Ze země, kde zítra již znamenalo včera. Fučíkovy reportáže jako hold sovětskému experimentu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F21%3A10431357" target="_blank" >RIV/00216208:11210/21:10431357 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=e7GkhYH63w" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=e7GkhYH63w</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Ze země, kde zítra již znamenalo včera. Fučíkovy reportáže jako hold sovětskému experimentu

Popis výsledku v původním jazyce

Předmětem zájmu této studie jsou reportáže komunistického novináře, literárního kritika a publicisty Julia Fučíka, které vznikly z jeho pobytů v Sovětském svazu v letech 1930 a 1934 až 1936. Název je parafrází titulu knižního souboru části těchto textů V zemi, kde zítra již znamená včera (Praha, K. Borecký 1932), který se po válce stal &quot;okřídleným&quot; propagandistickým heslem. Julius Fučík (1904-1943) se několik let po své smrti na berlínském popravišti proměnil na ikonu československé stalinistické propagandy, která šířila jeho příběh jako hrdinský vzor oddaného komunisty s nevysychajícím pracovním i životním elánem a odhodlaného bojovníka proti nacismu. Jeho kult, určený především mládeži, byl organizován kolem vyprávění o jeho oběti, jež vlastnoručně koncipoval v motácích z žaláře, vydaných po válce v mnoha zemích jako Reportáž, psaná na oprátce. V tomto uctívání však měl důležité místo i Fučíkův obdivný vztah ke stalinskému Sovětskému svazu, který ve svých reportážích nekriticky propagoval i za cenu úřední perzekuce. Autor si klade otázku, proč se z masivního korpusu textů různých levicových autorů, adorujících mezi válkami sovětský sociální experiment, dočkaly v poválečné éře kanonizace právě reportáže z pera Julia Fučíka? Jejich rozborem dovozuje, že Fučík líčí sovětskou realitu jako heroický věk zrozený v bolševické revoluci, pokračující nadšeným budováním socialismu a směřující ke šťastné budoucnosti celého lidstva po svržení kapitalismu. Své líčení přitom žánrově stylizuje jako díly hrdinského eposu, v němž ožívá starověký prométheovský mýtus. Roli bájného hrdiny v něm přejímají dělničtí úderníci a úlohu ohně zaujímají znárodněné výrobní prostředky a moderní technologie jako nástroje převratné civilizační změny. Její dynamika nově utváří také globální sociální časoprostor, když hranice sovětského státu oddělují budoucnost lidstva na východě od lidské prehistorie na západě. Autor ukazuje, že Fučík své svědectví koncipoval se zjevně podvratným záměrem, když na mnoha příkladech ilustroval kontrast prudkého hospodářského růstu v SSSR a hluboké krize na Západě. Na přesvědčivosti mu dodával osobitý, živý literární styl a jasný výkladový rámec aplikující na konkrétní líčení teze historického materialismu o střídání socioekonomických formací. To všechno spolu s Fučíkovou loajalitou k aktuální stranické linii, jeho účastí v odboji a mučednickou smrtí poskytlo tvůrcům poválečné kulturní politiky dostatek vhodného materiálu pro konstrukci neposkvrněného komunistického hrdiny.

Název v anglickém jazyce

From the land where tomorrow already means yesterday. Fučík's articles as a tribute to the Soviet experiment

Popis výsledku anglicky

The object of interest of the study are articles of the Communist journalist, literary critic and publicist Julius Fučík, which were written during his stays in the Soviet Union in 1930 and 1934 to 1936. The title of the study paraphrases the name of a selection of some of the texts published as V zemi, kde zítra již znamená včera [In the Land where Tomorrow Already Means Yesterday] (Prague, K. Borecký 1932), which became a &quot;ubiquitous&quot; propaganda slogan after the war. A few years after his death at the gallows in Berlin, Julius Fučík (1904-1943) turned into an icon of Czechoslovak Stalinist propaganda which was spreading his story as that of a paragon of a dedicated Communist, with inexhaustible work and vital élan, and a determined fighter against Nazism. His cult, which was primarily targeting young people, was organized around a narration about his sacrifice, which Fučík wrote himself and smuggled out of prison on scraps of paper and which was published after the war in many countries as Reportáž, psaná na oprátce [Notes from the Gallows]. However, an important factor of this worshipping was also Fučík&apos;s admiration of Stalin&apos;s Soviet Union, which he was uncritically promoting even at a cost of official persecution. The author asks himself a question why it was travelogues written by Julius Fučík which, selected from a massive body of texts of various left-wing authors adoring the Soviet social experiment between the wars, were canonized after the war. Having analyzed them, the author infers that Fučík depicts the Soviet reality as a heroic age, born out of the Bolshevik revolution, continuing by enthusiastic building of socialism, and heading toward a happy future of humankind after the overthrowing of capitalism. In doing so, he stylizes his narrations as chapters of a heroic epos reliving the ancient Promethean myth. The role of the mystical hero is taken over by udarniks and that of the fire by nationalized production assets and technologies representing tools of a watershed civilization change. Its dynamism also creates a new global social spacetime, with borders of the Soviet state separating the future of humankind in the east from the human prehistory in the west. The author shows that Fučík was obviously writing his reportages with subversive intention, using a multitude of examples to illustrate the contrast between the rapid economic growth in the Soviet Union and the deep crisis in the West. Fučík&apos;s convincingness is enhanced by his specific, vivid writing style and a clear narration framework applying principles of historical materialism about the alternation of socioeconomic formations to specific stories. Combined with Fučík&apos;s loyalty to the current party line, participation in the resistance movement, and his martyr&apos;s death, all of the above provided those formulating the post-war cultural policy with enough suitable material to create an unblemished Communist hero.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

—

Svazek periodika

XXVIII

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

22

Strana od-do

161-182

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85108519803