Archeologická činnost Musejního spolku v Brně 1888 - 1900

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F23%3AN0000036" target="_blank" >RIV/00094862:_____/23:N0000036 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Archeologická činnost Musejního spolku v Brně 1888 - 1900

Popis výsledku v původním jazyce

V roce 1888 byla založena Musejní společnost v Brně jako reakce na sílící český spolkový a nacionální život oproti převažující kulturní, politické i početní většině německého obyvatelstva Brna. Na první ustavující schůzi Musejního spolku, byl zvolen spolkový výbor, který čítal 12 členů, z nichž 10 bylo amatérských archeologů. Zasedání předsedal zasloužilý moravský archeolog Karel Jaroslav Maška (1851 – 1946). Směrování spolku v prvních deseti letech tím bylo samozřejmě výrazně ovlivněno. Hlavní aktivitou spolku se z počátku staly archeologické výzkumy a s tím spojené vytvoření významné archeologické sbírky, brzy čítající několik tisíc kusů, výrazně tak překonávající dosavadní sbírku brněnského (německého) Františkova musea, a záhy budící oprávněnou pozornost i mezi významnými cizími badateli. Nedílnou součástí spolku byla i historická a vlastivědná knihovna, která se neustále rozšiřovala a v roce 1900 obsahovala již více jak 4500 svazků knih, ale také řadu cenných archiválií a map. Důležitá byla také osvětová – přednášková činnost na Moravě a shromažďování odborné archeologické knihovny. Pro archeologickou činnost spolku byla klíčová organizátorská činnost Josefa Hladíka (1845 – 1910), který byl také od roku 1890 kustodem spolkové sbírky. Jestliže v roce 1882 kustod Františkova musea Moric Trapp z Moravy uváděl na 45 známých archeologických lokalit (Kostrhun-Vachůt 2022), pak Josef Hladík o 14 let později ve svém soupisu (Hladík 1896) zmiňuje již na 250 nalezišť. Pod organizačním vedením Josefa Hladíka spolek prozkoumal na brněnsku, jižní a jihozápadní Moravě více jak 50 lokalit a největší pozornost soustředil na pravěké hradisko v Brně - Obřanech. Při své činnosti byl spolek omezován nedostatkem finančních zdrojů, problémy s dostatečným prostorem určeným pro sbírky i kompetenčními spory především s Vlasteneckým spolkem musejním v Olomouci. Přes uvedené potíže Musejní spolek v posledním desetiletí 19. století sehrál klíčovou roli v rozvoji archeologického poznání jižní Moravy a shromáždil v regionu dosud největší archeologickou sbírku. Úspěchy spolku dokonce vedly od roku 1890 k návrhům na zřízení zemského archeologického muzea v Brně, které však byly neúspěšné. Na rozdíl od Františkova musea byl spolek otevřenou organizací a v roce jeho vzniku měl 340 členů, postupně se stával centrem českého vědeckého dění na jižní Moravě a přebíral aktivity do té doby příslušné muzeu. Vrchol rozkvětu spolek zažíval v roce 1892, kdy měl 582 členů. Do konce století spolek stále realizoval řadu archeologických výzkumů, přednášek, podílel se na Národopisné výstavě v Praze roku 1895 a navazoval styky s českými