Sociální dominance samic jelena evropského (Cervus elaphus): vliv laktace, věku a pohlavních hormonů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027014%3A_____%2F20%3AN0000012" target="_blank" >RIV/00027014:_____/20:N0000012 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://vuzv.cz/_privat/20010.pdf" target="_blank" >https://vuzv.cz/_privat/20010.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sociální dominance samic jelena evropského (Cervus elaphus): vliv laktace, věku a pohlavních hormonů

Popis výsledku v původním jazyce

Sociální postavení má zásadní vliv na reprodukční zdatnost celé řady druhů savců. Mechanizmy, které ovlivňují sociální postavení samic, byly doposud většinou opomíjeny. Proto jsme v průběhu pěti sezón studovali možný vliv laktace, věku, tělesné hmotnosti a vybraných pohlavních hormonů (testosteronu [T], estradiolu [E2], progesteronu [P], folitropinu [FSH] a lutropinu [LH]) na sociální postavení 33 samic jelena evropského (Cervus elaphus; VÚŽV Podlesko). Získali jsme záznamy od 84 kojících a 15 nekojících samic. Sociální postavení samice bylo stanoveno pomocí tzv. „Davidova skóre“ (David 1987, Biometrika 74: 432). Předpokládali jsme, že sociální postavení bude vyšší: (1) u kojících než u nekojících samic; (2) u starších než u mladších samic; (3) u těžších než u lehčích samic; a (4) u samic s vyššími hladinami pohlavních hormonů. Jak jsme očekávali, (1) kojící samice byly více dominantní než nekojící samice (kojící: 7,53 ± 4,68; nekojící: -41,67 ± 13,11; p < 0,0001), a (2) sociální postavení samic se zvyšovalo s jejich věkem (kojící: p < 0,0001; nekojící: p < 0,03). Tělesná hmotnost samice neměla vliv (NS). Neprokázali jsme ani očekávaný pozitivní vliv pohlavních hormonů: (a) sociální postavení kojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou T (p < 0,01); zatímco (b) sociální postavení nekojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou LH (p < 0,01). Také jsme zjistili, že s rostoucím věkem se hladina T kojících samic snižovala (p < 0,0001) a hladina LH nekojících samic zůstala nezměněná (NS). Laktace a věk tudíž hrají klíčovou roli v sociálních vztazích samic jelena evropského. Obecně uznávaný předpoklad pozitivního vlivu pohlavních hormonů, včetně T, na sociální dominanci samic savců jsme však nepotvrdili. Sociální postavení má zásadní vliv na reprodukční fitness celé řady druhů savců. Mechanizmy, které ovlivňují sociální postavení samic, byly doposud většinou opomíjeny. Proto jsme v průběhu pěti sezón studovali možný vliv laktace, věku, tělesné hmotnosti a vybraných pohlavních hormonů (testosteronu [T], estradiolu [E2], progesteronu [P], folitropinu [FSH] a lutropinu [LH]) na sociální postavení 33 samic jelena evropského (Cervus elaphus; VÚŽV Podlesko). Získali jsme záznamy od 84 kojících a 15 nekojících samic. Sociální postavení samice bylo stanoveno pomocí tzv. „Davidova skóre“ (David 1987, Biometrika 74: 432). Předpokládali jsme, že sociální postavení bude vyšší: (1) u kojících než u nekojících samic; (2) u starších než u mladších samic; (3) u těžších než u lehčích samic; a (4) u samic s vyššími hladinami pohlavních hormonů. Jak jsme očekávali, (1) kojící samice byly více dominantní než nekojící samice (kojící: 7,53 ± 4,68; nekojící: -41,67 ± 13,11; p < 0,0001), a (2) sociální postavení samic se zvyšovalo s jejich věkem (kojící: p < 0,0001; nekojící: p < 0,03). Tělesná hmotnost samice neměla vliv (NS). Neprokázali jsme ani očekávaný pozitivní vliv pohlavních hormonů: (a) sociální postavení kojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou T (p < 0,01); zatímco (b) sociální postavení nekojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou LH (p < 0,01). Pokles hladin hormonů s rostoucí dominancí samic mohl být způsoben endokrinní regulací motivace k dosažení vyššího sociálního postavení ve skupině. Také jsme zjistili, že s rostoucím věkem se hladina T kojících samic snižovala (p < 0,0001) a hladina LH nekojících samic zůstala nezměněná (NS). Laktace a věk tudíž hrají klíčovou roli v sociálních vztazích samic jelena evropského. Obecně uznávaný předpoklad pozitivního vlivu pohlavních hormonů na sociální dominanci samic savců jsme však nepotvrdili.

Název v anglickém jazyce

Social dominance of female red deer (Cervus elaphus): the effect of lactation, age and sex hormones

Popis výsledku anglicky

Social status can significantly influence reproductive fitness in a number of mammal species. However, mechanisms that affect social status in female mammals were rather neglected so far. Therefore, we examined the potential effect of lactation, age, body mass and selected sex hormones (testosterone [T], estradiol [E2], progesterone [P], FSH and LH) on social status in 33 female red deer (Cervus elaphus; IAS, Prague, Podlesko) during five seasons. We studied 84 milk and 15 yeld hinds. Social status of the female was assessed using the David score (David 1987, Biometrika 74: 432). We assumed that social status will be higher: (1) in milk than in yeld hinds; (2) in older than in younger hinds; (3) in heavier than in lighter hinds; and (4) in hinds with higher levels of sex hormones. As we expected, (1) milk hinds were more dominant than yeld hinds (milk: 7.53 ± 4.68; yeld: -41.67 ± 13.11; p < 0.0001), and (2) social status of the female increased with her increasing age (milk: p < 0.0001; yeld: p < 0.03). Body mass of the female did not affect her social status (NS). We did not found the positive effect of sex hormones that we expected. On the contrary, we found that: (a) the social status of milk hind increased with the decreasing level of T (p < 0.01); while (b) the social status of yeld hind increased with the decreasing level of LH (p < 0.01). We also observed that T levels decreased with the increasing age of milk hinds (p < 0.0001) and LH levels did not change according to the age of the yeld hinds (NS). Hence, lactation and age seem to play key roles in social relationships of female red deer. A general assumption of the positive effect of sex hormones on social status in female mammals was not supported.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

10614 - Behavioral sciences biology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů