Porovnání klinických výsledků léčení dislokovaných zlomenin diafýzy klíční kosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064173%3A_____%2F22%3A43923040" target="_blank" >RIV/00064173:_____/22:43923040 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11120/22:43923040

Výsledek na webu

<a href="http://www.achot.cz/detail.php?stat=1244" target="_blank" >http://www.achot.cz/detail.php?stat=1244</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Porovnání klinických výsledků léčení dislokovaných zlomenin diafýzy klíční kosti

Popis výsledku v původním jazyce

Cíl práce Cílem studie bylo Retrospektivní zhodnocení subjektivní spokojenosti pacientů, kteří byli léčeni operačně nebo konzervativně pro zlomeninu diafýzy kosti s poúrazovým zkrácením o více než 1,5 cm. Materiál a metodika Soubor tvořilo 51 pacientů (14 žen, 37 mužů) ve věku 18 až 89 let (průměr 46 let). U pacientů jsme sledovali stranu poranění, rozsah poúrazového zkrácení, způsob léčby, dobu návratu do zaměstnání případně k rekreačnímu sportu, funkční výsledky podle DASH skóre rok po úrazu či operaci. Do souboru nebyli zařazeni pacienti s patologickou zlomeninou, kombinovaným poraněním klíční kosti a akromioklavikulárního kloubu, současným poraněním pažní kosti či žeber a pacienti s otevřenou zlomeninou nebo s refrakturou. Operaci jsme indikovali při rozhovoru lékaře s pacientem v rámci získání Informovaného souhlasu, zhodnocení celkového a lokálního stavu a dále zhodnocení typu zlomeniny na RTG snímku. Pacient byl detailně informován o možných způsobech léčení. U operačního léčení byla pacientovi prezentována kratší doba fixace a možnosti časnější rehabilitace, ale s určitou možností výskytu chirurgických komplikací. Statistické porovnání kategoriálních dat v obou skupinách hodnoceného souboru pacientů bylo provedeno Fisherovým exaktním testem na 5% hladině významnosti. Výsledky Pravá strana byla postižena celkem 26krát, levá 25krát. Rozmezí zkrácení bylo 1.5 až 3.7 cm. V konzervativní skupině bylo 24 pacientů (8 žen, 16 mužů) ve věku 21-89 let (průměr 54 let). Ve skupině léčené operačně bylo 27 pacientů (6 žen, 21 mužů) ve věku 18-74 let (průměr 38 let). Rozdíl v zastoupení mužů a žen u obou skupin nebyl signifikantní (p = 0,5311). Dle Robinsonovy klasifikace se jednalo o typy zlomenin: 2A2 - 17 pacientů z toho bylo 8 operovaných a 9 léčených konzervativně, 2B1 - 19 pacientů z toho 9 operovaných a 10 léčených konzervativně a 2B2 - 15 pacientů z toho 10 operovaných a 5 léčených konzervativně. Pouze u typu 2B2 byla převaha pacientů operačně řešených, ale tento rozdíl nebyl signifikantní (p = 0,2350). U konzervativně léčených se z 24 pacientů 23 navrátilo k původním před-úrazovým aktivitám v průměru po 3 měsících. Deset pacientů (42 %) udalo, že dosáhli stejné funkce jako na druhé straně. V hodnocení DASH skóre dosáhlo 11 pacientů hodnoty 0-3,3, pět pacientů uvedlo 3,4 až 10, šest pacientů 10,1 až 30,0, dva udali skóre vyšší než 30. V hodnocení modulu práce z 24 pacientů jich po léčení pracuje 15, z toho 11 bez omezení nebo obtíží. V hodnocení modulu sport nebo hudební nástroj: z 24 jich 9 nesportuje a nehraje na hudební nástroj. V operačně léčené se z 27 pacientů 26 navrátilo k původním před-úrazovým aktivitám po 6 týdnech. Devatenáct pacientů (70 %) dosáhlo stejné funkce jako na druhé straně. V hodnocení DASH skóre dosáhlo 19 pacientů hodnoty 0 až 3.3, dva pacienti uvedli 3.4 až 10, 5 pacientů 10.1 až 30.0, jeden pacient s pakloubem udal skóre 72.5. Srovnání průměrných hodnot DASH skóre vyšlo lehce ve prospěch operované skupiny (9,03 vs 6,77). V hodnocení modulu práce z 27 pacientů se do práce vrátilo 24, z toho 20 bez omezení nebo obtíží. V hodnocení modulu sport nebo hudební nástroj: z 27 jich čtyři nesportují a nehrají na hudební nástroj. Z 23 nemá 18 žádné obtíže, pět má malé obtíže. Ve skupině konzervativně léčených se vyskytl jeden pakloub, v operované skupině též jeden pakloub, u tří pacientů bylo nutné vyjmout dlahu nebo prominující šroub, u tří pacientů byla nutná revize rány pro infekt. Diskuse Doporučení zátěže horní končetiny bylo u obou skupin podobné, a to přibližně kolem 12 týdnů od úrazu. Ovšem podstatně dřívější návrat k práci či sportovním aktivitám u pacientů operovaných svědčí o tom, že operační léčbu preferovali pacienti preferující kratší dobu rekonvalescence. Také se jednalo o mladší pacienty ve srovnání s pacienty preferujícími konzervativní postup. Mladší pacienti jsou v oblíbených aktivitách jistě netrpělivější, na druhé straně starší pacienti jsou úzkostlivější a obávají se možných komplikací. Závěr Výsledky studie neprokázaly předpokládaný vliv velikosti primárního zkrácení na indikaci k operačnímu léčení. Operační léčbu preferovali mladší pacienti, nesignifikantně častěji muži. Důvodem byla vidina časnějšího návratu do práce nebo k oblíbeným sportovním a jiným aktivitám. Při tomto rozhodnutí nehrálo roli ani riziko možných častějších komplikací operační léčby. Při hodnocení podle DASH skóre s ročním odstupem od úrazu či operace byly výsledky obou skupin srovnatelné a ani poněkud vyšší výskyt komplikací u operovaných pacientů nevedl u této motivované skupiny k negativnímu hodnocení zvoleného operačního léčení.

