Obraz člověka a výchovy v Esejích Michela de Montaigne

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10452238" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10452238 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=SYBk~pB0T0" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=SYBk~pB0T0</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.15240/tul/006/2022-2-009" target="_blank" >10.15240/tul/006/2022-2-009</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Obraz člověka a výchovy v Esejích Michela de Montaigne

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se věnuje otázce vztahů mezi pojetím lidské přirozenosti, jejího poznání a výchovy v Esejích Michela Montaigne. V řadě esejů Montaigne opakovaně odmítá pokusy založit své pojetí lidské přirozenosti na anticko-scholastických tradicích operujících obecnými pojmy člověka. Východiskem a argumentační metodou pro odmítnutí spolehlivosti obecných pojmů a definic je Montaignovi specifický křesťanský skepticismus (&quot;nový pyrrhonismus&quot;). Zatímco scholastická (stejně jako i převážně celá antická) filosofie předpokládala existenci ideální druhové podstaty, která u každého jednotlivce určuje jeho esenciální znaky, Montaigne pro pochopení lidské situace vidí naopak jako klíčové to, že člověk je v neustálé proměně, přechodu. Tím se zásadně proměňuje tradiční rozumění vztahu mezi vzorem a jeho nápodobou, vztahu, který má nejen epistemologické, ale též pedagogické a morální implikace. Montaigne tvrdí, že subjektivita nemůže být pochopena na pozadí obecného vzoru, ale jen a pouze z ní samotné, z nejednoznačností a paradoxů, jež naopak jakékoli zobecnění vylučují. Lidská přirozenost nemůže být zachycena v obecném pojmu, může být jen exemplifikována z konkrétní zkušenosti. Člověk je tedy mnohem spíše přechodem (od jedné formy k jiné) nežli podstatou. Cílem této studie je ukázat Michela de Montaigne jako moderního a aktuálního myslitele, jenž svou rétorikou i způsobem uchopování pedagogické problematiky otevřel řadu výchovných otázek, jež jsou dnes relevantní: např. jak chápat výchovný cíl prakticky a neformalisticky, jak pracovat ve výchově s jedinečným a nezobecnitelným a jak uvažovat vztah mezi věděním a jednáním.

Název v anglickém jazyce

The Concept of Man and Education in Michel de Montaigne's Essays

Popis výsledku anglicky

The study deals with the question of the relationships among the conception of human nature, its cognition and education in Michel de Montaigne&apos;s Essays. In the series of essays, Montaigne repeatedly rejects attempts to base his conception of human nature on antic- scholastic traditions operating with the general concepts of man. Montaigne&apos;s specific Christian scepticism (&quot;new pyrrhonism&quot;) is the starting point and the argumentative method for rejecting the reliability of general concepts and definitions. Whereas scholastic (as well as predominantly entire ancient) philosophy assumed the existence of an ideal species to be the essence that determines each individual&apos;s essential characteristics, Montaigne sees, on the contrary, man in the state of constant transformation, transition as crucial to understanding the human situation. This fundamentally transforms the traditional understanding of the relationship between a pattern and its imitation, into a relationship that has not only epistemological but also pedagogical and moral implications. Montaigne argues that subjectivity cannot be understood against the background of a general pattern, but only from itself, from ambiguities and paradoxes that, on the contrary, exclude, elude any generalization. Human nature cannot be captured in a general concept, it can only be exemplified from a specific experience. Thus, man is much more a transition (from one form to another) than a substance. The aim of this study is to show Michel de Montaigne as a modern and up-to-date thinker who, through his rhetoric and his way of grasping pedagogical issues, has opened up a number of educational questions that are relevant today: for example, how to understand the educational goal in a practical and informal way, how to work in education with the unique and the non-generalizable, and how to consider the relationship between knowledge and action

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Historia scholastica

ISSN

1804-4913

e-ISSN

2336-680X

Svazek periodika

8

Číslo periodika v rámci svazku

číslo 2, prosinec 2022

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

171-191

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85144044497