Jak dlouho přetrvává léčba mirabegronem u úspěšně léčených pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem? Analýza multicentrické studie

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064211%3A_____%2F18%3AS0002015" target="_blank" >RIV/00064211:_____/18:S0002015 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00843989:_____/18:E0107149

Výsledek na webu

<a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30764614/" target="_blank" >https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30764614/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Jak dlouho přetrvává léčba mirabegronem u úspěšně léčených pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem? Analýza multicentrické studie

Popis výsledku v původním jazyce

Cíl studie: Farmakoterapie hyperaktivního močového (OAB) je na základně mnoha studií považována za efektivní a bezpečnou. V běžné klinické praxi přesto velká část pacientů tuto léčbu vysazuje. Mezi nejčastější důvody vedoucí k vysazení léčby OAB anticholinergiky patří její nedostatečný léčebný efekt a nežádoucí účinky. Na rozdíl od parasympatolytické léčby nabízí β3 agonisté (mirabegron) dostatečnou účinnost a lepší toleranci léčby, přičemž nemalá část pacientů ukončuje také léčbu z důvodu vymizení obtíží. Naším cílem bylo zjistit, jak dlouho může efekt u úspěšně léčených pacientů mirabegronem přetrvávat. Co vede pacienty k znovuzahájení léčby? Jedná se pouze o subjektivní rozhodnutí, nebo je toto rozhodnutí založeno na objektivním zhoršování OAB symptomů? Typ studie: Analýza multicentrické prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha. Metodika: Jedná se o analýzu longitudinální multicentrické studie perzistence na léčbě mirabegronem. Pacienti, kteří byli léčeni mirabegronem po dobu více než 18 měsíců, vyplnili mikční deník a subjektivní hodnocení v podobě dotazníků a hodnotících skóre. Těm, kteří dosáhli UB-VAS skóre (Urgency Bother Visual Analogue Scale) 50 a méně, byla nabídnuta možnost léčbu vysadit s možností ji kdykoliv podle potřeby znovu zahájit. V případě, že léčbu znovu zahájili, zaznamenali datum znovuzahájení léčby, vyplnili mikční deník a stejné dotazníky jako při vysazení léčby. Vyhodnotili jsme dobu vysazení a porovnali symptomy v okamžiku vysazení a znovuzahájení léčby. Výsledky: Studii zahájilo 206 pacientů – 176 žen (85 %) a 30 mužů (15 %) s průměrným věkem 62,9 ± 12,43, BMI v rozmezí 16,6 až 48,0 (průměr 27,2 ± 4,96). Po 18 měsících pokračovalo v léčbě mirabegronem 126 pacientů. Z toho 89 mělo UB-VAS skóre ≤ 50 (89/126, tj. 71 %). Těmto pacientům byla nabídnuta možnost léčbu vysadit. Z tohoto počtu 19 pacientů (21 %) vysadit léčbu odmítlo. Skupina, která léčbu vysadit odmítla, se v charakteristikách nelišila od té, která léčbu vysadila. Do analýzy jsme mohli tedy zařadit 70 pacientů, kteří léčbu vysadili. Při poslední kontrole (průměrná doba od okamžiku vysazení 122,6 dní) léčbu znovu nezahájilo 22 pacientů (31 %). Léčbu ve sledovaném období znovu zahájilo 48 pacientů (48/70, tj. 69 %). Průměrná doba bez léčby byla 48 dní (± 32,0 dní), medián 53 dní. Léčba byla zahájena na podkladě zhoršení subjektivního vnímání obtíží hyperaktivního měchýře, které bylo založeno na zhoršení všech symptomů OAB. Závěr: Většina pacientů, kteří mají pozitivní zkušenost s léčbou hyperaktivního močového měchýře mirabegronem, je schopno tuto léčbu vysadit pouze přechodně, protože 69 % pacientů, kteří byli úspěšně léčeni mirabegronem nemohlo přerušit léčbu na dobu delší než dva měsíce. Subjektivní vnímání obtíží, které vede k znovuzahájení léčby, je založeno na zhoršení všech symptomů hyperaktivního měchýře – frekvence, urgence, nykturie a inkontinence.

Název v anglickém jazyce

How durable is the effect of mirabegron in successfully-treated overactive bladder patients? Analysis of a multicentre study

Popis výsledku anglicky

Objective: Many clinical studies indicate that pharmacologic treatment of overactive bladder (OAB) is considered effective and safe, but in real clinical practice a substantial proportion of patients discontinues the treatment. The reason for discontinuing the treatment most frequently reported is lack of efficacy and/or side effects. A further significant proportion of patients reports that they stopped the treatment because the symptoms disappeared or were resolved. This β3 agonist seems to be crucial in providing comparable efficacy in the OAB treatment and better tolerance in comparison with anticholinergics. Our aim was to investigate the durability of the mirabegron effect in successfully treated OAB patients and to understand more fully what prompts patients to return to the medication. Is this merely a subjective decision, or is it based on objective worsening of the symptoms? Design: Analysis of multicentre prospective study. Settings: Gynaecology and Obstetric Department First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital, Prague. Methods: This is an analysis of longitudinal multicentre study of OAB mirabegron treatment persistence. After continuing mirabegron treatment for more than 18 months patients were assessed by bladder diary and specific questionnaires. Patients with a UB-VAS score (Urgency Bother Visual Analogue Scale) of 50 or less were asked to stop the mirabegron treatment and restart the treatment any time later if they felt the need. Patients recorded the date of return to medication; they kept a daily bladder diary and filled in the same questionnaires as at the time of medication discontinuation. We provide a comparison of symptoms at the time of mirabegron discontinuation and at the time of mirabegron medication restart. Results: 206 patients entered the study. 176 females (85%) and 30 males (15%) with mean age 62.9 ± 12.43, BMI ranging from 16.6 to 48.0 (mean 27.2 ± 4.96). After 18 months 126 patients were persisting with mirabegron treatment. 89 patients had UB-VAS score ≤ 50 (89 of 126 patients, i.e. 71%). Those patients were asked to stop the treatment. From the eligible group of 89 patients, 19 patients (21%) were unwilling to stop the treatment and were therefore excluded. There were no significant differences in bladder diary and QoL characteristics between patients who were unwilling to discontinue the treatment and patients who did stop taking the medication. The group who stopping treatment comprised 70 patients. At the time of last follow-up 22 patients (31%) had not restarted the medication, with mean follow-up of 122.6 days. Therapy was restarted by 48 patients (i.e. 69% of 70). The mean time without treatment was 48 days (± 32.0 days), median 53 days. There was significant worsening of OAB symptoms and subjective bother at the time of restarting the medication. Conclusion: Subjective bother based on increase number of frequency, urgency, and nycturia causes patients with positive experience to return to mirabegron treatment. Most patients with successfully-treated symptoms of OAB who discontinue treatment can only do so temporarily. A worsening of the symptoms occurs rather rapidly, because 69% of patients with OAB symptoms successfully treated with mirabegron (UB-VAS ≤ 50) are unable to discontinue taking the medication for more than two months. © 2018, Czech Medical Association J.E. Purkyne. All rights reserved.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30214 - Obstetrics and gynaecology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Ceska Gynekologie

ISSN

1210-7832

e-ISSN

—

Svazek periodika

83

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

164-168

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85056085252