Amnestie prezidenta republiky v letech 1948–1957. Historický exkurz

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00101435%3A_____%2F19%3AN0000019" target="_blank" >RIV/00101435:_____/19:N0000019 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.abscr.cz/sbornik-abs/sbornik-archivu-bezpecnostnich-slozek-172019/" target="_blank" >https://www.abscr.cz/sbornik-abs/sbornik-archivu-bezpecnostnich-slozek-172019/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Amnestie prezidenta republiky v letech 1948–1957. Historický exkurz

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se zabývá problematikou amnestií prezidenta republiky v 50. letech 20. století a to v celé jejich šíři. Jejich řešení nebylo jednoduché a neobešlo se bez mnohých problémů. Také jejich výsledek lze hodnotit jako přinejmenším velmi rozpačitý, neuspokojující v konečné fázi ani jednu ze stran, tj. na jedné straně především ty, kteří byli často bezdůvodně postiženi odnětím svobody na různě dlouhou dobu a na straně druhé ty, kteří z moci úřední a zejména politické rozhodovali o těchto velmi složitých otázkách. Samozřejmě, že vládnoucí režim dělal z celé problematiky vysoce politický problém, který se odrážel v mnoha vládních a stranických vyhlášeních, novinové články nevyjímaje. Amnestie a milosti, které byly zakotveny v Ústavě 9. května z roku 1948 a od roku 1960 také v Ústavě Československé socialistické republiky jako jedny z významných a důležitých ústavních pravomocí prezidenta republiky, vycházely sice z tradice vyhlašování amnestií a udílení milostí v době tzv. 1. republiky a navenek působily jako jeden z prvků kontinuity prvorepublikového právního řádu. Při bližším zkoumání však vidíme, že to byl jen pouhý klam, který měl obyvatelům v komunistickém Československu, dle názoru nejvyšších vládních a stranických orgánů, ukázat vlídnou tvář a důkaz humanity režimu, reagující tímto aktem na hrubé pošlapání právního systému a právního řádu v podobě rozsáhlé vlny politických procesů v tzv. zakladatelském období režimu po únoru 1948. Již samotný výběr osob, které měly být zařazovány do jednotlivých amnestií, byl vázán na úzkou skupinu mocných. Neprávem odsouzení tak byli vydáni napospas těm, kteří o nich rozhodovali. Ze strany odsouzených pak mnohdy docházelo k celkem pochopitelnému zklamání a rozčarování, když se dozvěděli, že se jejich jméno nenachází na seznamech těch, na které se příslušná amnestie vztahovala. Nelze se tedy divit, že se pro mnohé, kteří i nadále museli snášet život za zamřížovanými okny, stával téměř nesnesitelným. Jako memento působí pak rovněž fakt, že někteří političtí vězni opustili zdi nápravných zařízení až v době tzv. Pražského jara v roce 1968. Navíc se takto postižení, i když oficiální dokumenty, novinové články a prohlášení vedoucích představitelů režimu hovořily o opaku, po svém propuštění na svobodu, nestávali plnoprávnými občany, ale bylo na ně i nadále pohlíženo jako na občany druhé kategorie, kteří se přece těžce provinili proti lidově demokratickému zřízení, a toto osudové stigma jim v mnoha případech bránilo v jejich zařazení do normálního života včetně pracovní pozice. Také někteří lidé žijící vedle amnestovaných či přímo nejbližší rodinní příslušníci se změnili. Přátelské či rodinné vztahy, které byly normální před zatčením, se rázem vytratily a mnozí amnestování cítili, alespoň zpočátku po svém propuštění z vězeňských zařízení, chlad či přímo nepřátelství svého okolí. S těmito naznačenými obtížemi tedy amnestovaní lidé vstupovali do občanského života po svém propuštění.

Název v anglickém jazyce

Presidential amnesties and the institute of pardons in the years 1948– 1957. A historical excursion

Popis výsledku anglicky

The study looks into presidential amnesties in the 1950s. Their implementation wasnot easy and was often problematic. Also the outcome can be evaluated as confusedat best as in the end they did not satisfy either of the parties, i.e. neither the oneswho had unjustly received sentences of imprisonment of varying length for no reason at all, nor the ones who had the authority and political power to decide on these complex issues. The regime in power turned the issue into a highly politicized one and it was alluded to in many governmental and party announcements. Amnesties and pardons that were stipulated in the Constitution of 9 May 1948 and since 1960 also in the Constitution of the Czechoslovak Socialist Republic as one of the major constitutional powers of the president of the republic, were rooted in the tradition of announcing amnesties and granting pardons in the socalled First Czechoslovak Republic and, on the outside, looked like an element of continuity of the legal order of the First Republic; however, when taking a closer look, it is clear that it was just a trick that was devised to show the citizens a more friendly face and serve as evidence of the regime’s humanity that responded to the gross violations of the legal order and the rule of law during the political trials after February 1948. The very selection of the people that were included in the individual amnesties was linked to a small group of powerful people. Thus, unjustly convicted individuals were at the mercy of those who decided about them. The convicted were of course often disappointed when they learned that their name was not included in the amnesty. The fact that some political prisoners were released from jail only during the so-called Prague Spring is also telling. Moreover, the affected people did not become fully-fledged citizens after they were released, but were still regarded as second class citizens who had trespassed against the people’s democratic regime. Also some people who were living alongside the people who were granted amnesty or their loved ones had changed. Family bonds and friendships faded and many recipients of amnesty felt coldness or even animosity of the people around them. It was with these handicaps that the recipients of amnesty entered civic life after their release from prison.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Sborník Archivu bezpečnostních složek

ISSN

2336-1387

e-ISSN

—

Svazek periodika

17

Číslo periodika v rámci svazku

prosinec

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

53

Strana od-do

63-115

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—