Vliv klinických parametrů na výsledky léčby erlotinibem ve 2. a 3. linii léčby pacientů bez prokázané EGFR mutace s pokročilým NSCLC

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00209805%3A_____%2F19%3A00080979" target="_blank" >RIV/00209805:_____/19:00080979 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11130/19:10404987 RIV/61989592:15110/19:73600954 RIV/00064211:_____/19:S0002020 RIV/00179906:_____/19:10404987 a 5 dalších

Výsledek na webu

<a href="https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/1545/6-2019/" target="_blank" >https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/1545/6-2019/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv klinických parametrů na výsledky léčby erlotinibem ve 2. a 3. linii léčby pacientů bez prokázané EGFR mutace s pokročilým NSCLC

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Léčba erlotinibem u pacientů bez EGFR senzitivních mutací ve vyšších liniích léčby nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) je úspěšná pouze u minoritní skupiny pacientů. Je proto vhodné hledat případné prediktivní markery, určující efektivitu podání této léčby. Mezi ně mohou patřit i některé klinické parametry, kterým se věnuje naše práce. Pacienti a metody: V naší retrospektivní práci z (pneumo-)onkologických center v České republice jsme vyhodnocovali záznamy u 2 700 pacientů z registru TULUNG, kteří neměli prokázanou EGFR mutaci a byli léčeni erlotinibem ve 2./3. linii léčby pro pokročilý NSCLC. Byl vyhodnocován vliv věku, pohlaví, stavu výkonnosti (ECOG PS), kouření (ex-/kuřáci vs. nekuřáci), stadia onemocnění (IIIB vs. IV), histologie (adenokarcinom vs. skvamózní karcinom vs. ostatní), EGFR stavu (negativní vs. neznámo) a linie léčby erlotinibem (2. vs. 3. linie léčby) na progression-free survival (PFS), resp. overall survival (OS). Pro univariantní analýzu byly k tomuto vypracovány Kaplan-Meirovy křivky a log-rank test. Dále byla vypracována multivariační analýza pomocí Coxova modelu. Hladina významnosti byla stanovena na α = 0.05. Výsledky: V multivariační analýze se jako signifikantně významné faktory pro OS jevilo stadium onemocnění, ECOG PS a pohlaví pacientů. Všechny námi zkoumané parametry pak měly signifikantní vliv na PFS, vyjma histologie NSCLC. Linie léčby již nevykazovala signifikantní vliv na PFS, resp. OS v univariační analýze. Závěr: Vzhledem k metaanalýze, prokazující lepší PFS podávané chemoterapie vůči erlotinibu ve 2. linii léčby u EGFR-wt pacientů, je naším důležitým zjištěním, že podávání erlotinibu až ve 3. linii léčby nemá vliv na PFS. Zde mohou patrně vybrané skupiny pacientů profitovat z této léčby více, ale naše závěry mohou být ovlivněny nemalou skupinou nemocných bez známého EGFR stavu. Celkově lze tedy říci, že jediná klinická skupina, ve které se podání erlotinibu ve 3. linii léčby ukazuje jako nevhodné pro velmi nízké PFS, jsou pacienti s horším stavem výkonnosti (ECOG PS GREATER-THAN OR EQUAL TO 2).

Název v anglickém jazyce

Effect of clinical parameters on second- and third-line erlotinib treatment of EGFR wild type patients with advanced NSCLC

Popis výsledku anglicky

Introduction: Elotinib treatment in non-small cell lung carcinoma (NSCLC) patients without EGFR-sensitive mutations is only successful in a minority of patients. Therefore, there have been efforts to find possible predictive markers to determine the efficacy of erlotinib in these patients. The aim of our study was to assess the effect of clinical parameters on progression-free survival (PFS) and overall survival (OS) on the efficacy of erlotinib treatment in this patient group. Patients and Methods: In our retrospective study of data from (pneumo-)oncology centers in the Czech Republic, we evaluated records of 2 700 patients from the TULUNG registry who did not have an EGFR mutation and were treated with erlotinib as second-/third-line treatment for advanced NSCLC. The influence of age (under/above 65 years), gender, performance status (ECOG PS), smoking (ex-/smokers vs. non-smokers), disease stages (IIIB vs. IV), histology (adenocarcinoma vs. squamous carcinoma vs. others), EGFR status (negative vs. unknown) and the erlotinib treatment line (second- vs. third-line treatment) on PFS and OS was evaluated. For univariate analysis, Kaplan-Meier curves and the log-rank test were used. Furthermore, multivariate analysis using the Cox model was conducted. The level of statistical significance was set at α = 0.05. Results: In the multivariate analysis, the disease stage, ECOG PS and gender were significantly important factors for OS; all examined parameters had a significant effect on PFS, except for NSCLC histology. The treatment line no longer had a significant effect on either PFS or OS in the univariate analysis. Conclusion: With respect to the meta-analysis showing better PFS for chemotherapy administered as secondline treatment of EGFR-wt patients in comparison with erlotinib treatment, our important finding is that administration of erlotinib as third-line treatment does not affect PFS. Selected groups of patients may probably benefit more from this treatment; however, our conclusions may be influenced by a considerable group of patients without known EGFR status. Overall, patients with ECOG PS GREATER-THAN OR EQUAL TO 2 are the only clinical group in which third-line treatment with erlotinib appears to be unsuitable due to very low PFS.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30204 - Oncology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Studia pneumologica et phthiseologica

ISSN

1213-810X

e-ISSN

—

Svazek periodika

79

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

214-222

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85103325882