archeology. Postupně byla ale archeologická činnost spolku utlumována ve prospěch vlastivědy, respektive náročného projektu vydávání jednotlivých dílů Vlastivědy moravské. Klíčovou roli v tomto posunu sehrál nepochybně odchod Josefa Hladíka v roce 1900, který přijal místo ředitele učitelského ústavu v Příboře, čímž Musejní spolek ztratil nejaktivnějšího archeologa a organizátora archeologického dění. Pro změnu náplně a organizace Musejního spolku měly důležitý vliv také další okolnosti. Po více jak čtyřech letech organizačních a personálních totiž Františkovo museum dospělo k zásadní institucionální proměně, ke které došlo na přelomu let 1899/1900, kdy bylo muzeum pozemštěno. Skončila tak vlastně existence Františkova musea jako soukromého ústavu, i když podstatně dotovaného z veřejných prostředků. Dosavadní správa muzea přešla z Moravské hospodářské společnosti na Markrabství moravské, čímž došlo i k zásadním změnám v postavení jeho úředníků a dalšího personálu. Správa muzea byla svěřena nově vzniklé Moravské musejní společnosti. Do dvacátého století pak Františkovo museum vkročilo jako instituce zemská, vědecky generačně pozměněná, posílená a také národnostně proměněná ve prospěch Čechů. Musejní spolek v Brně byl do tohoto procesu aktivně zapojen. Na schůzi 17. prosince 1889 se výbor Musejního spolku usnesl, že bude jednat s nově vzniklou Moravskou musejní společností o převzetí archeologických sbírek. Dohoda proběhla hladce a Musejní spolek se stal členem Moravské musejní společnosti. Součástí dohody bylo předání sbírek i knihovny. Archeologické výzkumy členů spolku až na některé drobné výjimky v dalších letech ustaly (Šujan 1928, 15 – 17). Vlastní přesun archeologické sbírky nenastal hned, problémem se ukázala především absence řádného soupisu, který ovšem nikdy nevznikl. Archeologické a numismatické sbírky a také archiv byly stěhovány v průběhu let 1901 a 1902. Otěže organizace archeologického dění na Moravě převzal záhy Innocenc Ladislav Červinka (1869 – 1952), jehož jméno se v řadách Musejního spolku objevilo teprve v polovině roku 1900 a který v roce 1902 v rámci Vlastivědy moravské vydal svoji klíčovou práci Morava za pravěku. V roce 1903 Červinka začal vydávat první moravský odborný čistě archeologický časopis Pravěk, v roce 1906 se pak stal hlavním z tvůrců Moravského archeologického klubu, který sdružoval většinu moravských archeologů především české národnosti. Tím nejen symbolicky, ale také fakticky převzal archeologickou činnost Musejního spolku v Brně, který se od té doby soustředil na náročný vydavatelský a editorský úkol produkce dlouhé řady Vlastivědy Moravské a svoji archeologickou aktivitu definitivně ukončil. Vlastivědná orientace spolku byla poté dominující po celé meziválečné období. Přes všechny politické a společenské turbulence a organizační potíže pod názvem Musejní spolek v Brně existoval do roku 1979, aby se poté transformoval do dnes existující aktivní Muzejní a vlastivědnou společnost.

