Podkarpatská Rus v Československé republice (diskuse o jejím postavení 1919-1922)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F16%3A10336090" target="_blank" >RIV/00216208:11210/16:10336090 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Podkarpatská Rus v Československé republice (diskuse o jejím postavení 1919-1922)

Popis výsledku v původním jazyce

Charakter návrhů a rezolucí amerických Rusínů dával již s předstihem tušit budoucí vážné problémy v chápání pozice Podkarpatské Rusi v ČSR, obzvláště v autonomním pojetí prezentovaném G. I. Žatkovičem. Především se daly tušit rozpory v otázce státoprávní formy tohoto území ve struktuře přísně centralizované vnitřní správy československého státu. Představy amerických Rusínů o státoprávním poměru Podkarpatské Rusi k Republice československé se jednoznačně rozcházely s představami a plány, které prezentovali českoslovenští političtí zástupci při jednáních o tomto problému na mírové konferenci. Pařížská jednání v otázce Podkarpatské Rusi tak vzbudila mezi zúčastněnými dojem vzájemného porozumění a souhlasu se "známými" požadavky amerických Rusínů. Počátkem srpna 1919, kdy již mezinárodní souhlas s přičleněním území tzv. Podkarpatské Rusi byl znám, se československá vláda svým úsilím vedoucím k co nejrychlejšímu zajištění správní integrity československého území dostala poprvé do střetu s odlišnou představou Rusínů v otázce podoby státoprávního vztahu a způsobu výkonu správy na tomto území. Tyto, zejména právně-politické střety a diskuse, významně ovlivnily atmosféru vzájemných vztahů mezi československou vládou a zástupci Rusínů v celém (a z hlediska československo-rusínské politiky) nejexponovanějším období let 1919-1922.

Název v anglickém jazyce

Carpathian Ruthenia and its position in Czechoslovak republic in the years 1919-1922

Popis výsledku anglicky

When the period between 1919-1921/1922 would be evaluated from the perspective of following more than 17 years lasting territorial jurisdiction of Subcarpathian Ruthenia to Czechoslovakia, it can be concluded that the demand of realization of autonomous status of Subcarpathian Ruthenia did not reach better response and interest from the side of Czechoslovak government and other constitutional institutions in a later period as it was in the first three years of territorial jurisdiction to Czechoslovak Republic. Despite the acute confrontation of opinions, they were at least a proof of on-going communication in the questions whose resolution anticipated a peaceful coexistence. In the following years, Subcarpathian Ruthenia succumbed to its fate being a country periphery. Hence, the central administration could continue in the politics of improvisation which in the relation to Subcarpathian Ruthenia was applied until the fatal end of the 30s.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

AB - Dějiny

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Encyklopedie českých právních dějin

ISBN

978-80-7380-638-5

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

401-413

Počet stran knihy

934

Název nakladatele

Aleš Čeněk

Místo vydání

Plzeň

Kód UT WoS kapitoly

—