of the higher corridors was the Pleistocene loess as confirmed by higher amounts of typomorphic minerals amphibole and epidote. The fluvial sands and gravels at the lower parts of the cave systém were sourced from easterly Culmian (Rozstání Formation) sources, which is documented by translucent heavy assemblage of sands (dominance of garnet, zircone, epidote, alterite) and by dominance of culmian facies pebbles in gravels.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
10505 - Geology
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/SS02030023" target="_blank" >SS02030023: Horninové prostředí a suroviny</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2020
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Speleofórum
ISSN
1211-8397
e-ISSN
—
Svazek periodika
39
Číslo periodika v rámci svazku
ZÁŘÍ
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
4
Strana od-do
11-14
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—