Název v anglickém jazyce

Archaeological Activities of the Museum Society in Brno, 1888–1900

Popis výsledku anglicky

In 1888, the Museum Society in Brno was founded as a reaction to the growing Czech social and na¬tional life compared to the overwhelming cultural, political, and numerical majority of the German population of Brno. At the initial, founding meeting of the Museum Society, a society committee was elected, consisting of 12 members, 10 of whom were amateur archaeologists. The session was chaired by the distinguished Moravian archaeologist Karel Jaroslav Maška (1851–1946). The di¬rection of the society in the first ten years was of course significantly influenced by this. From the beginning, the main activity of the society was archaeological research and the associated creation of an important archaeological collection, soon numbering several thousand pieces, significantly surpassing the previous collection of the Brno (German) Franz Museum, and soon attracting justi¬fied attention even among important foreign researchers. An integral part of the society was also the historical and Moravian history library, which was constantly expanding and in 1900 already contained more than 4,500 volumes of books, as well as a number of valuable archival materials and maps. Educational – lecture activities in Moravia and the accumulation of a specialist archae¬ological library were also important. Josef Hladík (1845–1910), who was also the custodian of the society’s collection from 1890, was crucial to the society’s archaeological activities. If in 1882 the custodian of the Franz Museum, Moric Trapp listed 45 known archaeological sites from Moravia (Kostrhun – Vachůt 2022), then Josef Hladík already mentioned 250 sites 14 years later in his list (Hladík 1896). Under the organisational leadership of Josef Hladík, the society explored more than 50 locations in the Brno district, South and South-West Moravia and focused the most attention on the prehistoric fortified settlement in Brno-Obřany. In its activities, the society was limited by a lack of financial resources, problems with sufficient space intended for collections, and competence disputes, especially with the Patri¬otic Museum Society in Olomouc. Despite the mentioned difficulties, the Museum Society in the last decade of the 19th century played a key role in the development of archaeological knowledge of South Moravia and gathered the largest archaeological collection in the region to date. The society’s successes even led to proposals for the establishment of a provincial archaeolog-ical museum in Brno from 1890, but these were unsuccessful. In contrast to the Franz Museum, the society was an open organisation and had 340 members in the year of its foundation. It gradually became the centre of Czech scientific activity in South Moravia and took over the activities relevant to a museum at that time. The society experienced its heyday in 1892, when it had 582 members. Until the end of the century, the society still carried out a number of archaeological researches, lec¬tures, participated in the Ethnographic Exhibition in Prague in 1895 and established contacts with Czech archaeologists. Gradually, however, the society’s archaeological activity was dampened in fa¬vour of Moravian history and geography, or rather the demanding project of publishing individual volumes of Vlastivěda moravská [Moravian History and Geography]. A critical role in this shift was undoubtedly played by the departure of Josef Hladík in 1900, who accepted the position of direc¬tor of the teaching institute in Příbor, thus the Museum Society lost its most active archaeologist and organiser of archaeological events. Other circumstances also had an important influence on the change in content and organization of the Museum Society, because after more than four years of organisational and personnel work, the Franz Museum has reached a fundamental institutional transformation, which took place at the turn of 1899/1900, when the museum was razed to the ground. The existence of the Franz Museum 47 46 Archeologická činnost Musejního spolku v Brně 1888–1900 Archeologická činnost Musejního spolku v Brně 1888–1900 as a private institution, albeit substantially subsidized by public funds, thus ended. The current administration of the museum passed from the Moravian Economic Society to the Margraviate of Moravia, which also led to fundamental changes in the position of its officials and other person¬nel. The management of the museum was entrusted to the newly established Moravian Museum Society. The Franz Museum entered the twentieth century as a provincial institution, scientifically changed, strengthened, and nationally transformed in favour of the Czechs. The Museum Society in Brno was actively engaged in this process. At a meeting on 17 December 1889, the committee of the Museum Society decided to negotiate with the newly established Mora¬vian Museum Society on taking over the archaeological collections. The agreement went smoothly and the Museum Society became a member of the Moravian Museum Society. Part of the agreement was the transfer of the collections and the library. The archaeological researches of the members of the society, with some minor exceptions, stopped in the following years (Šujan 1928, 15–17). The actual transfer of the archaeological collection did not take place immediately, the main problem was the absence of a proper inventory, which, however, was never created. The archaeological and numismatic collections as well as the archive were moved during 1901 and 1902. Innocenc Ladislav Červinka (1869–1952) soon took over the reins of the organisation of archae¬ological events in Moravia, whose name appeared in the ranks of the Museum Society only in the middle of 1900 and who in 1902 published his key work Morava za pravěku [Moravia in Prehistory] as part of Vlastivěda moravská [Moravian History and Geography]. In 1903, Červinka began publishing the first Moravian specialist purely archaeological magazine Pravěk [Prehistory], then in 1906 he became the main creator of the Moravian Archaeological Club, which brought together the majority of Moravian archaeologists, mainly of Czech nationality. In this way, not only symbolically, but also in fact, he took over the archaeological activities of the Museum Society in Brno, which from that time concentrated on the demanding publishing and editorial task of producing the long series of Vlastivěda Moravská [Moravian History and Geography] and definitively ended its archaeological activity. The Moravian history and geography orientation of the society was then dominant for the whole interwar period. Despite all the political and social turbulence and organisational difficul¬ties, it existed under the name The Museum Society in Brno until 1979, and was then transformed into the still active Museum and Local History Society that exists today.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60102 - Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Innocenc Ladislav Červinka a jeho doba

ISBN

978-80-244-6323-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

47

Strana od-do

399-445

Název nakladatele

Univerzita Palackého v Olomouci

Místo vydání

Olomouc

Místo konání akce

FFUP v Olomouci

Datum konání akce

1. 1. 2022

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—