Čáry máry čáry : Nástrahy vizualizací sítí nejen v horizontálních dějinách umění

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10397973" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10397973 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Čáry máry čáry : Nástrahy vizualizací sítí nejen v horizontálních dějinách umění

Popis výsledku v původním jazyce

Zkoumání sítí si získalo oblibu v nespočtu humanitních disciplín. S mnohdy přílišným entuziasmem jsou síťové modely přijímány coby nahrazení tradičních hierarchických zřízení nebo jako univerzální skrytý princip organizující různé kulturní procesy. V dějinách umění jsou někdy uplatňovány jako nástroj umožňující překračovat hranice vyznačené národností jednotlivých umělců či jejich příslušností k určité skupině. Vhodně navazují na snahu tak zvaných horizontálních dějin umění o dekonstrukci tradičního &quot;vertikálního&quot; konceptu center a periferií. Klíčovým prvkem šíření a úspěchu tohoto síťového nazírání jsou ilustrace a vizualizace. Zjednodušující vizuální řeč uzlů a spojů umožňuje sjednotit nejrůznější typy sktruktur a smazává rozdíl mezi tím, zdali je síť fyzická či virtuální. Tato unifikující tendence je pro vizualizace sítí inherentní a zároveň velmi problematická. Atraktivnost obrazů sítí může vést k tomu, že je vědecký model zaměňován za důkaz. Vytvoření vizualizace tak někdy vyvolává dojem, že byl síťový model prokázán, přestože samotné propojení prvků skrze čáry přirozeně nepotvrzuje síťovou povahu zkoumaného fenoménu. Příspěvek se zaměří na síťový diagram z výstavy Inventing Abstraction, 1910-1925 (2012), který je problematický coby informační vizualizace i jako manifestace daného kurátorského přístupu. Pomocí tohoto příkladu příspěvek poukáže na obecné nástrahy síťových obrazů a na jejich nedostatečně reflektovanou symboličnost.

Název v anglickém jazyce

Čáry máry čáry : The pitfalls of network visualizations not only in horizontal art history

Popis výsledku anglicky

The research of networks has become a familiar method in various disciplines, both in natural sciences and in humanities. Networks are frequently proclaimed to be a transformation from old rigid hierarchical establishments into new, more dynamic and democratic types of organization. In art history, they are used as a tool to cross the boundaries created by the nationalities of artists. Networks are connected to the effort of so called &quot;horizontal art history&quot; which aims to deconstruct the traditional &quot;vertical&quot; concept of centres and peripheries. A key feature of the proliferation of this network paradigm are illustrations and visualizations. The simplifying visual language of nodes and links makes it possible to unify heterogeneous types of interactions and blurs the lines between networks that are physical, virtual, social or mechanical. An important role also plays the attractiveness of these visualizations and their self-proving nature (the initial model is sometimes misinterpreted as a proof). Networks are becoming a visual symbol of a dynamic transformation, fluidity, interdisciplinarity or progress and they are used in this way even in academia. The paper focuses on a network diagram from the exhibition Inventing Abstraction, 1910-1925 (2012), which is problematic both as an information visualization and as a manifestation of the curatorial approach.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů