Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Poruchy dýchání ve spánku po poranění míchy

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064203%3A_____%2F25%3A10503531" target="_blank" >RIV/00064203:_____/25:10503531 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/00216208:11130/25:10503531

  • Výsledek na webu

    <a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=Dvz.Enl04b" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=Dvz.Enl04b</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.48095/cccsnn2025236" target="_blank" >10.48095/cccsnn2025236</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Poruchy dýchání ve spánku po poranění míchy

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Prevalence poruch dýchání ve spánku po poranění míchy je významně vyšší než v běžné populaci. Důvodem jsou pro míšní léze charakteristické patologie, které tyto poruchy ovlivňují. Především je to oslabení respiračních svalů a snížený plicní objem, které se podílejí na větší kolapsibilitě horních cest dýchacích (HCD) a hypoventilaci ve spánku. Převaha parasympatiku při poruše sympatické inervace vede ke kongesci nosní sliznice se sníženou průchodností nosohltanu a zvýšením odporu HCD. Navíc jedinci s míšní lézí často užívají sedativní medikaci potenciálně zhoršující dýchání ve spánku, trpí neurogenní obezitou a využívají ve spánku supinační polohu. Důsledkem poruch dýchání ve spánku jsou neurokognitivní poruchy a vyšší kardiovaskulární morbidita. Diagnostika je tak jako v běžné populaci založená na anamnéze, subjektivních dotaznících a polysomnografickém vyšetření ve spánkových laboratořích, které většinou nejsou přizpůsobené pro klienty se speciálními potřebami. Proto se častěji využívá domácí monitorace pomocí jednodušších typů přístrojů. V léčbě středně těžké a těžké obstrukční spánkové apnoe se standardně používá terapie pozitivním přetlakem (PAP) v dýchacích cestách. Přes její vysokou účinnost je limitem nízká adherence u jedinců s míšní lézí, především tetraplegiků. Alternativní léčbou při intoleranci PAP jsou ústní korektory, které brání kolapsu HCD předsunutím dolní čelisti. Efektivní jsou rovněž režimová opatření, jako je úprava životosprávy, ale i respirační fyzioterapie. Zásadním problémem však zůstává nízký záchyt onemocnění a s tím související nedostatečná léčba, což významně negativně ovlivňuje kvalitu života jedinců s míšní lézí.

  • Název v anglickém jazyce

    Sleep disordered breathing in spinal cord injury

  • Popis výsledku anglicky

    The prevalence of sleep disordered breathing after spinal cord injury is significantly higher than in the general population. This is due to the pathologies characteristic of spinal cord lesions that affect these disorders. Primarily, the weakening of the respiratory muscles and reduced lung volume contribute to the greater collapsibility of the upper airways and hypoventilation during sleep. In the case of a sympathetic innervation disorder, the predominance of the parasympathetic leads to congestion of the nasal mucosa, decreasing the patency of the nasopharynx and increasing the resistance of the upper airways. Additionally, individuals with spinal cord injury often take sedative medication, potentially worsening breathing during sleep. Frequent neurogenic obesity or a supinated sleep position are also implicated in sleep-disordered breathing. The consequences of sleep disordered breathing are neurocognitive disorders and higher cardiovascular morbidity. Similar to the general population, diagnosis is based on history, subjective questionnaires, and polysomnographic examination in sleep laboratories, which are usually unsuitable for clients with special needs. Therefore, home sleep apnea testing using simpler devices is often used. Positive airway pressure (PAP) therapy is the standard treatment for moderate to severe obstructive sleep apnea. Despite its high efficiency, low adherence is a limitation in individuals with a spinal cord injury, especially in tetraplegics. An alternative treatment for those intolerant to PAP is an oral appliance, which prevents the collapse of the upper airway by advancing the mandible. Lifestyle changes and respiratory physiotherapy are also effective measures. However, the fundamental problem lies in the low detection ofthe disease and the associated insuffi cient therapy, significantly impacting the quality of life of individuals with a spinal cord lesion.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30103 - Neurosciences (including psychophysiology)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2025

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

  • ISSN

    1210-7859

  • e-ISSN

    1802-4041

  • Svazek periodika

    88

  • Číslo periodika v rámci svazku

    4

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    7

  • Strana od-do

    236-242

  • Kód UT WoS článku

    001575583100001

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-105017859274