Třetí oko historika/historičky umění

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10414990" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10414990 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=wVIsM9V3dT" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=wVIsM9V3dT</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Třetí oko historika/historičky umění

Popis výsledku v původním jazyce

Dějiny umění byly přijaty do pantheonu věd koncem 19. století, prokázaly, že jejich předmět může být racionálně (v tradici 19. století) poznáván a k jeho popsání mají svůj nástroj, metodu. Dvacáté století pak přineslo škálu metodologických perspektiv na předmět našeho studia. Přes jejich intelektuální rozpětí můžeme u všech naleznout společný axiom: definici času a prostoru, jako homogenních a stálých veličin. Myslím však, že přelom tisíciletí otevřeně přinesl zásadní pochybnosti o tomto předpokladu stojící a priori veškerého umělecko-historického poznání. Zásadní relativizaci prostoru učinil David Summers v knize Real Spaces (2003), která znejišťuje i náš pohled na čas. Samotná kritika času přehodnotila domnělou homogenitu a linearitu ve prospěch heterogenity a anachronističnosti, avšak nás nutí vypořádat se se zásadními problémy, které znesnadňují její využití. Ustoupení od kauzálního řetězce dějin a propojování uměleckých děl napříč časem je problematické především proto, že neznáme jednoduchý klíč, co s čím propojit a kde vůbec začít spojení hledat. Oba termíny, prostor i čas, považuji za stejně komplexní a vyžadující stejnou míru redefinice, avšak z pohledu historičky umění považuji čas za nezbytný předpoklad všech dalších úvah a jeho poznání má pro mne primární význam. Budu se proto zabývat přístupem k historickému materiálu Georgese Didi-Hubermana a Alexandera Nagela s Christopherem S. Woodem, kteří se dlouhodobě zabývají redefinicí času a dopad na uměleckohistorickou metodologii. Myslím, že důležitou roli v jejich metodě hraje intuice. Ve filosofii je intuitivní poznávání diskutovaným evergreenem, avšak v metodologii dějin umění o ní mnoho neuslyšíme. Ale i zde je palčivou otázkou, zda může být adekvátním epistemologickým nástrojem. Pokusím se nyní na ploše několika stran ukázat, že je to právě intuice, která by historikovi umění měla být snad ze všeho nejbližší.

Název v anglickém jazyce

The Third Eye of an Art Historian

Popis výsledku anglicky

The third eye of an art historian is the issue of intuition as a tool for the anachronistic methodology of art history. In this paper, by calling the anachronistic perspective on art history a method, I would like to point to the original meaning of the word method as a way. The perception of art is an event of looking, the sight of the work of art is also insight. This is only possible via intuition, which comes from the Latin tueri, or &quot;looking into&quot;. Gottfried Wilhelm Leibniz considered intuitive knowledge as the most appropriate form of cognition, because it is cognition a priori. I have analyzed the methodological approach to history by Georges Didi-Huberman and intuition seems to be the key. I have also distinguished its use in the works of Alexander Nagel and Christopher S. Wood. However, they rationalized this highly creative tool; we can conclude that their use of intuition makes an anachronistic method of the anachronistic perspective, supporting the creativity of the art historian. The method is one by which we make various insights to decentralize the hyper structure of history with unpredictable interpretations that differ each time we look inside.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et Historica

ISSN

0567-8293

e-ISSN

—

Svazek periodika

neuveden

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

255-262

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—