Název v anglickém jazyce

Comparison of Clinical Outcomes of Displaced Diaphyseal Clavicle Fractures

Popis výsledku anglicky

PURPOSE OF THE STUDY The aim of this retrospective study was to assess the subjective evaluation of treatment by patients with respect to their return to work and recreational sport following the fracture of clavicle diaphysis with posttraumatic shortening of 1.5 cm, or more, treated non-operatively and surgically. MATERIAL AND METHODS Our group of patients consisted of 51 patients (14 females, 37 males) aged between 18 and 89 years (average age 46 years). We concentrated on the parameters of sex, age, side of injury, extent of posttraumatic shortening, method of treatment, return to work or recreational sport, DASH score at one year post non-operative or surgical treatment. Patients who sustained a pathological fracture, fractures of the clavicle combined with an injury of the acromioclavicular joint or simultaneous fracture of the humerus or the ribs were excluded from the study. Patients with open fractures or re-fractures were excluded as well. The indication for treatment selection was based on pre-operative discussion of the doctor with the patient and the Informed Consent was signed. The patient was informed about different treatment options. A shorter period of fixation of the arm and post-operative physiotherapy was mentioned in connection with surgical treatment as well as potential surgical complications. A statistical analysis comparing the data in both groups was conducted using the Fisher exact test. The p-value of 0.05 or less was considered as statistically significant. RESULTS The right side was affected 26 times, the left side 25 times. The shortening ranged from 1.5 to 3.7 cm. 24 patients (8 females, 16 males) aged 21 to 89 years (average 54 years) were treated non-operatively. 27 patients (6 females, 21 males) aged 18 to 74 years (average 38 years) underwent surgery. The difference in sex distribution in both groups was not statistically significant (p = 0.5311). According to the Robinson classification, there were 17 patients with type 2A2 fractures, of whom 8 underwent surgery and 9 were treated non-operatively, 19 patients with type 2B1 fractures, of whom 9 underwent surgery and 10 were treated non-operatively, and 15 patients with type 2B2, of whom 10 underwent surgery and 5 were treated non-operatively. The surgically treated patients prevailed in type 2B2 only, but this difference was not statistically significant (p = 0.2350). In the non-operatively treated group, 23 out of 24 patients returned to pre-injury activities in 3 months on average. Ten patients (48%) reported reaching the same function as on the other side. In the DASH score evaluation, 11 patients reached the value of 0-3.3, five patients 3.4-10, six patients 10.1-30.0 and two reached the score of more than 30. In the evaluation of capacity to work, 15 out of 24 patients were able to work, 11 of them without any restrictions or difficulties. In the evaluation of the sport and playing musical instrument module, 9 out of 24 patients did not engage in sports activities or do not play any musical instruments. In the surgically treated group, 26 out of 27 patients returned to pre-injury activities within 6 weeks. 19 (70%) patients reported reaching the same function as on the other side. In the DASH score evaluation, 19 patients reached the value of 0-3.3, two patients 3.4-10, 5 patients 10.1-30.0 and one patient with nonunion 72.5. Comparison of the average values of the DASH score demonstrated slightly better results achieved by surgical treatment (9.03 vs 6.77). When assessing the work module, 24 out of 27 patients returned to work, 20 of them without any restrictions or difficulties. Out of 27 patients, 4 patients were no longer able to engage in sports activities or to play a musical instrument. Of the 23 remaining patients, 18 did not have any problems, 5 suffered from minimal problems. The group of patients treated non-operatively included one case of non-union and the same applies to the surgically treated group. In 3 patients the removal of hardware was performed, 3 patients underwent revision of the surgical wound because of infection. DISCUSSION The recommendation of the weight-bearing of the upper extremity was similar in both groups, 12 weeks post injury/surgery on average. It is clear that sooner return to work or sports activities in the surgically treated group was preferred by younger patients who expected quicker recovery. Younger patients were less patient and more eager to return to work and sports, while the older patients, on the other hand, were more cautious about possible complications of surgery. CONCLUSIONS The results of our study did not identify any correlation between the clavicle shortening and the indication for surgical treatment. Surgical treatment was preferred by younger patients, more frequently by males. The rationale was supported by the perspective of sooner return to work and favourite sports activities. Their decision was not affected by the known risks of surgical treatment. Evaluation of the DASH score at one year after injury/surgery showed similar results. A higher incidence of complications in the surgically treated group did not lead to negative evaluation of the selected treatment modality by the highly motivated group of patients either.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30211 - Orthopaedics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Chirurgiae Orthopaedicae et Traumatologiae Čechoslovaca

ISSN

0001-5415

e-ISSN

2570-981X

Svazek periodika

89

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

43-47

Kód UT WoS článku

000798820400005

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85125850965