Co ovlivňuje sociální dominanci samic jelena evropského (Cervus elaphus)?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027014%3A_____%2F19%3AN0000187" target="_blank" >RIV/00027014:_____/19:N0000187 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://vuzv.cz/_privat/19184.pdf" target="_blank" >https://vuzv.cz/_privat/19184.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Co ovlivňuje sociální dominanci samic jelena evropského (Cervus elaphus)?

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem této studie bylo testovat vliv vybraných hormonů na sociální dominanci u samic jelena evropského (Cervus elaphus). V průběhu pěti let jsme v období před říjí studovali vliv hladin testosteronu (T), estradiolu (E2), progesteronu (P), folitropinu (FSH) a lutropinu (LH) na sociální dominanci 33 samic jelena evropského (VÚŽV Podlesko). Předpokládali jsme, že sociální postavení se bude zvyšovat s věkem, tělesnou hmotností a hladinami hormonů samice. Pomocí obecných lineárních smíšených modelů (GLMM) jsme analyzovali 84 záznamů od kojících a 15 záznamů od nekojících samic. Zjistili jsme: (1) kojící samice byly v průměru starší (kojící: 8,33 ± 0,48 roku; nekojící: 3,93 ± 1,21 roku; t[97] = -3,51; p < 0,001); (2) u obou skupin se sociální postavení zvyšovalo s rostoucím věkem (kojící: F[1; 54,2] = 50,86; p < 0,0001; nekojící: F[1; 5,39] = 9,47; p < 0,03). Vliv tělesné hmotnosti nebyl prokázán (NS). V rozporu s našimi predikcemi: (a) u kojících samic se sociální postavení se snižující se hladinou T zvyšovalo (F[1; 76,4] = 9,33; p < 0,01); (b) u nekojících samic se sociální postavení zvyšovalo se snižující se hladinou LH (F[1; 1,73] = 186,02; p < 0,01). Navíc jsme zjistili, že s rostoucím věkem se hladina T u kojících samic snižovala (r = -0,40; p < 0,0001) a hladina LH u nekojících samic se neměnila (NS). Z toho vyplývá: (1) věk a laktace jsou klíčovými faktory pro dominanční vztahy samic jelena evropského; (2) předpoklad vlivu hormonů na sociální dominanci samic savců nemá obecnou platnost.

Název v anglickém jazyce

What affects the social dominance in red deer (Cervus elaphus) hinds?

Popis výsledku anglicky

The aim of this study was to test the potential effect of the selected sex hormones on the social dominance of hinds of the red deer (Cervus elaphus). We studied the levels of testosterone (T), estradiol (E2), progesterone (P) and gonadotropins (FSH, LH), and the social dominance in 33 red deer hinds (VÚŽV Podlesko) during five years. We presumed that social rank of the hind will increase with her age, body weight and levels of sex hormones. With the aid of General Linear Mixed Models (GLMM), we analyzed 84 records from the milk hinds and 15 records from the yeld hinds. We found that: (1) the milk hinds were older that than the yeld hinds (milk: 8.33 ± 0.48 years; yeld: 3.93 ± 1.21 years; t[97] = -3.51, p < 0.001); (2) in both groups the social rank of the hind increased with her age (milk: F[1, 54.2] = 50.86, p < 0.0001; yeld: F[1, 5.39] = 9.47, p < 0.03). The effect of hind’s body weigh was not detected (NS). In contrast to our predictions: (a) in the milk hinds the social rank increased with the decreasing levels of T (F[1, 76.4] = 9.33, p < 0.01); and (b) in the yeld hinds the social rank increased with the decreasing levels of LH (F[1, 1.73] = 186.02, p < 0.01). In addition, we found that in the milk hinds the levels of T decreased with the increasing age (r = -0.40, p < 0.0001), but in the yeld hinds the levels of LH did not change with age (NS). We conclude: (1) age and lactation are the key factors that affect dominance relationships in red deer hinds; (2) the assumption of the positive effect of sex hormones on the social dominance in female mammals does not have a general validity.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

10613 - Zoology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů