Dlouhodobé sledování pacientů po akutním hyperkapnickém respiračním selhání

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00098892%3A_____%2F24%3A10159039" target="_blank" >RIV/00098892:_____/24:10159039 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/61989592:15110/24:73627702

Výsledek na webu

<a href="https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/2463/5-2024/" target="_blank" >https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/2463/5-2024/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Dlouhodobé sledování pacientů po akutním hyperkapnickém respiračním selhání

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Akutní hyperkapnické respirační selhání (AHRS) je stav, kdy respirační ústrojí není schopno plnit svoji základní funkci, tedy obohacování krve kyslíkem a vylučování oxidu uhličitého. Jeho přítomnost znamená malé ventilační rezervy, a proto je důležité pacienty po jeho prodělání komplexně vyšetřit a dlouhodobě sledovat. Metody: Pacienti zahrnutí do analýzy byly konsekutivní případy hospitalizované na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy, FN Olomouc s diagnózou akutního hyperkapnického respiračního selhání za období 2015-2022. U všech případů byla doplněna data demografická, antropometrická a přítomnost komorbidit. Pomocí statistických metod byly identifikovány protektivní a rizikové faktory časné mortality. Výsledky: Do sledování bylo celkem zahrnuto 127 osob (63 mužů) s průměrným věkem 69,3 ± 12,1 let. Průměrné BMI bylo 29,6 ± 9,2 kg/m2. Nejčastějším dominantně etiologickým faktorem pro vznik AHRS byla diagnóza CHOPN (56,7 %) a nejčastějším zhoršujícím kofaktorem pneumonie (50,4 %). Celkem 74 % osob mělo více než jeden chorobný stav, vedoucí ke vzniku AHRS. 86 pacientů (67,7 %) v průběhu sledování zemřelo. Úmrtnost do 30 dnů při AHRS byla 24,4 %, do 90 dní 33,9 % a do 1 roku 47,2 %. Aproximovaný výpočet průměrné délky přežití pro celý soubor dosahuje 45 měsíců (95% interval spolehlivosti je 31,9-58,2). Nižší BMI predikovalo mortalitu do 30 i 90 dnů. Přítomnost pneumonie zvyšuje 90denní mortalitu. Léčený syndrom spánkové apnoe (OSAS) a hypoventilační syndrom při obezitě (OHS) pravděpodobnost úmrtí v 90 dnech a 1 roku snižovaly s poměrem rizik pro léčený OSAS: RR 0,406 (95% CI 0,199 – 0,827) a léčený OHS: RR 0,372 (95% CI 0,190 – 0,727). Závěr: U pacientů po AHRS je velmi vysoká krátkodobá i dlouhodobá mortalita. Diagnostikou a správnou léčbou vyvolávajících příčin je možné významně zlepšit prognózu nemocných, což prokazuje redukce rizika mortality u pacientů s léčeným OHS a OSAS.

Název v anglickém jazyce

Long-term follow-up of patients after acute hypercapnic respiratory failure

Popis výsledku anglicky

Introduction: Acute hypercapnic respiratory failure (AHRF) is a condition where the respiratory system is unable to perform its basic function of oxygenating the blood and eliminating carbon dioxide. Its presence means low ventilatory reserve, which is why it is important to comprehensively examine and monitor patients after this condition. Methods: The patients included in the analysis were consecutive cases hospitalized in the Department of Pulmonary Diseases and Tuberculosis of the University Hospital Olomouc with a diagnosis of AHRF in 2015–2022. Demographic, anthropometric data and the presence of comorbidities were added for all cases. Protective and risk factors for early mortality were identified using statistical methods. Results: A total of 127 participants (63 males) with a mean age of 69.3 ± 12.1 years were included in the follow- up. Their mean BMI was 29.6 ± 9.2 kg/m2. A diagnosis of COPD was the most common dominant etiological factor for AHRS (56.7 %), and pneumonia was the most common cofactor (50.4 %). A total of 74 % of the participants had more than one condition leading to AHRF. Eighty-six patients (67.7 %) died during the follow-up. Mortality rates with AHRS were 24.4 % within 30 days, 33.9 % within 90 days, and 47.2 % within one year. The approximate median survival for the entire cohort was calculated at 45 months (95 % confidence interval [CI] 31.9–58.2). Lower BMI predicted mortality within 30 and 90 days. The presence of pneumonia increases 90-day mortality. Treated obstructive sleep apnea syndrome (OSAS) and obesity hypoventilation syndrome (OHS) reduced the odds of death within 90 days and one year, with hazard ratios of 0.406 (95% CI 0.199–0.827) for treated OSAS and 0.372 (95% CI 0.190–0.727) for treated OHS. Conclusion: Patients after AHRF have very high short- and long-term mortality rates. Diagnosis and proper treatment of the underlying causes can significantly improve the prognosis of patients, as evidenced by a reduction in the risk of death in patients with treated OHS and OSAS.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30203 - Respiratory systems

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Studia pneumologica et phtiseologica

ISSN

1213-810X

e-ISSN

—

Svazek periodika

84

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

155-160

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85216241869