Blázen: (vlastní) životopis. Identita a vnitřní svět duševně nemocných na základě přijímacích protokolů a kazuistik z pražské psychiatrické léčebny v předbřeznové době

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10449823" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10449823 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11210/22:10455656

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Blázen: (vlastní) životopis. Identita a vnitřní svět duševně nemocných na základě přijímacích protokolů a kazuistik z pražské psychiatrické léčebny v předbřeznové době

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se zabývá tematizací vlastního života a duševní poruchy na základě přijímacích protokolů pro pražský Ústav choromyslných ze 30. let 19. století. V té době platila pražská psychiatrická léčebna, v jejímž vedení se vystřídali W. Rilke, A. Nowak, K. D. Schroff aj. G. Riedel, za jedno z nejlepších zařízení svého druhu v Evropě.Materiálově se studie opírá především o anamnézy (Krankheitsgeschichten, Krankensgeschichten), které za účelem hospitalizace vyhotovovali venkovští a městští lékaři (častěji však prostí ranhojiči), a dále o kazuistiky vyhotovené již primáři a sekundáři samotného Ústavu pro choromyslné.Autorka se soustředila především na následující okruhy, které byly relevantní k otázce sebe-tematizace, tematizace vlastního &quot;já&quot; pacientů: Které chování bylo okolím potenciálního pacienta označováno za &quot;pomatené&quot;, &quot;bláznivé&quot; a kdo a z jakých důvodů vydal podnět k jeho hostpitalizaci? Jakým způsobem sami pacienti vysvětlovali okolnosti a příčiny svého &quot;pomatení&quot; ? Jak byla následně nemoc klasifikována a jak jí odpovídala &quot;léčba&quot;, prohlašovaná lékaři pražského ústavu za &quot;individualizovanou&quot;?Rozhovor se zdravotníkem, který sestavoval první anamnézu, a následně s ústavním lékařem nutil potenciální pacienty pražské psychiatrie vytvořit jakousi autoreflexi vlastního života i svého současného stavu. Potenciální pacient měl tematizovat vztahy v rodině, traumata z dětství a dospívání, stejně jako vztahy k sobě samému i vlastní tělesnosti; uspořádat vlastní, často právě neuspořádané, nelogické, zmatené myšlenky. I pojmosloví, včetně obrazného líčení, jimiž se &quot;pacienti&quot; snažili uchopit někdy stěží pojmenovatelný stav, jsou pro nás vzácnými doklady subjektivní reflexe, vnímání vlastního já. Výroky či vidiny zaznamenané dobovými zdravotníky jako doklady chorobného duševního stavu v nás koneckonců mohou probouzet i jiné otázky po způsobu dobového prožívání nějaké formy existenciální úzkosti.V obecnější rovině však můžeme konstatovat, že ranhojičské &quot;Krankengeschichten&quot; jsou i dokladem rostoucí moci &quot;moderního&quot;, post-osvícenského státu, která se stále více opírá také o různé formy &quot;expertního vědění&quot;, které je relevantní pro ekonomiku i veřejnou správu. Vědění, kterému podléhají všichni občané bez rozdílu stavu a pohlaví, protože každý život má pro stát nějaký ekonomický význam. Proto narůstá zájem i o &quot;obyčejné&quot;, dosud marginalizované sociální skupiny. (Post)osvícenský stát, jakkoli stále stavovsky uspořádaný, tak projevuje své rovnostářské a současně i individualizující tendence; stejně tak je i nemocniční psychiatrická péče, o níž jsme zde hovořili, na jedné straně individualizující, na druhé straně unifikující.

Název v anglickém jazyce

The madman: an (auto)biography : Identity and the inner world of the mentally ill based on pre-1948 admission protocols and case reports from a Prague psychiatric hospital

Popis výsledku anglicky

This study focuses on the thematization of life and mental disorders based onadmission records for the Prague Institute for the Insane from the 1830s. At thattime, the Prague psychiatric hospital run alternately by e.g. W. Rilke, A. Nowak,K. D. Schroff and G. Riedel, was considered one of the best institutions of itskind in Europe. The material for the study is based primarily on anamneses(Krankheitsgeschichten, Krankensgeschichten) drawn up by rural and urban doctors(but more often by simple barber-surgeons) for the purpose of hospitalization, and oncase reports already drawn up by the senior consultant and house physicians at theInstitute for the Insane itself. The author focuses primarily on the following questions,which are of relevance to the issue of self-thematization, i.e. the thematization ofthe patient&apos;s own &quot;self&quot;: Which behaviours were labelled &quot;deranged&quot; or &quot;crazy&quot; bythose around the potential patients, and who initiated their hospitalisation andfor what reasons? How did the patients themselves explain the circumstances andcauses of their &quot;insanity&quot;? How was the disorder subsequently classified and howwas it matched to the &quot;treatment&quot;, claimed by the Prague Institute doctors to be&quot;individualized&quot;?The interviews with the medic who drew up the first medical history and thenwith the institute doctor compelled potential Prague psychiatric patients to engagein a kind of self-reflection over their own lives and their current condition. Thepotential patient was meant to deal with family relationships and childhood andadolescent traumas, as well as their attitudes to themselves and their own physicality,and to organize their own, often disorganized, illogical, confused thoughts. Even theterminology, including figurative depictions, with which the &quot;patients&quot; attemptedto grasp a sometimes difficult-to-name condition are precious evidence for us ofsubjective reflections and their self-perception. After all, the statements and visionsrecorded by contemporary health professionals as evidence of an unhealthy mentalstate may raise other questions about the way in which some form of existentialanxiety was experienced at the time. On a more general level, we can say that thebarber-surgeons&apos; &quot;Krankengeschichten&quot; are also evidence of the growing powerof the &quot;modern&quot;, post-Enlightenment state, which increasingly relied on variousforms of &quot;expert knowledge&quot; of relevance to economics and public administration.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/GA22-04258S" target="_blank" >GA22-04258S: Anatomie nemocné duše. Od „vášní duše“ a „empirické psychologie“ k psychiatrické nemocnici v českých zemích (1770-1914)</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Výpravy k já: Projevy individualismu v české kultuře 19. století

ISBN

978-80-200-3326-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

269-288

Název nakladatele

Academa

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

17.06.2021

Datum konání akce

19. 7. 2021

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—