Utraquism and Book Printing (until ca. 1526)
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F21%3A10422381" target="_blank" >RIV/00216208:11210/21:10422381 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
němčina
Název v původním jazyce
Die Utraquisten und der Buchdruck (bis ca. 1523)
Popis výsledku v původním jazyce
Předložená stať Utrakvisté a knihtisk se zabývá širšími souvislostmi vzniku a formování pražského utrakvistického knihtisku mezi 80. léty 15. století a 20. léty 16. století. Dodnes dochované zbytky kdysi mohutné soudobé skriptografické produkce dovolují předpokládat, že nástup nového řemesla byl obtížnější, než jsme zatím předpokládali. Nástup byl přibrzděn také minimální a spíše nárazovou podporou ze strany pražského vysokého učení, jehož mistři (na rozdíl od kolegů v Krakově, Lipsku, Vídni a jiných evropských metropolích) roli knihtisku pro laicizaci společnosti pravděpodobně nepochopili. V této atmosféře, která vzniku čtenářské obce v nižší a střední měšťanské části společnosti bránila, se proto pražský knihtisk prosazoval jen s obtížemi. Dosavadní pohled oficiální české inkunábulistiky lze problematizovat hypotézou, že (1) knihtisk na Staré Město pražské uvedl katolík Martin z Tišnova (dříve pojmenovaný jako anonymní Tiskař Žaltáře). (2) Navazující Tiskař Pražské bible a Tiskař Korandy se střídali v dílně, kterou její vlastník či spoluvlastník kramář Severin pronajímal různým subjektům, přičemž z komerčních důvodů odhlížel od jejich konfesijního profilu. (3) V mezidobí, kdy oba výše zmínění anonymové nepracovali, se do pronájmu dílny mohli vklínit od 1512 židovští vydavatelé z pražského Židovského Města a od 1517 běloruský překladatel a vydavatel Francisk Heorhij Skoryna. Hypotézu o nájemném využívání jedné staroměstské tiskárny nepodporuje pouze zarážející časová posloupnost působení jednotlivých subjektů, ale též shody v používání tiskového písma a migrace jednotlivých dřevořezových štočků.
Název v anglickém jazyce
Utraquism and Book Printing (until ca. 1526)
Popis výsledku anglicky
The mentality of the readers (burghers and partly the lesser aristocracy) for whom the copied and printed books were intended, was negatively impacted by the remnants of Hussitism and by contemporary Utraquism, which coexisted in a dualistic symbiosis with minority Catholicism. These influences, which at the time were commonly referred to as "renaissance", bound readers to the Middle Ages. The more massive growth of their intellectual potential was made possible only by the cultural restart brought about by the change in the political situation after the Schmalkaldic War of 1547, which met with a somewhat negative response in both earlier and modern historiography.
Klasifikace
Druh
C - Kapitola v odborné knize
CEP obor
—
OECD FORD obor
50803 - Information science (social aspects)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2021
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název knihy nebo sborníku
Reformation als Kommunikationsprozess. Böhmische Kronländer und Sachsen
ISBN
978-3-412-51953-7
Počet stran výsledku
28
Strana od-do
127-154
Počet stran knihy
665
Název nakladatele
Böhlau Verlag Wien Köln Weimar
Místo vydání
Köln
Kód UT WoS kapitoly
—