Sokol kinematografický

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00057266%3A_____%2F24%3AN0000003" target="_blank" >RIV/00057266:_____/24:N0000003 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.iluminace.cz/artkey/ilu-202401-0008_cinematographic-sokol.php" target="_blank" >https://www.iluminace.cz/artkey/ilu-202401-0008_cinematographic-sokol.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.58193/ilu.1774" target="_blank" >10.58193/ilu.1774</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sokol kinematografický

Popis výsledku v původním jazyce

Tělovýchovný spolek Sokol s masovou členskou základnou, s kořeny hluboko v 19. století a vysokým společenským kreditem díky nacionálnímu obsahu svého programu se stal v meziválečném Československu největším provozovatelem a budovatelem kin. Z přibližně 1 850 kin v republice jich patřilo Sokolu zhruba 40 %, což znamená, že z více než 3 000 sokolských poboček jich provozovala kino asi čtvrtina. Šlo většinou o kina venkovská a 80 % z nich hrálo jen jednou nebo dvakrát týdně. Článek sleduje, jak se pražská centrála Sokola snažila ve 20. letech sjednotit sokolská kina do jednoho gigantického sdružení, jehož členové by získávali od půjčoven filmy výlučně prostřednictvím této centrály. Idea mohutného, centrálně řízeného řetězce diktujícího půjčovnám výši půjčovného zkrachovala pro slabý zájem sokolských jednot v regionech. Přesto však vznikl Svaz sokolských a jiných biografů fungující na družstevním principu, který sdružoval přibližně sto kin a sjednával za ně a pro ně filmy u půjčoven. Licence pro provozování kin byly v Československu udělovány až na výjimky jen spolkům, obcím a jiným institucím, takže článek také zkoumá obecně fenomén spolkového kina a otázku celého licenčního systému zděděného z dob Rakouska-Uherska.

Název v anglickém jazyce

Cinematographic Sokol

Popis výsledku anglicky

The Sokol Physical Education Association, with its mass membership, with roots deep in the 19th century and high social credit due to the national content of its programme, became the largest operator and builder of cinemas in interwar Czechoslovakia. Of the approximately 1,850 cinemas in the country, Sokol owned about 40%, meaning that of the more than 3,000 Sokol branches, about a quarter operated a cinema. These were mostly rural cinemas and 80% of them played only once or twice a week. The article traces how in the 1920s the Prague Sokol headquarters tried to unite the Sokol cinemas into one gigantic association whose members would obtain films from rental companies exclusively through the headquarters. The idea of a massive, centrally controlled chain dictating the rental fees to the rental companies failed due to the weak interest of the Sokol units in the regions. Nevertheless, the Union of Sokol and Other Biographers was formed, operating on the cooperative principle, which brought together about a hundred cinemas and arranged films for them with the rental companies. Licences for cinema operation in Czechoslovakia were, with exceptions, granted only to associations, municipalities and other institutions, so the article also examines the phenomenon of the association cinema in general and the question of the whole licensing system inherited from the Austro-Hungarian era.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60405 - Studies on Film, Radio and Television

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Iluminace: Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu

ISSN

0862-397X

e-ISSN

—

Svazek periodika

36

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

48

Strana od-do

121-168

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85197161992