Možnosti genetického hodnocení ztrát způsobených zalehnutím selat

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027014%3A_____%2F25%3A10006393" target="_blank" >RIV/00027014:_____/25:10006393 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Možnosti genetického hodnocení ztrát způsobených zalehnutím selat

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem studie bylo na základě dostupných dat z KU provést fenotypovou a genetickou analýzu možnosti využití počtu zalehnutých selat v genetickém hodnocení prasat. Data obsahovala informace o 11481 opraseních od prasnic sesbíraných v letech 2014 až 2025. Do dalších analýz byla ponechána pouze data pocházející od prasnic plemen české bílé ušlechtilé - ČBU a česká landrace - CLA. Hodnoceným znakem byl počet zalehnutých selat. Znak byl hodnocen ve třech alternativách.- PZSo - jako skutečný počet zalehnutých selat v každém vrhu, PZSb - jako binární vyjádření výskytu zalehnutých selat v rámci každého vrhu (ano = 1/ne = 0), PZSs - vyjádřeno jako procentuální ztráty z počtu živě narozených selat. Znak byl také zhodnocen samostatně jako projev na prvním oprasení a samostatně na druhém a dalších opraseních. Jako efekty s prokazatelným vlivem na sledovaný znak byly vybrány: plemeno matky (ČBU nebo CLA), plemeno otce (ČBU nebo CLA), stádo-rok-období oprasení, pořadí oprasení, počet živě narozených a počet dochovaných selat. Z celkového počtu oprasení ve sledovaném období tvořila téměř polovina vrhy se zalehnutím. Ze všech hodnocených prasnic se zalehnutí vyskytovalo u téměř šedesáti procent z nich. Pokud bychom hodnotili pouze vrhy se zalehnutím, tak u nich je podíl zalehnutých selat přes deset procent ze všech živě narozených selat. U 41,96 % prasnic se zalehnutí vyskytlo ve více něž jednom vrhu. Ve sledovaném souboru tvořilo jedno, max dvě zalehnutá selata ve vrhu 89 % všech zalehnutých selat. Počet zalehnutých selat se v závislosti od pořadí oprasení od prvního oprasení po třetí postupně snižoval, pak došlo opět k nárůstu. V závislosti na hodnocené alternativě znaku se dědivost pohybovala od 3,2 % pro počet zalehnutých selat vyjádřen jako podíl ztrát až po 5,1 % pro model, který hodnotil originální počet zalehnutých selat za využití efektu permanentního prostředí matky. Dál bylo genetickou analýzou zjištěno, že existuje genetický rozdíl mezi počtem zalehnutých selat na prvním oprasení a na druhém a dalších opraseních, kde byla dosažena genetická korelace mezi zmíněnými znaky pouze 45 %. Výsledky této studie naznačují, že je možné snížit četnost zalehnutí selat prasnicemi pomocí genetické selekce. Míra genetického pokroku bude také záviset na váze této vlastnosti v ekonomickém indexu. Ačkoli genetika vysvětluje pouze malou část variability zalehnutí, ekonomický přínos snížení průměrného zalehnutí v stádech může být velmi významný.

Název v anglickém jazyce

Possibilities of genetic evaluation of losses caused by piglet crushing

Popis výsledku anglicky

The aim of the study was to perform a phenotypic and genetic analysis of the possibility of using the number of crushing piglets in the genetic evaluation of pigs based on available data from KU. The data contained information on 11,481 farrowings from sows collected between 2014 and 2025. Only data from sows of the Czech Large White (CLW) and Czech Landrace (CLA) breeds were included in further analyses. The trait evaluated was the number of piglets crushed. The trait was evaluated in three alternatives. PZSo - as the actual number of piglets crushed in each litter, PZSb - as a binary expression of crushed piglets within each litter (yes = 1/no = 0), PZSs - expressed as a percentage loss from the number of live-born piglets. The trait was also evaluated separately as a manifestation at the first farrowing and separately at the second and subsequent farrowings. The following were selected as effects with a demonstrable influence on the trait: dam breed (CLW or CLA), sire breed (CLW or CLA), herd-year-farrowing period, farrowing order, number of live, and number of reared piglets. Of the total number of farrowings in the monitored period, almost half were litters with crushing. Of all the sows evaluated, crushing occurred in almost sixty percent of them. If we were to evaluate only litters with piglet crushing, the proportion of crushed piglets would exceed ten percent of all live-born piglets. In 41.96% of sows, crushing occurred in more than one litter. In the monitored sample, one or two crushed piglets per litter accounted for 89% of all crushed piglets. The number of crushed piglets gradually decreased depending on the order of farrowing from the first to the third, then increased again. Depending on the trait alternative evaluated, heritability ranged from 3.2% for the number of piglets crushed expressed as a proportion of losses to 5.1% for the model that evaluated the original number of piglets crushed using the effect of the mother&apos;s permanent environment. Furthermore, genetic analysis revealed that there is a genetic difference between the number of piglets crushed at the first farrowing and at the second and subsequent farrowings, where the genetic correlation between the aforementioned traits was only 45%. The results of this study suggest that it is possible to reduce the frequency of piglets being crushed by sows through genetic selection. The rate of genetic progress will also depend on the weight of this trait in the economic index. Although genetics explains only a small part of the variability in crushing, the economic benefit of reducing the average crushing rate in herds can be very significant.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

40203 - Husbandry

Projekt

<a href="/cs/project/QL24020161" target="_blank" >QL24020161: Ekonomicky i provozně vyhovující alternativní ustájení pro nahrazení klecových technologií v porodnách prasnic při současném zachování životaschopnosti selat</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů