K vývoji termínu český znakový jazyk

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10450119" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10450119 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=giLFFv-zrx" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=giLFFv-zrx</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

K vývoji termínu český znakový jazyk

Popis výsledku v původním jazyce

Text přináší chronologický přehled všech pojmenování vizuálně-motorického komunikačního systému neslyšících, která byla užívána v česky psané odborné a populárně naučné, zejména pedagogické, literatuře 19. a 20. století. Aktuální termín český znakový jazyk, označující přirozený, plnohodnotný jazyk komunity českých Neslyšících, je v českém vědeckém prostředí užíván teprve krátce. V běžném úzu stále převládá označení znaková řeč, které začalo dominovat v 80. letech 20. století. Během dvou století však bylo názvosloví v této oblasti značně nejednotné, můžeme se setkat s až 35 různými pojmenováními, z nichž většina má kořeny ve druhé polovině 19. století (vůbec první česky psané pojednání o znakovém jazyce bylo publikováno v roce 1846). Nejfrekventovaněji se objevovalo spojení posuňková/posunková řeč, jež, v souladu s tehdejšími názory, reflektuje jistou individuálnost, univerzálnost a vnější podobnost s neverbální komunikací.

Název v anglickém jazyce

On the development of the term Czech Sign Language

Popis výsledku anglicky

The text provides an overview of terms for the visual-spatial communication system of deaf people which were used in scientific sources written in Czech, especially in pedagogical literature of the 19th and 20th centuries. The current term Czech Sign Language (český znakový jazyk), denoting the natural, full-fledged language of the Czech Deaf community, has been used only recently in Czech scientific circles. The term sign speech (znaková řeč), which became dominant in the 1980s, still prevails in common usage. However, over the course of the two centuries, the nomenclature in this field was highly inconsistent, with up to 35 different terms for sign language, most of which have their roots in the second half of the 19th century (the first treatise on sign language in Czech was published in 1846). The most frequent collocation until the 1980s was gesture speech (posuňková/posunková řeč), which, in accordance with the beliefs of that time, reflects a certain individuality, universality and external similarity of sign language to non-verbal communication

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Naše řeč

ISSN

0027-8203

e-ISSN

—

Svazek periodika

105

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

267-286

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—